Děkujeme další čtenářce s nickem 1Martina1, která se nám svěřila se svým rokem 2010. Začátek pro ni nebyl nejšťastnější, jak píše, ale vydržte číst až do konce

Rok 2010 pro mne nebyl zrovna tím nejšťastnějším. Po pětiletém vztahu jsem se rozešla s partnerem, který pro ránu a sprostosti nešel daleko, věřila jsem, že se rozchodem osvobodím a bude mi lépe. Člověk nechce jít životem sám a tak jsem se nebránila seznámení s jiným mužem.

Najednou tu byl.....hodný, pozorný, milý kolega z práce, který se o kontakt se mnou pokoušel již delší dobu.
Řekla jsem si, že by to tedy mohlo vyjít a nechala jsem se unášet představou, jak budeme šťastni. Jenže opak byl pravdou....onen muž měl spoustu starostí sám se sebou a já časem zjistila, že jeho deprese, které má kvůli bývalé partnerce, začínají ke dnu stahovat i mne. Problémy řešil alkoholem a čekal, že se budu podílet na jeho sebezničujícím tempu. Z hospod jsem ho tahala víc jak 4 měsíce a snažila se ho postavit na nohy, aby našel smysl života a myslel na to, že každý člověk má starosti, ale v hospodě je nevyřeší. Nedokázal si v hlavě srovnat, co je pro něj v životě důležité a tak jsem vztah ukončila.

Bylo to pro mne bolestivé.... v alkoholu se topí dál, ale život s takovým člověkem opravdu nechce asi nikdo.
Cítila jsem, jak se ze mne vytrácí energie a nemohu se soustředit na věci, které musí řešit každá matka 14 ti leté dcery.

Mám moc dobrou kamarádku bez které bych nedokázala překonat bolest z tohoto byť by krátkého vztahu. Je to můj anděl strážný má nejvěrnější a v mém životě nejdůležitější osoba ( tedy až po mé dceři ) .
Pak jsem díky této přítelkyni a náhodě, která tomu chtěla, poznala jejich rodinného přítele, o kterém mi jednou v žertu řekla: " ten by se k tobě hodil" Šla jsem na slavnosti, na které se mi původně vůbec nechtělo, ale dcera byla venku s kamarádkou a mně bylo doma smutno.

Bylo to opravdu překvapení, když jsem s manželem mojí kamarádky stála ve frontě u stánku a on mi najednou říká..."podívej to je ON. Ten, s kým jsme tě chtěli seznámit"...Stál tam opodál v loučku našich přátel a mě se rozklepala kolena, že jsem se nemohla ani hnout. Netrvalo dlouho, než přišla první schůzka, první poznávání, ze kterého jsem byla sice dost nervozní, protože jsem se bála, aby nedošlo k dalšímu zklamání, ale mohu říct, že jsem šťastná za tu náhodu.

Je tu člověk, kterého si vážím, protože bezmezně miluje svého syna stejně tak jako já svou dceru, v názorech na výchovu máme až neskutečnou shodu, posloucháme stejnou muziku, máme rádi stejné věci ( až na některé drobnosti jako je dršťková polévka :-) ) je to až neskutečné.

Moje kamarádka měla pravdu...je to člověk, který mě v tomto roce ukázal, že mohu být šťastná.

Takže když to shrnu a vybalancuji rok 2010, byl i smutný i krásný. Poznala jsem lidi, od kterých jsem se mnohé naučila...vím, že smrt si nevybírá ( na podzim mi zemřel strejda, na dušičky moje milovaná babička 89 let a manžel mojí sestřenice ) takže bolesti v tomto roce bylo dost.

Ale horská dráha, jak nazývám tento rok se pomalu začíná vyrovnávat láskou, kterou dostávám od nynějšího přítele, který je pro mne vším a věřím, že až se stáhnou všechny mraky nad naší minulostí a předchozími vztahy, bude nám dobře a budeme šťastni...to přeji i všem čtenářům.

Ať je rok plný dobrých lidí, kteří nám mají co dát pro duši a radost v srdci ........... 1Martina1

Milá 1Martino1, přejeme vám, aby vše vyšlo podle vašich představ a přání a mohla jste napsat, že rok 2011 byl pro vás jedním z nejšťastnějších

Napište nám také, jaký byl váš rok 2010. Byl šťastný, smolný, nebo tak akorát? Co na vás nejvíce zaujalo, co vám utkvělo v paměti, na koho nezapomenete? Jaká událost byla ta nej? Napište nám na dnešní téma:

redakce@zena-in.cz

Reklama