Vztahy

Rozchod z nás udělal přátele


Milá Markéto a ženy-in,
 
dlouho jsem přemýšlela, jestli vám mám svěřit mé nejčerstvější zážitky ze soukromého života.
Ale myslím si, že k dnešnímu tématu patří i tohle.
 
S přítelem jsme spolu přes 6 let a zhruba 2 roky spolu bydlíme. Určitě mi po takové době dávno spadly růžové brýle a viděla jsem ho v tom pravém světle.
 
Byly dny, kdy bych ho nevyměnila ani za modré z nebe, a jindy bych ho nejraději vystřelila na Měsíc.
Chci se s vámi podělit o mé malé, velké trápení.
 
Snažila jsem se už od začátku našeho vztahu s přítelem o všem otevřeně mluvit, chtěla jsem znát jeho pocity, bolístky i radosti, ale bohužel jsem narazila na tvrdou stěnu, protože on se o tom nechtěl bavit. Na nějaký čas jsem se s tím vším smířila a byla ráda za to, že mě má rád.
 
Nikdy jsem mu nebránila v jeho zájmech a ty, co jsme měli společné, jsme občas provozovali spolu. S kamarády na pivko si taky chodil bez mých výčitek a musím říct, že jsem byla kolikrát moc ráda za volné pole působnosti v jeho nepřítomnosti.
 
V sexu byl problém spíš na mé straně, protože nepatřím mezi náruživce, ale věděla jsem, že přítel má sex rád, tak proč mu nevyhovět. Neříkám, že to bylo vždy v jeho režii. I já jsem měla své dny, kdy jsem se proměnila v dračici :o)))
 
Takhle bych řekla, že to byl docela dokonalý vztah, nikdy jsme se nehádali kvůli zbytečnostem a měli se opravdu rádi, jen chyběla komunikace.
 
Neumím říct, co se přesně za celou tu dobu tak změnilo, ale poslední 3 roky se náš vztah, hlavně od doby, co jsme spolu začali bydlet, měnil. Mám takový pocit, jako bych byla jeho maminka, která se postará o všechno, bude hodná, obětavá, tolerantní atd., ale jakmile chce řešit problémy jak s domácností, tak v intimním životě, nemá šanci, protože zájmy jsou důležitější a kamarádi taky.
 
Zkrátka, abych tady nepsala romány. Došla jsem k rozhodnutí, že budoucí život si takhle určitě nepředstavuju a chci zase žít s pocitem, že jsem víc než pracující a o vše se postarající holka.
 
Naše oživení vztahu spočívá v tom, že už žádný vztah není. Rozešli jsme se jako kamarádi a myslím si, že pro oba je to ta nejlepší volba, protože náš vztah ke kamarádství směřoval. Vyprchala z něj veškerá vášeň, zamilovanost, city.
 
Je to sice smutné, ale věřím, že oba najdeme v životě cestu, která nám bude vyhovovat, a popereme se s tím. Věřím, že se naše cesty budou křížit, ale pouze kamarádsky.
 
Přeji všem, kteří ještě mají šanci svůj vztah oživit a vnést do něj život, že se jim to povede, a těm, kteří se trápí, ať co nejdříve otevřou oči, přestanou svého partnera, který jim ubližuje a trápí dušičku a srdíčko, omlouvat a hledají si někoho, s kým jim bude fajn.
 
Krásný den a hodně lásky
 
Ryta


Ryto, děkujeme za příspěvek a přejeme hodně štěstí v další cestě.

Takové rozhodnutí chce odvahu. Jste také odvážní?
Čekáte, až se to samo zlepší?
Pište, odměníme Vás!

redakce@zena-in.cz

   
26.10.2005 - Láska a vztahy - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [10] Ryta [*]

    Děkuju moc holky :o)))

    superkarma: 0 27.10.2005, 09:43:08
  2. avatar
    [9] Alfinka [*]

    přeju ti moc a moc štěstí do dalšího života

    superkarma: 0 26.10.2005, 19:53:51
  3. avatar
    [8] Agnes X [*]

    Přeju hodně a ať se ti podaří najít, to co hledáš ....teda, jestli to vůbec existuje

    superkarma: 0 26.10.2005, 19:41:00
  4. avatar
    [7] marcellina* [*]

    Ryta: tak at najdes toho praveho

    superkarma: 0 26.10.2005, 16:04:57
  5. avatar
    [6] tyrkys [*]

    to znám . Jen jsme ještě nedospěli do stádia kamarádství. Zatím je bývalý přítel ještě příliš ukřivděný...

    superkarma: 0 26.10.2005, 15:20:28
  6. avatar
    [5] Kayty [*]

    ten začátek je jako bych to psala já. Podobnost končí tam u toho odstavce se starostlivou maminou. Komunikace je u nás dle nálady. Neměl šťastné mládí (drsný rozvod rodičů) a je uzavřený a hodně věcí si nechává pro sebe. Já naopak se umím ozvat a občas vyřvat. On to bere s klidem, ale vnitřně se stáhne a nekomunikuje vůbec. Tvrdí, že hádky nic neřeší.
    V ostatních věcech (budoucnost, domácnost ...) si rozumíme, komunikujeme a je to fajn

    superkarma: 0 26.10.2005, 14:25:42
  7. avatar
    [4] Ryta [*]

    Fructia: mi jsme k tomu tak nějak pozvolně přešli už ve vztahu a já už prostě nemůžu. Chybí mi ta zamilovanost a to všechno hezký okolo. Neumím si vůbec představit jak by to vypadalo za pět let. A řekla bych, že jsme oba natolik rozumní a vysvětlili jsme si situaci, že přátelství fungovat může

    superkarma: 0 26.10.2005, 14:25:38
  8. avatar
    [3] Odemětobě [*]

    Známí se brali v 19 a 20 letech,po 13 letech manželství se rozvedli,ona měla málo osobní svobody a chtěla si žít po svém-odjela pracovat do Německa.On zase lpěl na soudržnosti rodiny po vzoru svých rodičů.Jsou z nich dobří přátelé a navzájem si pomáhají,protože synové už "vylétli z hnízda".

    superkarma: 0 26.10.2005, 14:23:33
  9. avatar
    [2] bokul [*]

    Ten pribeh miu skoro neco pripomina, akorat ten konec byl a je trochu jiny. Mozna to cele je jinak , ale jiste prvky ve svem zivotnim pribehu tez poznavam.

    superkarma: 0 26.10.2005, 14:23:11
  10. avatar
    [1] fructia [*]

    Jestli se už tak nemilujete jako dřív, tak to chápu, ale pokud jeden z vás je to toho druhého zamilovaný, tak si myslím, že z lásky kamarádství udělat nejde

    superkarma: 0 26.10.2005, 14:08:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme