Není kašel, jako kašel. Jenže jak poznat, kdy s ním raději zajít k lékaři, a kdy nám pomůže domácí samoléčba? Zeptali jsme se praktické lékařky z Medicina Centrum MUDr. Ethel Ludvíkové.

Je třeba jít s kašlem, pokud souvisí s virózou, vždy k lékaři?
S obyčejnou virózou není potřeba hned utíkat k lékaři, který pacientovi sdělí, že má zůstat doma, pít hodně tekutin a užívat Paralen. Ale když se pacient cítí nějak jinak, je mu třeba mimořádně špatně, má vysoké horečky a hnisavé hleny, k lékaři by jít měl ihned.

kašel

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Když jde člověk k lékaři a ukáže se, že má právě tu obyčejnou virózu, nepovažuje jej pak za hypochondra?
V naší ordinaci pacienty vždy vedeme, aby nezanedbávali počínající příznaky. Nikdy jim neřekneme, že jsou tu zbytečně, nebo že jsou hypochondři. Naopak!  Nemám ráda, když přijde pacient s nemocí, o které vím, že jsme ji mohli mnohem lépe zaléčit hned na jejím prvopočátku a pacient se nemusel dostat do potíží, které teď má.

Jak nahlížíte na takzvané babské rady, kterými si lidé někdy léčí kašel, případně virózu? Fungují?
Určitě se jim nebráním. Celá řada léků vznikla na základě přírodních extraktů, takže proč ne. Každá rodina má své zaručené recepty, které bezvadně fungují. Velmi dobře je lze navíc kombinovat i s klasickou medikamentózní léčbou. Některé bylinky jsou účinnější, jiné méně, ale rozhodně bych nedávala návod, že například cibulový čaj je jediný možný. Jakákoli léčba, která pomůže odhlenění, pacientovi uleví. Když se totiž infekční hlen uvolní, má sliznice možnost se léčit.

Co byste doporučila vy?
Při takzvaném průduškovém kašli s ulpívajícím hlenem jsou vhodné mimo jiné zábaly na hrudník. Stačí alespoň nahřátá dečka nebo cokoli, co drží teplo. Variant je hromada. Důležité ale je v počátku, pokud je to alespoň trochu možné, vydržet v rovnoměrné teplotě, tedy doma. Přechod z vytopené místnosti do mrazu není vůbec vhodný. Náhlá změna teplot má na kašel negativní vliv, stejně tak i fyzická zátěž a stres.

A co inhalace?
Jsou také vhodné, ale své pacienty vedu k tomu, aby měli inhalační přístroj s chladnou párou. Pokud ale i tak chtějí dělat inhalace standardním způsobem, tedy s tekutinou s heřmánkem nebo s čímkoli dalším, je třeba dát pozor, aby voda nebyla vařící. Velmi horká pára zvýší prokrvení sliznic, jejich otok, a tedy rozhodně nepomůže. V posledních letech také velice ráda doporučuji při akutních i chronických zánětech dutin s hromadu zatékajícího hlenu výplachy speciální konvičkou. Namíchá se do ní solný roztok v koncentraci fyziologického roztoku o teplotě 37 stupňů Celsia. Tekutinu stačí pustit do jedné nosní dírky a ona spontánně tou druhou zase vyteče. Cestou „vezme“ naředěný hlen, který s tekutinou vyteče, nebo se lehce vysmrká. Vypadá to sice děsivě a nezvykle, ale efekt je naprosto ohromující. Stačí překonat první psychický blok a člověk pak zjistí, že je to naprosto jednoduché. Zvládnou to pod dohledem i malé děti. Není v tom žádná chemie, takže je to vhodné téměř pro všechny pacienty. Omezí se tím postup zánětu do dolních etáží dýchacích cest, tedy i kašel, který způsobuje zatékající hlen. Také to významně pomáhá alergikům a jako všestranná prevence. Konviček je více druhů, doporučuji pouze certifikovanou.

Je něco, čím si můžeme při samoléčbě spíše ublížit?
Ano, je to možné. Typickou situací je, když si pacient začne aplikovat jakékoli přípravky, na které je alergický, aniž by o tom třeba i věděl. Stačí, když měl dříve nějakou alergii, byť ne úplně typickou, jen mu něco nedělalo dobře. No a pak začne používat nějaký koncentrovaný preparát s obsahem svého alergenu a problém se objeví. V první řadě mě napadá například propolis, který je velkým alergenem, byť sám o sobě účinkuje velmi dobře. U alergika ale může vyvolat až život ohrožující reakce. To samé platí i pro běžné bylinky. Heřmánek a měsíček jsou rovněž častými alergeny. V 90. letech, kdy se měsíček hojně používal, jsem zaznamenala výrazný nárůst alergií na tuto bylinu.

Na pozoru před bylinkami by se měli mít i pyloví alergici, protože existuje velké množství zkřížených alergií. I když máte pocit, že jste alergičtí např. pouze na kvetoucí břízu, můžete zareagovat na kterýkoli další alergen z dané skupiny.

Myslete i na to, že všeho moc škodí. Takže i účinná věc, která je ale podávána ve velkém množství, může způsobit problém.

Určitě ale nedoporučuji léčit bez lékaře dlouhodobý kašel.  A samozřejmě při podezření na nějakou alergii, o které jste dosud nevěděli, je potvrzení, nebo vyloučení lékařem velmi vhodné.

Je možné, že kašel ustane i bez léčby?
Možné to je. Běžný virový kašel ustane společně s odezněním virózy. Kašel sice může být jediným příznakem nemoci, ale většinou virózu doprovází celý komplex obtíží. Bolest v krku, rýma zatékající v zadní straně nosohrtanu… Pak stačí, když si pacient zaléčí rýmu, a spolu s ní se zbaví i kašle. Pozor ale na riziko, pokud je nemoc opakovaná. Pacient se po viróze může nějaký čas cítit dobře, ale stává se, že se nemoc zdánlivě vrátí. Může se ale jednat o už o zcela jinou, například bakteriální infekci. To už je důvod jít k lékaři.

Je pravda, že některé potraviny zhoršují kašel, respektive že například zahleňují organismus?
To je velice individualizované. Osobně si myslím, že běžné potraviny v přiměřeném množství by na kašel mít vliv neměly. To jen v případě, pokud jde o kašel spojený s refluxem (gastroezofageální reflux, je onemocnění, kdy pacientovi netěsní svalová manžeta mezi žaludkem a jícnem), pak vadí spousta potravin. Sycené nápoje, veškerý koncentrovaný alkohol, bílé víno, citrusy, vše kyselé, pálivé a smažené.

Můžeme kašel vyléčit tak, že se vydáme za teplem a sluníčkem?
To je častý mýtus, pozor na něj! Lidé často jedou v zimě k moři do exotických oblastí a mají pocit, že se jim tam vše vyléčí, aniž by museli k lékaři. Naopak! Měli by se přijít nechat vyšetřit a zaléčit ještě před cestou. Na rekonvalescenci po zaléčení už pobyt u moře či na horách skutečně pomůže. Ale pokud léčbu podcení, pobyt v letadle s nízkou vlhkostí, změna klimatu, stres, to všechno může u pacienta proces nemoci zrychlit. A pak mu nepomůže ani léčebný vliv moře.

A co pokud pacient kašle už měsíc? Může to být nebezpečné?
Měsíc je určitě dlouhá doba. Pokud je ten kašel zdánlivě bez příčiny a objevuje se v časově delším horizontu, byť krátkodobě, měl by každý jít na vyšetření. Měsíc trvající intenzivní kašel je stav, který nesnese odkladu a pacient by jej měl řešit. Současně bych ale ráda zdůraznila, že kašel je velmi častý příznak, který se snad u každého z nás objeví v různé intenzitě a v různých ročních obdobích. Není potřeba ho mytizovat, děsit se každého zakašlání a ihned si pod ním představovat závažnou nemoc. Pro kašel ale platí to, co pro jakoukoliv jinou nemoc nebo příznak. Neignorovat, udělat v první fázi pro léčbu vše, co je ve vlastních silách, v případě jakýchkoliv odchylek a nejasností navštívit svého lékaře.

Jak bojujete s kašlem vy? Napište nám o tom. Sledujte také náš speciál, který najdete na stránce Nechci kašel, kde se dozvíte mnoho zajímavých informací.

Čtěte také:

Reklama