Bulvár

Rozbourala účes a rychle skočila do postele


Dámská jízda?

Byla jsem po nepříjemné gynekologické operaci a čekaly mě lázně. Jediné pozitivní na tom bylo, že nemocniční pokoj jsem sdílela shodou okolností s mojí kamarádkou, která také byla po operaci. Později, což už nebylo shodou okolností, jsme spolu sdílely i pokoj lázeňský. 


Naši manželé nám lázně přáli, ale z jejich narážek bylo přece jen patrné, že mají obavy, abychom tam nezvlčely a nechovaly se jak utržené ze řetězu. Prý o lázních vědí své. Netušily jsme odkud, ani jeden tam nebyl a nás to čekalo poprvé a nejspíš i naposled. 

My jsme se ale chtěly hlavně léčit a věnovat se samy sobě, odpočinout si od práce a od každodenních starostí. Prostě se po operaci „dát do kupy“, i když z nejhoršího jsme už byly venku.

Kromě povinných procedur, které ale byly vcelku příjemné, jsme chodily na výstavy, do divadel, na kávu, po nákupech - a večery jsme trávily tím, že jsme probíraly náš dosavadní život, naše manžely, rodiny, děti. Naše filozofické hovory nebraly konce, samozřejmě, sklenka dobrého vína nechyběla.

Hodně jsme odpočívaly, ani jsme nevyhledávaly žádná nová kamarádství a pozvání od lázeňských šviháků jsme úspěšně odmítaly, omezily jsme se jen na povinnou společenskou konverzaci. Možná jsme působily podivně, ale tento stav nám vyhovoval, doháněly jsme, na co jsme při normálním rodinném a pracovním shonu neměly čas a v podstatě jsme utužovaly i naše dlouholeté kamarádství. Náš poklid občas narušil telefonát mého manžela, bylo vidět, že doma trpí a že jeho fantazie pracuje na plné obrátky.


A tak nastal okamžik, kdy se rozhodl mě navštívit. Kamarádčin manžel s ním jet nemohl, jak si původně domluvili, ale bylo jasné, že bude požadovat reference. Známe totiž své lidi. Ne, že bych nebyla ráda, také se mi už stýskalo, ale v ten samý den chtěl přijet za kamarádkou její přítel – který byl teda víc než přítel, ale v plánu v době pobytu v lázních rozhodně nebyl.

Spíš tomu napomohla souhra různých náhod, že se měl v lázeňském městě objevit. Jenže termíny nešly nijak přehodit a tak nastal den, kdy měli přijet oba, mně manžel, kamarádce milenec. Zádrhel byl v tom, že nebylo žádoucí, aby se ti dva byť jen zahlédli, neboť hrozilo nebezpečí prozrazení, její přítel nebyl pro naše manžely až tak neznámý a jednou už to bylo, jak se říká, o prsa.


Manžel navrhl, že si půjdeme někam posedět, a aby kamarádka, chudák, nebyla tak sama, vybídl ji, aby šla také. S kamarádkou jsme před tím vymýšlely různé varianty, jak to udělat, aby se mohla věnovat příteli a nebyl z toho průšvih.

Neříkám, že její chování schvaluji, stokrát jsme to probíraly, znala jsem její důvody, proč to dělá a nakonec jsem se k tomu postavila tak, že to tak prostě je.  Ležela na posteli s tím, že jí není moc dobře, obložená anglickou učebnicí a s omluvou, že pokud jí bude líp, slíbila sousedce, že s ní půjde do bazénu a nám přece nebude dělat křoví. Tak jsme vyrazili sami.

Ve skutečnosti měla v plánu dát se do gala a vypadnout do nějakého podniku, já měla za úkol nevracet se dřív než bude večerka a pokud bude změna, dát vědět. Vcelku jednoduché, jen nedráždit, nezaset jediné zrníčko podezření, nic víc.

Takže můj večer vypadal asi takhle: Manžel mě vyzvedl, rozloučili jsme se s kamarádkou, která chuděrka, ležela celá rozlámaná v posteli, a šli jsme. V podniku, kde jsme chtěli pobýt, bylo plno. Našli jsme jiný, dali si  vínko, zatancovali jsme si, bylo nám spolu moc dobře.

Najednou jsem zahlédla přítele mé kamarádky, jak se rozhlíží po sále a hledá číšníka, zřejmě chtěl zajednat stůl. Ježíš, je tu asi sto podniků a on si vybere ten samý co my!  

Vzhledem k událostem minulým bude lepší, když se ti dva neuvidí, co kdyby si ve slabé chvilce ten můj s jejím manželem povídal důvěrněji, než je zdrávo a navíc kdyby můj muž věděl, že tam moje kamarádka má nějaký zástoj, nevymluvila bych mu, že já prostě tu potřebu nemám, byla bych prostě stejná jako ona. Takže honem na WC, tasit mobila a kamarádku varovat.

Rychle jsem namačkala její číslo a sdělila jí, ať příteli zavolá, aby hledal jiný salon a co nejrychleji zmizel. Vrátila jsem se, vše bylo v pořádku, výborně jsme se pobavili, jen mě trochu trápilo svědomí. Dělala jsem něco, co bylo proti mým zásadám, ale nešlo to jinak. Ale večer se vydařil, v náručí svého manžela jsem se cítila dobře a  určitě bych ji nevyměnila za náruč jinou, i když už i mně bylo jasné, že v lázeňském prostředí se takových příležitostí nabízí dost a dost.

Uvědomila jsem si, že si musíme některé věci vyříkat, zatímco můj muž měl spíše obavy, aby mě pobyt v lázních nezlákal k nepravostem, já měla obavy, aby se po operaci nezměnily určité jiné věci. Nakonec jsme skončili penzionu v jeho pokoji, kde byl ubytovaný…

Pak mě  manžel měl doprovodit zpátky. Musela jsem si ověřit, zda v tu dobu bude už kamarádka na pokoji, tak jsem honem namačkala SMS, že už se vracíme. Odpověděla, že jsou asi 50 km daleko od lázeňského města a že nestíhají, ať to pozdržím. Moc si přála, abych tam nebyla dřív než ona.  No byla to dřina….

S hrůzou jsem šla po schodech a trnula, jestli už tam kámoška bude, pokud nebude, určitě chlapi budou držet pospolu….Byla na pokoji, jak jsme ji opustili, tak tam chudák ležela, obložená angličtinou, krk zavázaný… ještě se jí dostalo politování.


Můj muž odešel a ona mi vyprávěla průběh jejího večera: Jen za vámi zaklaply dveře, já jsem vystartovala z postele, navlíkla na sebe společenské šaty, vytvořila účes, nalíčila se a šla na naproti kamarádovi, předtím volal, kde zamluvil stůl. Když jsi mi volala, že je tam kde vy, volala jsem mu rychle zpátky, ať hned odejde a že musí vymyslet něco jiného.

Nasedli jsme do auta a jeli do podniku
vzdáleného asi 50 km. Tam jsme si to náramně užili, ani jsme si nevšimli, jak ten čas letí, obzvlášť v hotelovém pokoji nám to utíkalo… Když jsi mě upozorňovala, že už se vracíte, bylo jasné, že to včas nemůžeme stihnout.

Takže honem do auta a zpátečka, jenže při jízdě jsme najeli na nějaký hrbol, auto mělo poruchu a tak se ještě konala nějaká oprava. Vyhodil mě za rohem naší budovy a já letěla jak splašená s obavou, zda se nepotkáme nebo zda už tam nejste a tudíž bude tvému muži jasné, že si někde užívám a mně nebude jasné, zda to neřekne tomu mému doma.

Když jsem  zjistila, že je to v pohodě, ale čas už nemám, rychle jsem  rozbourala účes, smyla šminky, nahodila vršek od pyžama, vlezla pod peřinu, naaranžovala knihu a v tu chvíli jste vešli.


Smály jsme se jak blázni, když vystrčila nožky oblečené do lesklých punčocháčů, nebral náš smích konce. Jo a v koupelně visely plavky a crčela z nich voda. Při nejhorším prý byla v tom bazénu. Tak to teda byla fakt dámská jízda!  Ženské musí držet při sobě…obzvlášť, když jsou kámošky. A že to mělo

logiku!!!

 

Eva


Milá Evo,
uf, je to dřina mít milence. Asi raději zůstanu věrná :-)).
   
25.05.2006 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Komentáře:

  1. avatar
    [14] femme [*]

    slonbidlo: dočkej času

    superkarma: 0 25.05.2006, 15:37:17
  2. avatar
    [13] Kelly [*]

    Lenika: já se uklepla, měl to být souhlas

    superkarma: 0 25.05.2006, 11:48:40
  3. avatar
    [12] Kelly [*]

    Lenika:
    ... jen nechápu, že si hned nedali sraz na místě, kde je nikdo nemohl spolu vidět a rovnou odfrčet pryč. No jo, proč to dělat jednoduše, když to jde komplikovaně ...

    Itinka: ... promiň

    superkarma: 0 25.05.2006, 11:48:12
  4. avatar
    [11] Itinka [*]

    To já znám z Frantovek jiné historky, Taky se předváděli pánové před kočkama a tančili jak o závod. Dostal infarkt a bylo po srandě.

    superkarma: 0 25.05.2006, 11:25:09
  5. avatar
    [10] Lenika [*]

    Každopádně by mi byla hamba do toho zatahovat kamarádku, která osobně zná nás oba

    superkarma: 0 25.05.2006, 11:20:46
  6. avatar
    [9] Lenika [*]

    Ada1: Mě neděs
    http://zena.atlas.cz/vztahy/sex/70332.aspx

    superkarma: 0 25.05.2006, 11:19:58
  7. avatar
    [7] Ada1 [*]

    Lenika: za 20 let ho mit budes

    superkarma: 0 25.05.2006, 11:05:39
  8. avatar
    [6] Lenika [*]

    pěkné, ale já na tohle nemám žaludek už ted, co tak za dvacet let .

    superkarma: 0 25.05.2006, 10:54:45
  9. avatar
    [5] alko [*]

    Tahle lázeňská historka mi připomněla jinou, ale ne veselou.
    Ženatý spolubydlící pána, který patřil do naší lázeňské party, si našel "lázeňskou lásku", vdanou paní. Den před odjezdem za ní lezl oknem, spadl a zabil se .

    superkarma: 0 25.05.2006, 10:50:03
  10. avatar
    [4] Itinka [*]

    Tak to jste byly na léčení ve Frantovkách.

    superkarma: 0 25.05.2006, 10:28:31
  11. avatar
    [3] Zdendula [*]

    Tak to nemá chybu

    superkarma: 0 25.05.2006, 10:11:27
  12. avatar
    [2] gerda [*]

    Ivetko, přesně to jsem chtěla napsat taky. To by mi fakt nestálo za to, takhle se štvát!

    superkarma: 0 25.05.2006, 10:10:03

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme