S alkoholem mám špatné zkušenosti, jeden rodinný příslušník mu propadl definitivně a není nic smutnějšího než stát opodál a nemoct pomoci, ale i několik veselých příhod :o)

Coby sedmnáctiletá dívčina jsem se vypravila statečně na místní diskotéku rozhodnutá držet se dál od alkoholu...  U vchodu jsem minula několik klátících se postav místních hvěz, které jsem v tom šeru dokázala identifikovat podle lesku nagelovaných šešulí a řečí, které byly jen o něco málo míň slizké než zmíněný gel. Výrazu "příšeří" dávali v té tmě neopakovatelný náboj :o))

Zamířila jsem ke stolku kousek od parketu, u kterého posedávala parta známých a pozorovala cvrkot :o) Krom několika neodolatelných šoumenů, u kterých se člověk divil už pouze jen tomu, že za sebou nenechávají stejnou slizkou stopu jako slimák, a místních ozdob baru v minisukýnkách, kterým stropní ventilátor hnal barevný kouř ušima skrz hlavu a zase dál do prostoru, nic zvláštního, a tak jsem si užívala v poklidu příjemný večer.

Alkoholu jsem neholdovala, ale ráda přijala pozvání na melouna, který chutnal opravdu báječně a v dusném horku diskotéky přišel  vhod... mělo mě varovat, že mám čím dál lepší náladu, ale přičítala jsem to atmosféře.

Po několika porcích melouna jsem dostala nutkavou potřebu vyrazit si na vzduch...  na rozdíl od některých slečen, které tak činily věsměs proto, že je cosi svrbělo, já byla trochu mužnější... mě vyhnalo to, že se mi něco zvedá, na rozdíl od pánů jsem na to ale nebyla vůbec hrdá... byl to totiž pouze žaludek.

Zbytek večera mám dodnes naštěstí milosrdně zahalen v mlžném oparu... pamatuji si jen ty romantičtější části... klekám na měsícem zalitý trávník s pocitem, jakoby mi svět ujížděl pod nohama a hvězdy rotovaly... naneštěstí se ale přiřítil i jezevčík, kterému připadalo zábavné rotovat také, a tak kolem mě začal kroužit jak po oběžné dráze. Proti své vůli jsem ho sledovala a země ujížděla čím dál víc... pak už si pamatuji jen udivené vykviknutí nebohého zvířete, když jsem mu absolutně neromanticky zeblila kožíšek, a strastiplnou cestu domů, při níž jsem teprv v plném rozsahu zjistila, v jak šíleném stavu jsou stavy místních chodníků. 

Závěr večera: meloun byl naložený ve vodce, jezevčík docela jistě ve vaně a já, jako správná zmije, v lihu. Prosím, kdyby chudák pes četl tyhle řádky, ráda bych mu vzkázala "JÁ NERADA!" :o))

Z_U_Z_U


Děkujeme za veselý příběh :)

Zažily jste něco ještě zábavnějšího? Napište nám!

redakce@zena-in.cz

Reklama