Novinky

Rozhodně budu ochotná babička!

Ochotná babička určitě bude čtenářka Boros. Ta si totiž užila s tchyní, když měla malé děti - tchyně jí je nikdy nepohlídala. A maminka bydlí daleko.

To je smutné, když se takhle chová babička... Nechápu to. Milá Boros, moc Vám děkuju za příspěvek a přeju krásný den.


Máme 2 babičky - mámu mám 400 km daleko, tchyni ve městě, asi 20 minut pěšky. Nikdy mi děti nepohlídala s tím, že jsou to moje děti. Potřebuješ k zubaři? Počkej si, až se vrátí taťka z práce, potřebuješ jet do porodnice? Smůla, já musím na výlet, tak jdi sama, měníte okna? Ne na procházku po školce je nevezmu, uklízej si s nimi, po čase jsem to vzdala, Přitom jsme se snažila ke tchyni s dětmi chodit, právě proto, aby si pamatovaly babičku, aby věděly, že ji mají. Ale vždy jsme museli přijít s nimi. Na rozdíl od mojí maminky, ta si je brala o prázdninách pokaždé na měsíc všechny tři (učitelka) a my si mohli doma něco udělat. Přes rok jsme měli smůlu. Pracuji v nepřetržitém provoze, dokud byly děti malé, hlídala je moc hodná sousedka (pokud jsme byli oba v práci), jinak jsme se střídali s manželem. Do školky mi je vzali až ve 3 letech, jesličky pro jistotu zrušili. Občas to bylo náročné, když jsem třeba byla tahat stehy z oka a na klíně měla roční holku apod. Když jsem šla do porodnice s druhým dítětem (první mělo rok), šli jsme pěšky s kočárkem a táta zase šlapal s kočárkem zpátky (naštěstí chlapeček nevřískal po mámě), bylo dopoledne, dalo se to. Když jsem potřebovala do porodnice potřetí, byly 2 hodiny v noci- to už jsme měli půjčené auto, co stálo před domem a tak jsme to riskli - odjeli jsme autem a děti nechali doma spát samotné - chlapečkovi byly právě 3 roky a holčičce právě 2. Přijeli jsme, já porodila a táta to stihl za hodinu zpátky. No, už to bude 15 let.

Jako dítě jsem byla doma věčně sama, když jsem byla nemocná - naprosto nechápu, že maminka neměla strach nechat mě tam samotnou - ona dojížděla 15 km (vlakem) na jednu stranu, táta 20 km (vlakem) na druhou, mě bylo právě 6 let, měla jsme meningitidu a byla doma sama - uměla jsem hodiny a věděla jsem, kdy si mám vzít jakou pilulku, kdy si pustit infrazářič, změřit teplotu, čaj jsem měla v termosce, oběd v troubě. Telefon jsme neměli. Brala jsem to zcela normálně. Kdybych měla svoje dítě v 6 letech nechat doma samotné od 6 do 15 hodin, navíc nemocné, asi bych skončila v blázinci.

Doufám, že nějakých vnoučátek se dočkám, doufám, že budu schopná je hlídat, ale co teda budu určitě, určitě budu ochotná!!!!

Boros

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.

Téma dnešního dne zní: Kdo vám hlídá děti?

  • Potřebujete hlídat děti?
  • Kdo vám je nejčastěji hlídá? Jejich tatínek, babičky, dědové, tety...?
  • Svěřila byste je někomu cizímu?
  • Máte chůvu?
  • Necháváte je doma samotné? Jak staré?
  • Máte nějakou zajímavou historku?

Napište mi, budu se těšit na vaše příspěvky. Za odměnu získá jedna z vás dárek: Marťánky Gummi a šampón Timotei Kids s vůní Watermelon.

Pište jako obvykle na adresu redakce@zena-in.cz, a to do dnešních 14.30 hodin, heslo je HLÍDÁNÍ. Předem děkuju!

martitimo

 

   
14.03.2014 - Čtenářské příspěvky - autor: Lucie Paličková

Komentáře:

  1. avatar
    [1] paníliška [*]

    Kdoví, jak to bude. Já sama vnoučka mám, ale před sebou i vidinu 20 let pracovního života, pokud budu zdravá, takže vnoučata si mě moc neužijí. Ale ne, že bych se jim věnovat nechtěla.

    superkarma: 0 14.03.2014, 17:41:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme