Jako mladá maminka jsem mateřství brala s nadhledem a z přehnaně starostlivých matek si dělala legraci. Moje holčička byla veselé, živé a zdravé miminko, k obavám tedy ani nebyl důvod. Zákeřná nemoc a nedostatek zájmu ze strany pediatra však obrátil můj svět vzhůru nohama a ze mne udělal „balíček nervů“.

dítě

Když se Zuzanka narodila, bylo mi teprve dvacet tři let.  Byl to jeden z nejhezčích okamžiků mého života a mateřství jsem si užívala. V tu dobu jsem ještě netušila, že se stane něco, co moji bezstarostnou a od přírody optimistickou povahu dokáže tak dramaticky změnit.

Zuzanka byla hodné a veselé dítě, které téměř nikdy nestonalo. Když jí bylo necelých 8 měsíců, dostala divný průjem. Průjem u dětí není nic zvláštního, ale tenhle byl od začátku děsivě intenzivní, byla jsem proto ráda, že jsme zrovna měli před pravidelnou preventivní prohlídkou. Doktor však průjem vůbec nepovažoval za problém a poslal nás domů s tím, že je to normální. Zuzančin stav se ale stále zhoršoval, nejedla, pořád jen spala a průjem byl stále horší. Z čilého miminka byla během pár hodin mrtvolka ležící v posteli, která na nic nereagovala.

Doktor však stále neviděl žádný problém, doporučil nám pouze dávat miminku speciální mléko injekční stříkačkou. Jenže Zuzanka pít odmítala. Za celý den nepřijala žádnou tekutinu a měla velký průjem. Nechápala jsem, kde se v ní tolik vody stále ještě bere. Večer byla již téměř v agónii, nereagovala na mne ani na žádné jiné podněty, téměř se nehýbala, jen spala. Rozhodli jsme se proto odvézt malou do nemocnice, kde nám lékařka vysvětlila, že Zuzanka dostala rotavirovou infekci a je vážně dehydratovaná. Lékařka ji napojila na kapačky a nechala si ji v nemocnici. Díky dobré péči se Zuzanky stav naštěstí rychle zlepšoval a po týdnu mohla jít domů. Rotaviry mohou být pro malé děti do pěti let velmi nebezpečné, naštěstí se medicína pohnula kupředu a proti rotavirům se dnes dá chránit pomocí očkování. Když se mojí sestře před dvěma lety narodil její první syn, ihned jsem jí očkování doporučila. Nikomu bych nepřála, aby musel koukat na své malé miminko napojené na kapačky kvůli těžké dehydrataci. Tak velký strach jsem o ni nikdy neměla. Vakcína se navíc podává formou roztoku, sestra se tedy nemusela bát, že by Vojtíška očkování bolelo. Nemoc se Zuzance již naštěstí nevrátila a Vojtíškovi se vyhnula úplně. Takové malé potvůrky to jsou a takové je s nimi trápení, naštěstí se nás však již netýká.

Adéla, 35 let

Reklama