Milá redakce a ženy-in!

Jednoduchá věc. Jak reaguju, když se spletu? Záleží na tom, v čem. Něčemu se zasměju, za něco si vynadám, a pokud je to horší a seknu se třeba v práci, jsem z toho hyn - jednou se mi stalo, že jsem špatně napsala číslo účtu na příkazu k úhradě. Vždycky všechno dvakrát třikrát kontroluji, ale tentokrát si šéfka vyvzpomněla na poslední chvíli, spěchala jsem a nestačila to už zkontrolovat. A jak naschvál, když si to kontroluju, je vše o.k., a teď jsem na druhý den zjistila, že jsem se uťukla v čísle, málem mě z toho kleplo.

Ke všemu šlo o poměrně vysokou částku, přes 200 tisíc. Ale stáli při mně všichni svatí a nejspíš ještě několik nesvatých k tomu, to chybné číslo bylo neexistující a peníze se nám vrátily na účet. I tak to bylo strašně nepříjemné, platba se tím opozdila o několik dní.

A jak reaguju, když se splete někdo kolem? Co by. Jsme jen lidi a stát se to může každému. Každopádně z toho nedělám kovbojku. Je-li třeba, decentně na chybu upozorním, případně pomůžu napravit, a dál to neřeším. Některé omyly a seky mohou být i milé a toho, kdo se jich dopustil, tak nějak zlidšťují a přibližují.

Ale nikdy bych se nechtěla splést tak, že by to poškodilo nebo zranilo někoho druhého.

Jana


Milá Jano,
díky za příspěvek. Napsala jste velmi důležitou věc, z ničeho by se neměla dělat kovbojka a upozorňovat by se mělo s klidem. Když se splete taková pokladní, stačí říct co nejjemněji, že by to možná mohlo být i jinak, a ne začít řvát něco o zlodějích, jako jsem to viděl asi před měsícem v Tescu. To byl zážitek…

Děláte z omylů kovbojku? Napište nám na adresu redakce@zena-in.cz

Reklama