A na úplný závěr si přečtěte tematický příspěvek od odvážné cestovatelky s nickem RosaGloriaDei. Jde vlastně o takovou, skoro až povídku na dovolenou ))

Krásný den všem,
před chvílí jsem se vrátila z „tropického okruhu naším městem“, tak mám akutní potřebu si chvíli zafilozofovat na téma dovolených (a že jsem se zase rozepsala…) Patřím totiž k lidem, kteří berou kdykoliv téměř cokoliv, stačí říct a jedu… Zrovna tak jsem zastáncem toho, aby člověk poznával jak svou vlast, tak i zahraničí, všude je krásně, nepochopím, že někdo, kdo projel celý svět, neví, co má za humny, a zrovna tak nepochopím strach některých lidí vyjet za hranice naší vlasti. Vždyť všude je chleba o dvou kůrkách, a když už někdo nezvládá jet sám, jsou cestovní kanceláře, které se o bezpečí a pohodlí svých klientů postarají od A do Z. Já mám jen jednu podmínku, co musí být zajištěno, než někam vyrazím, musím alespoň maličko tušit, kde svou hlavu složím.

Dnešní téma mi připomnělo dovolenou, kterou jsme s mým tehdy ještě přítelem podnikli v roce 2001. Cestovka nabízela za super cenu apartmán přímo u moře v nejmenované zemi, tak jsme si jej pronajali rovnou na dva týdny. Já koupila průvodce, naplánovala, co vše za tu dobu stihneme, a jelo se. Autem. Mimo jiné bylo po cestě tam v plánu navštívit jeden nádherný přírodní park. Jenže, cesta byla daleká, jediná možnost, jak si to užít a nestresovat se, jestli muž zvládne další kus cesty (já v „extrémních podmínkách“ neřídím), bylo přespat v autě, nebo si najít ubytování. Jeli jsme na začátku září, stmívalo se již dříve, k tomu začalo mrholit, tak jsme se rozhodli zaklepat na dům, jehož obyvatelé nocleh nabízeli. Za své vzaly hned v prvních pár minutách všechny rady cestovatelů – majitelé domu si vyžádali naše pasy a my jim je dali.

Pokojík byl pěkný, čistý, s vlastní koupelnou, která měla krásnou samostatně stojící vanu - vypadal trošku jako z pohádky. A setmělo se…. A začalo pršet…. A přišla bouřka… A vypadla elektrika…. A má fantazie začala pracovat naplno..... Když k nám paní domu přišla s několikaramenným svícnem, na němž hořely svíčky, málem jsem omdlela strachy. Muž sice není žádný strašpytel, já ale dokážu být dost přesvědčivá :) V noci jsme na střídačku hlídkovali oba, jestli se náhodou klíč v zámku k našemu pokoji sám neotáčí….

Ráno jsme dostali zpátky své pasy a vyrazili na prohlídku onoho národního parku. Byla to neskutečná nádhera, všem doporučuji, jen mi přišlo divné, že nejdelší okruh, který jsme zvolili, nám trval zhruba tak dlouho jako okruh krátký, no, asi jsme byli moc rychlí.

Celý pobyt v té zemi byl zpestřen několika zajímavými okamžiky, například jsme na jednom z výletů potkali (úplně náhodně) známé, které jsem já znala z jiné dovolená, pak jsme s nimi podnikli dva výlety, trošku se nám pokazilo počasí, tak jsme nakonec procestovali víc, než bylo původně v plánu. Byla to nezapomenutelná dovolená. Ač jsme měli auto, přemluvila jsem muže, abychom se na výlet do nedalekého známého města vydali stopem (mé zkušenosti se stopováním v zahraničí by vydaly na další článek). Dlouho nikdo nezastavoval, až konečně ve chvíli, kdy už jsme to chtěli vzdát, se nad námi slitoval jeden pán, ze kterého se vyklubal skvělý společník. To jsem ještě uměla slušně anglicky, tak jsme probrali úplně všechno včetně politické situace u nich a u nás. Ten muž pracoval v bance v nové části města, ale byl tak hodný, že nás převezl celou magistrálou až ke starému centru. Byl to kus cesty a když jsme vystoupili v přístavu, můj muž tenkrát pronesl památnou větu: „Když jsi sis mě sem přivezla, ze všeho nejdřív zjisti, jak mě odsud zase dostaneš“. Nakonec jsme jeli autobusem…

Cesta zpátky do ČR byla také docela zajímavá, my tam totiž tenkrát byli v době 11. září, nikdo pořádně nevěděl, co se děje, mobil jsme neměli, noviny nečetli. Když jsem z budky volala mamce, chtěla, abychom se okamžitě vrátili domů. Přesto jsme zůstali do konce pobytu, jen jsme museli maličko pozměnit trasu zpáteční cesty (chtěli jsme to vzít přes stát, který dočasně kvůli obavám z teroristických útoků uzavřel hranice). Protože jsme se dostali do kolony, která nás hodně zdržela, rozhodli jsme si v pozdní noční hodinu dát pár hodin oddechu v autě na parkovišti neznámé restaurace někde v Maďarsku. Ráno nás probudili její majitelé v domnění, že jsme ji byli vykrást. Zadrželi nás do okamžiku, než se na vlastní oči přesvědčili, že je vše v pořádku. Docela se nám ulevilo, že jsme byli jedinými návštěvníky v blízkosti objektu, nevím, jak bychom vysvětlovali, kdyby se tam bylo bývalo skutečně něco ztratilo :)

Ta dovolená měla dohru ještě v tom, že jsem si přivezla akutní střevní virózu, ale to už by bylo o něčem jiném.

Holky, mějte všechny krásné léto a užijte si jej na 100%, ať už vyrazíte daleko tisíce, stovky, nebo jen desítky kilometrů. Určitě i vy, co se nechystáte opustit okres, v němž žijete, najdete ve svém okolí spoustu míst, na která lze bez větších finančních nákladů vyrazit.

RosaGloriaDei

PS: letos nejspíš vyrazíme letadlem, s malým dítětem nás čekají úplně nová dobrodružství

pozn.red.: text nebyl redakčně upraven

___________________________

Chvilku se směju, chvilku trnu hrůzou. Holka, ty se nezdáš :) Skvělý příspěvek, početla jsem si a čtenářky doufám také.
Užijte si krásnou dovolenou a příjemný a bezproblémový let s Aničkou ))
Saša

Téma dne 3. 7. 2012: Upřednostňujete dovolenou u nás, nebo v zahraničí?

  • Pojďte společně se mnou oponovat babičce tím, že člověk by měl přece jen více poznávat svět
  • Anebo naopak, můžete s ní souhlasit
  • Na jakou dovolenou nikdy nezapomenete? Ať už v dobrém nebo ve zlém?
  • Plánujete dovolenou s ohledem na finance?
  • Doporučte nám nějaká krásná místa naší republiky
  • Doporučte i ta zahraniční 
  • Pochlubte se, postěžujte si, zavzpomínejte i plánujte.
  • A na závěr napište, kam se chystáte letos na dovolenou

Těším se na vaše příspěvky

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu ze čtenářek odměním knihou, kterou si může vzít na dovolenou – s příznačným názvem: Dnes večer jsem se rozloučila a k tomu ještě dostane voňavé mýdlo na ruce – Flower Petals

kniha

Reklama