Reklama

Nesnesitelná bolest hlavy, která vás vyřadí z provozu na řadu hodin až dnů. Kdo ji někdy zažil, ví, že řeč je o migréně. Proč ale vzniká, co se během ní v těle odehrává a může postihnout kohokoli? Na tyto a celou řadu dalších otázek odpovídala MUDr. Věra Peterová, CSc., jedna z našich předních odborníků na tuto problematiku.

Je možné rozlišit „obyčejnou“ bolest hlavy od migrény?
Migrénu, nejčastější primární bolest hlavy, je možno odlišit od jiných bolestí hlavy vždy, trpícímu nemocnému to ale může činit problém. Migréna je jednoznačně definována jako klinická jednotka a musí proto splňovat kritéria, která jiná bolest nesplňuje. Problémem není rozeznat migrénu u nemocných, pokud se záchvaty opakují, od jiných bolestí hlavy, ale obvykle již nelze tak jednoduše rozeznat jiné bolesti hlavy od sebe navzájem.

Jak se migréna projevuje?
Migréna je záchvatovitá a opakující se bolest, obvykle jednostranná, pulzující, značně intenzivní, která trvá několik hodin, ale až 3 dny souvisle. Nemocným obvykle vadí světlo, zvuky, mají pocit na zvracení nebo i zvrací. U mladších nemocných zvracení obvykle záchvat migrény ukončí. Při záchvatu mají nemocní tendenci ulehnout ve tmě a tichu, spánek někdy od záchvatu pomůže. Před záchvatem se někdy dostavují tzv. „prodromy“, opakující se příznaky, které nemocného upozorní, že migréna v několika hodinách nastoupí. Záchvat migrény také významně zhorší jakákoliv fyzická aktivita, i chůze do schodů či běh. U záchvatů migrény s aurou se obvykle před vlastním záchvatem mohou vyskytovat zrakové projevy, obvykle charakteru výpadu zorného pole, pohybujících se linií v zorném poli nebo i ohraničených výpadků zorného pole - tzv. skotomy.

hlava

Typické projevy migrenózní aury jsou popsány v knížce Lewise Carrolla Alenka v říši divů. Migrény s aurou nelze splést s jakoukoliv jinou bolestí hlavy, ale migrény bez aury, zejména jde-li o jedny z prvních záchvatů u mladistvých, mohou být pro běžného nemocného obtížné a je nutná konzultace s lékařem, nejlépe neurologem. Pokud se již migrenózní záchvaty opakují, a to se děje stále stejným způsobem, jejich odlišení od např. bolestí z oblasti krční páteře nebo jiných nemigrenózních bolestí hlavy je obvykle rovněž snadné.

Co může migrénu způsobit? Jde jen o mechanické spouštěče, nebo i o psychické?
Spouštěčů migrény je velké množství a nemocní z nich některé mohou vysledovat. Mezi nejdůležitější patří velké a intenzivní podněty, např. ostré světlo, velký hluk. U žen je spouštěčem často hormonální kolísání, proto se vyskytuje častěji kolem menstruace a může být vyvolána některým hormonálními preparáty (uplatňují se zde estrogeny).

Migrénu mohou vyvolat i nepravidelnosti v životě, nejen málo tekutin, nepravidelnosti v jídle, určité potraviny, ale i nedostatek spánku, noční služby, přispaní si během sobot a nedělí.

V potravinách se mezi hlavní spoušťové faktory řadí červené víno, ořechy, čokoláda, glutaman sodný, hrášek, některé typy ovoce, mléčných výrobků, ale u některých osob i jídla z pšeničné mouky, nakládaná jídla jako jsou okurky, cibulky, jídla připravená na grilování.

Z psychických spouštěčů je nejsilnější stres, migrenózní záchvat obvykle vzniká po jeho skončení.

Co se v těle vlastně při migréně odehrává? Proč má tolik různorodých příznaků?
Záchvat migrény vyvolává podráždění vláken v oblasti trojklanného nervu v oblasti mozkového kmene, které se šíří do podkorových center mozku a mozkové kůry. Na vznik záchvatu existuje mnoho renomovaných hypotéz, z nichž však žádná jednoznačně původ migrenózních záchvatů neobjasňuje.

Uplatňuje se zde rozšíření mozkových cév, vylučování neuropeptidů - různorodých látek uplatňujících se v mozkové činnosti a v řízení šíře mozkových tepen. Vnitřní, endogenní kontrola řízení bolesti je v tomto záchvatu nedostatečná.

Za vlastní různorodost projevů při migrenózním záchvatu je zodpovědný serotonin, látka obsažená v krevních destičkách v cévách, ale i v buňkách stěny střev, která se při migrenózním záchvatu ve velkém množství do krve uvolňuje, navazuje se na specifické receptory v mozkových tepnách a tyto různorodé projevy vlastně zprostředkovává.

Existuje genetická predispozice k migrénám?

Pohotovost k migrenózním záchvatům se dědí v rodinách. Poučuje nás o tom tzv. rodinná anamnéza. Má-li v rodině migrény matka, matka matky, případně i další příbuzné, nabízí se, že daná osoba může migrenózními záchvaty trpět s vyšší pravděpodobností. Má-li posuzovaná osoba zátěž migrénou od jednoho z rodičů, udává se, že v 44 % migrénu někdy prožije. Má-li zátěž migrénou od obou rodičů, zvyšuje se tento předpoklad na 69 %. Nicméně jsou i nemocní s migrénami, kteří v rodině tuto rodinnou zátěž nevykazují.

V posledních desetiletích probíhají genetické studie u nemocných s migrénou. Bylo prokázáno několik genů zodpovědných za výskyt geneticky vázaných migrén a v poslední době byl zjištěn gen zodpovědný za regulaci neurotransmiteru glutamátu v mozku, který může migrény vyvolat. Nabízí se tedy předpoklad, že nemocní s migrénou mohou mít chybu v tomto genu.

Mohou trpět migrénou i děti? Nebo naopak - stává se, že se projeví až ve stáří?

U dětí se migrény rovněž mohou vyskytovat, a to u chlapců i dívek. Nejsou příliš časté a jejich diagnostika může být obtížná, jakož i léčba. Migrenózní záchvaty jsou u nich obvykle stejné jako u dospělých, ale jejich líčení někdy typické není.

U dětských nemocných mohou migrenózní záchvaty přejít do dospělosti. Problémem je, že většina léků, které se používají u dospělých, u dětí doporučována není. Hlavní důraz je tedy kladen na disciplínu, životosprávu a podobné postoje, rovněž lze použít v léčbě „vyspání se“ ze záchvatu. Specifickou jednotkou je abdominální migréna vyskytující se převážně u dětí, s typickými záchvatovitými bolesti v břiše. Jejich diagnostika je obvykle v rukou dětského lékaře. Dále existují geneticky podmíněná onemocnění spojená s výskytem migrenózních záchvatů - např. hemiplegické migrény spojené s projevy ochrnutí poloviny těla.

Migrény u velmi starých osob obvykle nevznikají, a pokud nemocný netrpěl migrénami během mladšího věku, jedná se u nich obvykle o jiné onemocnění, které se projevuje jako migréna. Naopak téměř polovina nemocných migreniků, kteří měli záchvaty celý život, jimi trpí až do pozdního stáří, i když obvykle s menší četností a záchvaty bývají spíše slabé intenzity.

Souvisí migrény i s pohlavím?

Migrénami trpí nejčastěji ženy, a to, bohužel, v jakémkoliv věku. Nejčastěji se záchvaty migrény vyskytují u žen v produktivním věku, mezi 25 - 45 lety. Záchvaty migrény bývají velmi často přímo navázány na hormonální vlivy. Období jako je první menstruace, období menstruace, těhotenství, kojení a menopauza, to vše velmi specificky ovlivňuje u žen migreniček výskyt záchvatů. Po přechodu se migrény vyskytují až u poloviny žen trpících na migrény, neboť potíže mohou být spouštěny současně se vyskytujícími se poruchami krční páteře, kolísáním krevního tlaku, dalšími nemocemi a hormonálními poruchami nebo i léky.

Muži mohou také trpět migrenózními záchvaty, ale ve srovnání s ženami o polovinu méně často. Nicméně, muži migrenici mívají záchvaty velmi časté, obtížně léčitelné a samozřejmě bez vazby na hormony, testosteron migrény nevyvolává.

Jak s migrénou co nejúčinněji bojovat, zda pomůže alternativní léčba a kdy už vyhledat odbornou pomoc, nám prozradí MUDr. Věra Peterová, CSc. v pokračování rozhovoru, který pro vás chystáme na příští úterý, tedy 15. března.

Čtěte také: