Statistika nuda je, má však cenné údaje. Jenže se s těmi údaji musí umět zacházet, což jistě potvrdí každý, komu ze zkoušky ze statistických metod něco uvázlo v paměti. A jednou z častých chyb, kterých se můžeme při interpretaci statistických údajů dopustit, je, že na základě vlastního názoru dojdeme k závěru, který z daných údajů vůbec nevyplývá.

Komáří výzkum
Ale ukažme si to na příkladu. Představme si, že bychom provedli výzkum, jaký mají mladí lidé vztah ke komárům. A vyšlo by nám, že 79 % mladých si myslí, že komáři pijí krev. My bychom však nabyli, například po setkání se samečky komárů, kteří se živí nektarem, dojmu, že se všichni komáři živí nektarem. A pak bychom provedli onu zásadní chybu – z výsledků výzkumu bychom dovodili, že 79 % mladých lidí má předsudky o komárech, zřejmě v důsledku nedostatku osobních zkušeností. Fakt, že možná jisté procento komárů krev pije, a že mladí mají naopak dostatek osobních zkušeností s komáry, bychom odmítli brát v potaz.

Skutečný „absurdistán“
Připadá vám výše uvedený „výzkum“ absurdní? Jenže za podobné studie se každoročně vyhazují peníze z grantů. A pokud máte pocit, že narážím na jeden konkrétní projekt, nemýlíte se. Před několika dny byly zveřejněny výsledky výzkumu, který mezi mladými lidmi na školách provedla pod patronátem organizace Člověk v tísni agentura NMS. Ukázalo se, že 79 % dotazovaných si myslí, že Romové jsou nepřizpůsobiví. Ti stejní lidé mají přitom pozitivní postoj k černochům, seniorům a k handicapovaným.

A jak byly výsledky výzkumu interpretovány?
„Výsledky jsou, když nebudu panikařit, minimálně alarmující nebo zneklidňující. Projevily se tendence ke xenofobii, rasismu i ageismu (věkové diskriminaci). Mladí nemají dost informací. Chybí jim osobní zkušenost. Většinu informací získávají z médií," nechala se slyšet Michaela Bernardová z agentury NMS.

Trochu jiná interpretace dat
Máte pocit, že lidé, z nichž má cca 80 % pozitivní vztah k handicapovaným a seniorům a 70 % k černochům, mají tendence k rasismu? A že dnešní mladí mají nedostatek osobních zkušeností s Romy? Nedal by se ten stejný výzkum interpretovat tak, že nemalé procento Romů skutečně je nepřizpůsobivých? Že mladí lidé nemají předsudky a nedostatek zkušeností, ale dostatek zkušeností a pravdu?

Inu, co si budeme povídat – dal. Čímž nechci tvrdit, že tomu tak skutečně je. Chci zdůraznit pouze to, že jednostranná a na apriorním názoru založená interpretace sociologických dat je nevědecká a nevede k pravdivým výsledkům. Prokázaným faktem je, že 79 % respondentů si o Romech myslí, že jsou nepřizpůsobiví. Vyvozovat z toho závěry o tom, že oni respondenti jsou rasisté, nebo že Romové skutečně jsou nepřizpůsobiví, je chybné. Namístě je položit si otázku, jak je tomu doopravdy – a místo úpění nad tím, jak je mladá společnost rasistická a xenofobní, třeba prozkoumat, jestli na jejích názorech nebude trocha pravdy. Protože jenom takový výzkum nám umožní najít skutečné příčiny problémů a řešit je.

Strkání hlavy do písku
Ale takové hledisko je v současné době zjevně nepopulární. A tak budeme raději ve jménu zbavování se předsudků zakazovat mladým mít vlastní názor, protože je politicky nekorektní, místo toho, abychom se zamysleli nad tím, že tento názor možná ukazuje na skutečně existující problémy, a řešili je. Politická korektnost se tak stává nástrojem manipulace a vede pouze ke strkání hlavy do písku. Nenapomáhá ani ke zlepšení situace Romů, které se snaží tak zuřivě chránit.

Co si myslíte o výsledcích výzkumu? Opravdu mají mladí lidé nedostatek osobních zkušeností s Romy a jejich postoje formují média? A má 79 % z nich sklony k rasismu a xenofobii? Nebo mají, do jisté míry, pravdu? Proč se dezinterpretují sociologická data? A kam až nás dovede „politická korektnost“?

Reklama