Reklama

Je krásná, milá, chytrá, s neustálým úsměvem na tváři a brzy se stane mladou paní. Řeč je o modelce Romaně Pavelkové. Její přítel Milan ji požádal téměř před rokem o ruku, ona mu řekla ano, a tak je brzy čeká veselka.

Romču již nějaký ten pátek znám, a když jsem se dozvěděla, že se bude vdávat, měla jsem upřímnou radost. Jelikož v poslední době poslouchám snad ze všech stran, jak se každý bude brát a jaká to je makačka vše zorganizovat, rozhodla jsem se nastávající nevěstu Romanu vyzpovídat. Jak to má s přípravami svatby ona a jak proběhly její zásnuby? To se dočtete níže…

1

Říká se do roka a do dne, platí to i u tebe?
U nás to rozhodně platí. Bude to přesně na den, co mě Milan požádal o ruku, jen o rok později.

Věděla si od začátku, že je přítel ten pravý?
No, tak já nevím, no. :-) Spíš mi zpočátku přišel jako hrozný sympaťák, a když jsem ho poznala o něco lépe, tak jsem věděla, že je to ON, ten pravý muž pro mě.

Jaké byly zásnuby? Byla to taková ta klasická romantika, jakou si my ženy vysníme?
To stoprocentně byla! Možná i tím, že jsem Milanovi dost jasně naznačovala, co se mi líbí a jak by to mělo vypadat, kdyby něco takového mělo proběhnout. I přesto, že nejsem úplně romantický typ, nepovažuju se za žádného snílka, ale tyto situace si podle mě tu romantiku prostě vyžadují.
Mé zásnuby proběhly na zámku, takže už jen to prostředí samo o sobě bylo velmi krásné a romantické, i to, jak to Milan provedl. Vlastně jsme začali piknikem, potom jsme si dopřávali relax ve wellnessu a na masáži, následovala romantická večeře a při tanci u svíček v pokoji, při krásné písničce, si poklekl a požádal mě o ruku. Byla to romantika jako blázen, budu na to celý život vzpomínat a jsem vážně moc šťastná, že to takhle proběhlo.

Romčo, co plánování svatby? Děláš vše sama? Pomáhá ti snoubenec s přípravami?
Tak s tím pomáháním, to mi pomáhá občas maximálně tak do hrobu :-), takže všechno si plánuju sama a hrozně mě to baví. I z toho důvodu, že jsem produkční a myslím si, že mi to jde lépe, než by to šlo jemu. Dokonce si dokážu představit, že bych to dělala i pro někoho jiného, nebo že bych se tím mohla živit, je to taková krásná a milá povinnost. Takže se ho občas teda zeptám na jeho názor, a to je tak všechno. :-)

Kdo ti půjde za svědka? Bylo těžké se pro někoho rozhodnout?
Těžké to rozhodně nebylo. Pro mě to byla jasná a jednoduchá volba, za svědka mi půjde můj mladší bratr. Já věřím a doufám, že mi to někdy oplatí a já budu dělat svědka jemu. :-)

2

Co výběr šatů? Vybrala sis na první dobrou? Nechala sis radit?
Tak to byla první dobrá, ale jen pro mě, já jsem si ihned vybrala dvoje šaty, i když typově trochu odlišné, ale měla jsem svou jasnou představu, že chci krajky. No a potom jsem požádala na zkoušku šatů své tři kamarádky, aby mě doprovodily do svatebního salonu Nuance Praha. Doufala jsem, že se shodneme, ale to jsem se docela dost mýlila. Kamarádky mi vybraly úplně, ale úplně jiné šaty, než jsem chtěla, a ani jsem o nich nepřemýšlela. Musím ale říct, že když se na ně zpětně podívám, že určitě vybraly ty pravé. Jsou krásné, moderní, jednoduché, ale nejsou typicky bílé, jsou lehce krémové, prostě opravdu překrásné a já si myslím, že mi v můj den D budou moc slušet. Jsem vážně moc ráda, že mi holky pomohly a poradily.

Co v plánování bylo nejtěžší?
To těžko říct, ono to ještě možná přijde, zatím nevím. I když je fakt, že svatební šaty byl trošičku boj, já jsem si totiž myslela, že to bude jednoduché. Co možná bude ale větší oříšek, je výběr šatů pro ženicha, jelikož Milan nechává všechno na mně. Musím ale říct, že místo konání bylo jasnou volbou, bude to Zbiroh. Je to tam krásné a majitelé úžasní.

Celkem dost lidi se vezme a brzy se rozvádí, neodradilo tě to?
Neodradilo. Já mám perfektní vzor ve svých rodičích, kteří jsou spolu již 31 let a myslím si, že jsou šťastní. Samozřejmě si ti lidé sem a tam, občas, v něčem nerozumí, ale ono by to bylo i fádní a ten život by asi nebyl zajímavý. Není to tak, že je to každodenní stoprocentní shoda, ale nikdy jsem je neviděla se hádat, nebo se urážet, aby na sebe používali vulgarismy. Naopak, krásně se k sobě chovají, a v tom jsem vyrůstala a takhle si to představuju i já. Partnerský nebo manželský život je hodně o kompromisech, člověk se prostě musí naučit občas od něčeho ustoupit, prostě v tom životě už není sám a musí brát ohledy i na toho druhého. Navíc život ve dvou je daleko krásnější, než když je člověk sám. Mně se svatba jako tradice líbí a myslím si, že když s někým plánuješ dítě, tak by sis ho prostě měla vzít. Pro mě je prostě rodina máma, táta a děti. Samozřejmě rodina není jen o tom svazku, ale i o tom, jak se ti lidi k sobě chovají, jak při sobě drží, a že za sebou stojí atd.
Prostě strach z toho nemám a vím, že můj snoubenec to vidí stejně jako já.

3

Ještě na závěr mi řekni, bude to malá veselka, nebo velká svatba?
Bude to menší, asi do třiceti lidí. Spíše rodina než přátelé. Z mé strany tam teda budu mít nějaké kamarádky, ze strany Milana tam bude pouze rodina, protože je velmi početná. Chtěli jsme, aby tam bylo cca patnáct lidí z mé strany a stejný počet i z jeho strany. Bylo těžké se rozhodnout, koho ano a koho ne, ale ještě uděláme velký mejdan pro zbytek rodiny a přátel. Bude to opravdu ten nejužší okruh lidí, takže doufám, že tam nebude moc prostoru pro to, aby se tam lidi hádali a byla tam nějaká fiaska, tak jak občas na svatbách jsou, protože jak se lidi neznají a nemusejí se, tak někdy zbytečně vzniknou nepříjemné situace. Vybírali jsme hosty opravdu pečlivě, už se moc na svatbu těšíme a doufáme, že se vše vydaří tak, jak má.

Foto: Jiří Šujanský

Čtěte také:

Temperamentní Doris Martinez: Nikdy by mne nenapadlo, že budu mít českého přítele!

Pečovatelka Ivana: Nedovedu si představit, že bych dělala něco jiného