Asi hodně z vás zná hlas dnes již populární dabérky Stanislavy Jachnické. Slyšet jste ji mohly v Brutální Nikitě, Přátelích, Doktorce Quinové, Kriminálce New York, Čokoládě, mnoha reklamách – v těch ji večer slýcháte na svých obrazovkách skoro denně - a mnoha dalších pořadech. A kdo by chtěl vidět i ženu, která se za příjemným altem skrývá, může si zajít do pražského divadla ABC či Rokoko.

Jsme ještě dabingová velmoc?

Český dabing býval velice ceněný, mnozí naši herečtí velikáni překonali i sám originál (Vzpomeňte si na Františka Filipovského a filmy s francouzským hercem Luise de Funesem). Tehdejší technika byla přímá, dabovalo se rovnou do živého vysílání, takže nápor na nervy a zkušenosti dabérů byl obrovský. Málokterý evropský stát byl však tak dobrý jako my. Mnoho jich ani vlastní dabing nemělo, celý film namlouval jediný člověk. Například polský dabing neexistuje dodnes.

Dnes, vezmeme-li v potaz pouze profesionální práci, existují dva druhy dabingu. Jeden, ten nový, se namlouvá v různých studiích se sluchátky na uších. Většina dabérů se se svým textem seznámí až v momentě, kdy ho začne nahlas reprodukovat a vlastně ani neví, o čem film je.

Filmy 1. kategorie a ty, které přijdou do kin, se dělají poctivě, berou se na ně zavedení dobří herci a věty se opravují tak dlouho, až je režisér spokojen.

Starý a velice kvalitní způsob dabingu probíhá v barrandovských studiích a takzvaně se jede po smyčkách. Herec sedí s režisérem a jede se stále dokola, až všechno sedí jako ulité. Díky tomuto systému jsme se po válce staly dabingovou velmocí. A tou jsme, dalo by se říci dosud.

Se Stáňou Jachnickou jsem chodila do školy a staly se z nás dobré kamarádky. Mladických hloupostí a dobrodružství jsme si užily víc než dost a stýkáme se dodnes. To jen pro případ, že byste se divily, že si spolu tykáme.

Jak ses, Stáňo, stala známou dabérkou?

jachnickaVystudovala jsem herectví na DAMU a samozřejmě chtěla hrát v divadle a ve filmu. Po škole mě angažovali v Pardubicích, Hradci a v Kladně, ale Praha mi nějak nevyšla. A tak, když jsem otěhotněla a divadlo musela přerušit, zavolala jsem známému režisérovi, zda by pro mě něco neměl. Dal mi příležitost v malé roli s Markem Vašutem a povedlo se. Než jsem ale začala dostávat významnější role, trvalo zhruba dva roky.

Dabuješ tedy 18 let. Baví tě to stále?

Někdy si jen splním povinnost a moc mě to nebaví. Nejdou mi pisklavé hlasy takových těch hollywoodských slepiček, které mi ani nejsou sympatické.

Jaké role se dabují nejlépe?

Ta postava by měla mít stejný temperament jako já, to znamená i podobný rytmus mluvy. To se pak dobře trefuje a je to pro mě přirozené.

A kdy je dabing opravdový oříšek?

Jednoznačně při namlouvání čínštiny a japonštiny. Pro nás je to věta třeba o pěti slovech, pro ně hrdelní výkřik. Trefujte se potom herci do pusy. Taky je poměrně těžké předabovat češtinu nebo slovenštinu. Originál ti vleze do uší a pak to nechtěně říkáš úplně stejně. Lepší je v tom případě vypnout zvuk ve sluchátkách.

Připravuješ se nějak na svou roli?

To podle toho, pro koho dabuju. V případě studiové práce béčkových filmů moc ne, ale to nedělá nikdo. U toho se pije kafe a klidně pokecá s kolegyní. Velice precizní práci naopak vyžaduje Hollywood. Tam chtějí, aby se dabér přesně trefil i do stylu mluvy, výšky hlasu – zkrátka zkopíroval originál. Nadabovaný film se pak posílá k nim ke kontrole a vše se musí předělávat tak dlouho, než jsou spokojeni. Takový film se dabuje klidně několik dní, ty béčkové třeba tři hodiny.

A co tvoje popularita? Poznávají tě lidé na ulici po hlase?

Hrozně moc. Dokonce se mi to stalo nedávno v Ostravě v obchodě. „Vy máte známý hlas, kdo jste? Nějaká herečka? Ale ty k nám přece nechodí,“ prodavačka byla úplně ohromená, a když jsem se přiznala, hned chtěla podpis. Snažím se třeba netelefonovat v tramvaji ani nikde v kavárně. Lidé se hned začnou otáčet a vyptávat se mě. Obdivuji je, protože já podle hlasu své kolegy nepoznám.

Jsi tedy se svou prací spokojená?

Teď už je to lepší, v poslední době už jsem konečně spokojená. Jsem jako stálý host v divadle ABC a Rokoko, mám spoustu dabování, točím v seriálu Ulice. Kdyby se k tomu přidalo natáčení nějaké pěkné role ve filmu byl by to stav „ ideál“.

zdroj fotky : foto.osobnosti.cz

Reklama