S nevlastními dětmi jsou občas galeje. Naše čtenářka Veronika se nám svěřila, že za rozchod s partnerem může jeho syn. Zažily jste již něco podobného? Dokázaly byste slečně Veronice poradit?

syn

Jmenuji se Veronika, je mi lehce přes třicet. Tíží mě na srdci obrovská skála, kterou se mi nedaří zdolat. Měla jsem krásný vztah, do doby než ho převrátil partnerův syn naruby. Obracím se na vás. Třeba jste některá z vás něco podobného prožila a poradíte mi, jak dál. Já vím, za ručičku mě nikdo vzít nemůže, ale i tak bych ráda věděla, jak si s podobným problémem poradil někdo jiný.

Před dvěma lety jsem se seznámila s jedním milým pánem, Lubošem. Hned jsme si padli do oka. Jezdili jsme spolu na výlety, do kina nebo jsme si vyšli jen tak na procházku. Každý druhý víkend jsme si sebou brali desetiletého syna z partnerova zkrachovalého manželství. Vycházela jsem s ním dobře. Na společné výlety se těšil.

Po roce vztahu jsme se s Lubošem dohodli, že zkusíme společné bydlení. Luboš pronajal svůj byt a nastěhovali jsme se do mého domku. První návštěva Lubošova syna Davida proběhla v naprostém pořádku. Dům se mu líbil, také zahrada ho nadchla.

Po 14 dnech přijel zase, ale byl jako vyměněný. Ignoroval mě, odsekával. Ráno u snídaně držkoval, že je toust a on má chuť na čerstvé rohlíky, abych pro ně došla. Vypadlo ze mě pouhé: „Prosím?“

David odpověděl: „Jsi snad hluchá? Chci čerstvé rohlíky, tohle já žrát nebudu. Táto, hoď mě okamžitě domů.“ Ještě více mě zarazila Lubošova reakce. Vůbec se nesnažil kluka usměrnit. Vstal od nedojedené snídaně a odvezl kluka k mámě. Ptala jsem se, zda Davidovi na jeho chování něco řekl. Prý mám mít pochopení, že je toho na něj hodně. Stalo se to poprvé, co se takhle choval. Snad blbá nálada, neřešila jsem to více.

Následující pátek mě Luboš pozval na večeři a dal mi prsten. S nabídkou k sňatku jsem souhlasila. Romantická, kouzelná chvilka se rozplynula, když jsme jeli domů. Lubošovi volal David: „Jdu z tréninku. Je tma.“

Luboš: „No a?“

David: „Tak pro mě přijeď, ne?!“

Luboš otočil auto a jel ke sportovní hale pro Davida. Chvilku jsem byla zkoprnělá nad Davidovou drzostí. „Ty, Luboši, to David ani neumí pozdravit a poprosit? Ačkoliv prožívá krušné chvilky z rozvodu, toho neopravňuje, aby takhle jednal. Snad když něco chci, tak požádám. Když někoho potkám, nebo mu volám, snad první pozdravím, nebo ne?“

„No, on se asi bojí tmy, proto takhle jedná.“

„Jasně, David vypadá, že je vyloženě bázlivý typ.“

Přijeli jsme před sportovní halu. David opět ani nepozdravil, sedl do auta a řekl: „Co tady dělá vona?“

Luboš na to: „Myslíš Veroniku? Byli jsme na večeři a právě jsme se zasnoubili.“

David: „Si děláš prdel, ne? Si jí chceš fakt vzít, jo? Na svatbu ti nejdu, stejně nemám v čem.“

Luboš mlčel. Měla jsem sto chutí po něm prstýnkem mrsknout. Ani nevím, proč jsem to nakonec neudělala. Když jsme s Lubošem byli sami, zkusila jsem zase po dobrém: „Nemůže za to tvoje bejvalka? Dokud jsme spolu nebydleli, nebyl s klukem problém. Jen se spolu sestěhujeme, už je oheň na střeše.“

„To víš, kluk jde do puberty. Bejvalka není žádná čarodějnice, to bys jí křivdila.“

Křivdu jsem cítila já. Rozbrečela jsem se a rozklepala jak ratlík. Jak kdybych byla věštec. Hned druhý den dopoledne jsem byla přítomna telefonátu Luboše s bejvalkou. Chtěla po něm vyšší alimenty. Luboš platil na Davida 10 tisíc měsíčně, platil mu tenis, kupoval oblečení a přispíval v září na školu. Bejvalka si řekla o 15, prý David roste a s ním i výdaje. Luboš bez mrknutí oka souhlasil. Znovu jsem se optala, zda si nemyslí, že by mohl být David naočkovaný od matky. Luboš mi vyčetl, že syna nemám ráda, že mu přece nemůžu mít za zlé, když na něj platí, že je to jeho krev, vidí se v něm a je to stále jeho syn, i když s matkou svého syna nežije.

Lubošovi jsem se snažila vysvětlit, že jsem peníze nevyčítala, o tom jsem se nezmínila ani půl slovem. Naše majetkové poměry nám umožnily alimenty i zájmovou činnost platit. Vadilo mi však, že se zastává syna v každé situaci a i jeho bejvalky a na mě ohled nebere. Opět se se mnou na téma syn nechtěl bavit. Mlčky odešel pryč, vrátil se a dělal, jako že nic.

Pak se zeptal, zda bych s ním nechtěla založit rodinu, že by miminko moc rád.

Moje nadšení vydrželo jen do dalšího víkendu s nevlastním synem. Dělal mi samé naschvály. Nechával po sobě bordel, špinavé nádobí, posmrkané kapesníky. Rozstříhal mi drahé šaty, že si z nich chtěl vyrobit ocas pro draka. Večer jsem si šla utahaná lehnout do postele a objevila jsem v ní žížaly a červy. Začala jsem ječet. Luboš mě přišel uklidnit. Postel vyčistil, převlékl povlečení. David přišel s tím, že bude s tátou spát on, že mu žížaly v posteli nevadí. Vyčítavě jsem se podívala na Luboše. Jeho reakce mě opět vytočila: „Tak já dneska budu spát s Davidem tady. On to udělal proto, že je mu po mně smutno. David se ti omluví a zítra ti pomůže s úklidem, že je to tak Davide?“

David skočil ve špinavém prádle do čistě povlečené postele, hodil si deku přes hlavu a nereagoval.

Odebrala jsem se spát do pokoje pro hosty. Celou noc jsem proplakala do polštáře.

Ráno David vstal a hned začal dělat humbuk kvůli tomu, že není snídaně na stole.

„Tak hele, snídani máš dneska v mekáči. Mám toho dost. Táta si tady sbalí věci a nastěhuje se zpátky do svého bytu. Můžeš u něj být a dělat si z něj poskoka a dělat mu naschvály. Já už na to nervy nemám.“ Lubošovi jsem vrátila prstýnek a požádala ho o urychlené vystěhování. Vůbec nechápal, co se děje. Syna odvezl domů hned, ale sám se nevystěhoval. Prý má v domě nájemníky a jen tak je nemůže vystěhovat. Prý mají dohodnutou tříměsíční výpovědní dobu. Je tomu měsíc, co by měla výpovědní doba plynout. Za další dva by se měl Luboš odstěhovat. Se synem se stýká zřejmě mimo. Já se trápím. Luboše stále miluji, ale jeho syna jsem začala nenávidět. Nemám sílu už se s Lubošem o Davidovi bavit. Trhá mi srdce, když přijdu domů a ve váze jsou čerstvé květiny, uvařená večeře a Luboš mě vítá s úsměvem. Nechci o něj přijít, ale také nechci, aby se přestal vídat se synem. Bojím se, aby mi jednoho dne nevyčetl, že se kvůli mně vzdal syna. Poradíte co s tím?

Veronika

Čtěte také...

Reklama