Bulvár

Rodit v 19 letech byla hloupost

Dobrý den, zdravím celou redakci Ženy-in!  

Dnešní téma mě tak zaujalo, že jsem se rozhodla se podělit o moje zkušenosti.  Mám dvě děti. Dceři bude 14 let a synovi 3 roky. Těhotenství každé totálně jiné. Dcera se nám po plánování podařila počít za 3 měsíce. Bylo mi špatně jen po ránu  a po prvním trimestru to přestalo. Co bylo u dcery za potíž, tak to bylo to, že jsem měla špatné výsledyk testů krve a musela jsem na odběr plodové vody(amniocentéza). Moc jsem se bála výsledků, aby dítě nebylo postižené, musela bych se rozmyslet, zda si dítě ponechat nebo jít na potrat. Tato varianta se  naštěstí nevyplnila a výsledky dopadly dobře.

Nicméně pár slov o odběru napíšu. Odběr jako takový nebolel, samozřejmě probíhal pod ultrazvukem a po zákroku jsem tam musela ležet 3 hodiny.Tenkrát jsme museli až do Hradce Králového. Po 3hodinách další kontrola zda je vše v pořádku, pak nás pustili domů. Výsledky trvaly 3 týdny a pro ně jsme tam museli být zase osobně. Jaký stres je to  čekání, to nemusím ani popisovat. Ale pak ta úleva, to že je ve vás ten malý  človíček zdráv, to je k nepopsání. Pak už zbývající těhotenství bylo takřka v  pohodě.

Ano, poté jsem se tedy ještě v 7 měsíci začínala pomalinku otevírat, tak  mi můj doktor dal tzv. kroužek a bylo vše v pohodě. Zhruba 14 dní před termínem  mi kroužek vyndal, což bylo pondělí, ve středu mi bohužel umřela babička, ve  čtvrtek nad naším dvorem přeletěl čáp a dcera se v sobotu narodila. Porod mi  začal v 17 hod.doma s tím, že jsem začala krvácet a začala jsem mít bolesti.  Manžel utíral čelo mě, pak i sobě. Hercající sanitkou  jsme se dohrcali nakonec až do nemocnice, tam mě už naložili a jelo se na  vyšetření. No a tam se ukázalo, že už není na nic čas a šlo se bez jakýkoliv  nyzbytností rovnou na porodní sál.

No  tam jsem párkrát zatlačila, sestra mi  hopla na břicho a dcera byla během 2 minut venku. Porod jako takový nebyl až tak  strašný. Jak to bylo rychlé, tak jsem ani tu bolest nestačila vnímat. No a to  celé od oněch 17 hod. trvalo 2 hodiny. Dcera se narodila v 19 hod.

Co bylo potom  za potíž, tak to bylo to, že mi nešla ven placenta. Čekalo se 1 hodinu, pak  musel jít manžel ze sálu pryč, uspali mě a pak si už poradili. Vím, že jsem byla  po narkoze unavená, motala se mi hlava, bylo mi zle. Sestra mi pomohla ve sprše se umýt, protože jsem omdlévala. Dceru si nechaly sestřičky u sebe celou noc a  pak i další noc. Nosily mi ji jen na kojení. Kojení jako takové mi moc nešlo,  ale nějak jsme to museli zvládat, tenkrát před 13 lety s tím ještě tak sestřičky  nepomáhaly. Nicméně kojení mi vydrželo 14 dní. Pak už pila sunar. No a dnes je z  dcery 14-ti letý pubertální výrostek.

Jinak porodu jsem se toho prvního moc nebála, neuměla jsem si představit co mě čeká. K doktorovi jsem měla důvěru,  když jsem se na něco ptala, vše mi vysvětlil. Muž u porodu byl, snažil se mi  pomáhat, ale nebylo takřka s čím. Specielní chutě jsem nějak extra neměla,  přibrala jsem 9 kg. Poporodní psychozou jsem netrpěla a na dceru jsem se moc  těšila, milovala jsem ji hned od narození. A myslím, že na roli matky jsem si  zvykla rychle, to myslím přišlo i tak nějak automaticky.

w

Ale s odstupem času vidím, že mít dítě tenkrát v 19 letech nebylo to to nejlepší.  Protože sice co se týká těhotenství a porodu, tak ten druhý před 3 roky, to bylo něco. Syn se nám podařil počít opět plánovaně už druhý měsíc. Špatně mi bylo  ještě v 7. měsíci, dost jsem přibírala a dostavily se snad všechny potíže, které se v  těhotenství můžou mít.Těhotenskou cukrovku, otékání nohou,  křeče v nohách, vzal mě i žlučník, s tím trpím dodnes, tvrdnutí břicha......no nebylo toho málo. Na odběru plodové vody jsme taky byli, i když krev byla v  pořádku, ale já chtěla mít jistotu. Už jsem věděla do čeho jdu, takže strach ze  zákroku jsem neměla.

Tentokrát jsme jeli jen do Pardubic, po zákroku jsem  neležela, ale už jen seděla a to půl hodinky, pak teda zas konrola a výsledky  nám řekli po 14 dnech a to ještě po udání rodného čísla po telefonu. Věděli  jsme, že to bude kluk. Já se musím přiznat, že jsem kluka nechtěla. Obrečela jsem to. Zato manžel byl v sedném nebi. Měl radost. Hned jsme se dohodli, že i když se dcera jmenuje po mě( dnes už bych to neudělala), tak kluk se po  manželovi jmenovat nebude. To už by byla 3 generace jednoho jména. Ke všemu  bydlíme s tchány v jednom baráku. 

No tak potíží jsem měla vskutku hodně.  Přenášela jsem týden a  pak už si doktorovi řekla, at mě pošle do nemocnice, že  to chci mít za sebou. Nevím proč, ale neskutečně jsem se bála. Malého mi museli  vyvolat, povedlo se to na poprvé, ale moc se mu ven nechtělo. Furt se nemohl dostat do porodních cest. Vyvolávací prášek mi zavedli v 9 hod. ráno a malý se narodil až v 16:30hod.

Problémů u porodu jsem měla taky nemálo. Plodovou vodu mi  propichovali na dvakrát, zvracení, cévkování, kanila do žíly, ohromné bolesti zad, pálení žáhy a malý né a né ven. V 16 hod. přišel doktor s tím, že  když se do půl hodiny nenarodí, tak mi udělají císařský řez. No a on se za půl  hodinky narodil.

Dali mi malého hned na hruď, manžel přestřihl pupenční šňůru, fotil když ho obstarávali, placenta mi vyšla sama hned ven. Takže nakonec to dobře dopadlo. Při druhém porodu si neumím představit, že by tam manžel nebyl.  Snažil se mi co nejvíc pomoct.

Ovšem co u nás byla třešnička na dortu, tak  jméno. Nemohli jsme se domluvit. Naštěstí jsme měli milionovou porodní  asistentku, která měla porozumění, tak vyčkala až se nějak dohodnem. Když se  malý narodil, tak pravila: " Tak maminko, tatínku, miminko máme na světě, chtělo  by to nějaké jméno."  Já se na manžela podívala, a řekla mu, že si já i malý  zasloužíme pochopení, porozumění a odměnu a řekla, jsem : " Jakoubek, Jakoubeček,  to je moc hezké jméno, to se mi líbí." A manžel to odkýval. Dokonce mu tekli i slzy. Ale to myslím bylo štěstím.

Když jsme dceři volali, že má brášku Jakoubka, tak byla šťastná. Měla velkou radost. To, že měla tchýně "kecy", že se malý  nejmenuje po manželovi, to už jsem prostě hodila za hlavu. Malého jsem milovala  od okamžiku narození a byla jsem nakonec šťastná, že je to kluk.

Po porodu jsem  se sice cítila unavená, ale šťastná, že to mám za sebou. Celé 2 hodiny, co jsem byla s manželem a s malým na tzv. "pozorovacím pokoji" mi bylo už dobře, mohla jsem se najíst a hlavně malý byl zlatý. Vůbec neplakal, fantasticky si cucal paleček a v noci si ho sestřičky nechaly u sebe, abych si i tak odpočinula. Pak už jsem ho měla u sebe pořád. Poporodní psychozou jsem netrpěla a roli matky jsem už měla v sobě.

No a jak jsem již napsala, mít dítě v 19 letech nebylo to pravé. Zato teď jsem si to užívala se vším všudy. Malého jsem kojila do jeho 2  let, šlo to nějak samo. Dodnes si to malý pamatuje. Chutě jsem měla, ale nic  extrémního, ale daleko víc jsem jedla. Furt jsem měla hlad. Taky jsem při malém přibrala 16 kg. No a teď mi přišli na špatnou štítnou žlázu. Z malého je takové  neposedné šídlo, ale je to můj klučík a dnes už si neumím představit, že bych  měla druhou holčičku. Jsem ráda za kluka. A taky ta výchova je úplně o něčem jiném.  Takže, když to shrnu, tak bych to brala tak, že na těhotenství a porod mít tělo 19-ti lété a výchovu a rozum 30-ti leté. 

 P.S.: foto je z mého druhého těhotenství, je to 5 dnů před porodem.  Moc Vás všechny jak redakci, tak čtenářky Ženy-in zdraví Božena.

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.


Teda Boženko, ten Kubík ale musel být cvalík! Simona

Jaký je váš těhotenský příběh, milé čtenářky? Čekáme na něj na adrese:

redakce@zena-in.cz

   
01.03.2010 - Blog redakce - autor: Simona Škodáková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [34] marianaant [*]

    V mých letech nebylo nic nenormálního rodit v 19 letech , v té době, když se holka nevdala do 25 let tak to už byla opravdu stará panna, která se nevdá a mít děti jak mají děvčata v současné době ve 30 nebo nedejbože ještě později tak to už byl přímo exot.Teď už mně to nepřipadá divné a ta doba mezi 1965-70 byla úplně jiná. Vše se mění, takový je život.Sml15Sml15

    superkarma: 0 01.03.2010, 20:35:57
  2. avatar
    [33] mysak [*]

    Dante Alighieri — #32 mně ta fotka taky přijde zajímavá, doufám, že budu mít břicho menší Sml15

    superkarma: 0 01.03.2010, 19:08:10
  3. avatar
    [32] Dante Alighieri [*]

    Mně teda fotka nevadí, proč by měla?! Sml23 Ale jsem udivena - takové břicho jsem ještě neviděla! Nevěděla jsem, že může být vystrčené takhle hodně dopředu. Sml6

    1. na komentář reaguje mysak — #33
    superkarma: 0 01.03.2010, 17:42:11
  4. [31] jastura [*]

    Rikina — #30 Lékařské tajemství je od toho, aby bylo chráněno právo ošetřovaného na soukromí. On a pouze ošetřovaný má právo sdělit komukoliv cokoliv ze své diagnózy, ale lékař musí respektovat lékařské tajemství. Nelíbilo by se mi, kdyby informace o mě sděloval lékař komukoliv na počkání, to si pak zvládnu udělat sama s přiměřenou dávkou cenzury.... A o tom to je, já si ve finále rozhodnu komu co řeknu..

    a k bříšku: nevím, proč by nemohla ukázat fotku... ano, musí pak být připravena i na negativní reakce, ale na ulici vídám větší hrůzy....

    superkarma: 0 01.03.2010, 15:46:02

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] Rikina [*]

    Nějak jsem se nedočetla, proč je to tedy hloupost, mít dítě v 19 letech, nebo to úplně zaniklo v barvitých detailech popisů zdravotních komplikací. Upřímně - k čemu je potom lékařské tajemství, když lidi sami na sebe všechno... prozradí. Sml80 Nicméně ano, v 19 je asi brzo, sotva se člověk rozkouká sám za sebe, tak aby už měl zodpovědnost za dítě. Sama jsem měla děti brzo, a klidně to mohlo počkat. Ovšem to bych je pak asi neměla vůbec, neb bych měla jiné zájmy. Dneska už je to jedno.

    Ohledně té fotky - to fakt nebyl dobrý nápad. Každý by si měl ne dvakrát, ale nejméně pětkrát promyslet, než pošle něco ku zveřejnění, zvlášť když jde o intimní záležitosti. Trochu soudnosti je třeba. A když už to někdo udělá, pak musí být připraven i na odmítavou reakci, přece jenom nejsme zde na specializovaných stránkách věnovaných lékařským tématům. Sml80

    1. na komentář reaguje jastura — #31
    superkarma: 2 01.03.2010, 15:29:09
  2. [29] lleennaa [*]

    Edmund — #21 šnorchl už ti bude prd platný,což?Sml30

    superkarma: 0 01.03.2010, 15:11:19
  3. avatar
    [28] átéčko [*]

    A stejně je fajn mít děti za mlada. Člověk si pak s nima líp rozumí. To uvidíš, až budou dospívatSml22

    superkarma: 0 01.03.2010, 15:11:02
  4. avatar
    [27] pivka [*]

    Jak známo, každý má svoje názory a svůj pohled na věc, proto nikoho za ně neodsuzujme. Co je pro jednoho normální, nemusí být pro druhého.

    Mě bylo 18a půl a 21a půl let když jsem rodila a jsem ráda, že to bylo tak brzy. Co se týče výchovy, mám dvě mladší sestry, takže žádný problém, už jsem byla v obraze jak se říká. Přibrala jsem pokaždé 16 kg, protože se mi v těle zdržovala voda. První kluk měl 58cm a 3,40kg, druhý 56cm a 4kg, takže žádná sranda. Nikdo mi nepomáhal, všechno jsem musela zvládat sama a poté, se můj manžel stal bývalým a mladší syn měl zdravotní problémy, bylo ještě hůř. Vydělávat peníze, lítat po doktorech, pendlovat po podnájmech, .....Ale zvládla jsem to a to i díky tomu, že jsem byla mladá. Toto mě potkat v pozdějším věku, kdy se mi ještě objevily zdravotní problémy, bych to nezvládla a asi ani děti nemohla mít.

    Hochům letos bude 23 a 20 let, měří bezmála dva metry, na nohy si pořizují skoro lodě Sml30 a máme spolu perfektní vztah. Jsem moc ráda, že je mám.

    superkarma: 0 01.03.2010, 15:04:56
  5. avatar
    [26] lalica [*]

    Sml58 Hloupé komentáře na téma" fotka břicha" neber v potaz. Ať si rejpalové vyhledají stránky, které je nebudou pohoršovat, nikdo je sem nezval.

    Přeji hodně štěstí!!!

    superkarma: 0 01.03.2010, 15:02:07
  6. avatar
    [25] átéčko [*]

    peetrax — #24 Sml67

    Břicho si nikdo nevybere, ani těhotenské obtíže a dnešní téma je tady o tomhle.

    superkarma: 0 01.03.2010, 14:34:39
  7. avatar
    [24] peetrax [*]

    syrrit — #12 Když máš - očividně - problém s tématem těhotenství a miminy, tak proč otvíráš dnešní články? Sml80

    1. na komentář reaguje átéčko — #25
    superkarma: 1 01.03.2010, 14:30:20
  8. avatar
    [23] enka1 [*]

    syrrit — #16 Sml28

    superkarma: 1 01.03.2010, 14:27:10
  9. [22] Božena a Jakub [*]

    Edmund — #21 Edmund — #21 Sml30Sml30Sml30Sml30Sml30Sml30

    superkarma: 0 01.03.2010, 14:26:09
  10. avatar
    [21] Edmund [*]

    Utonul jsem ve zdejší povodni z plodové vody.

    1. na komentář reaguje Božena a Jakub — #22
    2. na komentář reaguje lleennaa — #29
    superkarma: 0 01.03.2010, 14:22:35
  11. [20] jastura [*]

    syrrit — #6 a proč se na to teda díváš? Mě pohled na těhotenský břicho nevadí..... 

    superkarma: 0 01.03.2010, 14:16:48
  12. [19] Božena a Jakub [*]

    ToraToraTora — #18 svatá pravda....Sml16Sml16Sml22Sml22Sml67Sml67Sml54Sml54

    superkarma: 0 01.03.2010, 14:14:46
  13. avatar
    [18] ToraToraTora [*]

    Božena a Jakub — #15 Velikost a tvar břicha si nikdo nevybere, ještě že to trvá jenom devět měsíců,viď Sml54

    1. na komentář reaguje Božena a Jakub — #19
    superkarma: 0 01.03.2010, 14:02:34
  14. avatar
    [17] kačinka [*]

    Měla jsem stejný břicho i stejně velkýho cvalíka, doktor si po porodu pochvaloval, že je aspoň co vzít do ruky. Jak božena píše o hupnutí na břicho, vzpomněla jsem si, jak sestra hupla na mne. Po porodu se mi blbě dýchalo, hlavně když jsem se postavila. Ale bylo pak hůř, manžel na mě při návštěvě prsknul bacila a já dostala bronchitidu a až doma se ukázalo, že mi sestra při tom hupnutí načala žebro. To byla fakt hrůza, horší než celej porod (a ten za moc nestál), nemohla jsem kašlat, ani se nadechnout, sama doma s mimčem, než to žebro zarostlo.

    superkarma: 0 01.03.2010, 14:02:16
  15. avatar
    [16] syrrit [*]

    ToraToraTora — #14 jojo, pošli fotku hemeroidů, když jsou součástí posvátného aktu šukání a rození, jistě je tu budou všichni obdivovat.

    1. na komentář reaguje enka1 — #23
    superkarma: -7 01.03.2010, 13:59:01
  16. [15] Božena a Jakub [*]

    Renia — #4 Pálivka — #2 sanvean — #5 evelyn — #7 evelyn — #7 lleennaa — #8 átéčko — #9 ToraToraTora — #14  holky to břicho se opravdu velmi, velmi těžko nosilo. Ke všem těm těhotenským potížím jsem se sotva plížila a spoustu věcí už jsem ani pak dělat nemohla.Každopádně děkuju za vaše ohlasy, názory, pochopení.Sml22Sml16Sml67

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #18
    superkarma: 0 01.03.2010, 13:56:59
  17. avatar
    [14] ToraToraTora [*]

    syrrit — #12 Ačkoliv jsem si například já připadala v těhotenství odporná hnusná almarozní a vzducholozní, moje kamarádka, která vypadala ještě o něco hůř byla na své bříško hrdá a neustále ho vystavovala a každému strkala pod nos. Už jsem si zvykla, že každá těhotná k břichu zaujímá velmi mezní postoj, proto bych to takovým slovem jako ty, neřešila. Navíc i na hemoroidy se člověk kouká jinak, když ví, že byly součástí stvoření právě našeho dítěte

    1. na komentář reaguje Božena a Jakub — #15
    2. na komentář reaguje syrrit — #16
    superkarma: 2 01.03.2010, 13:47:42
  18. avatar
    [13] evelyn [*]

    lleennaa — #8 ja mela maly mysi, neco pres dve kila  a bricho malinky, ani zadny strie, po vyplivnuti ploche jako bych nic nenosila, tohle si nedovedu predstavitSml2

    superkarma: 0 01.03.2010, 13:40:42
  19. avatar
    [12] syrrit [*]

    ToraToraTora — #10 já nechápu, proč nám ho tu předvádí.

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #14
    2. na komentář reaguje peetrax — #24
    superkarma: 0 01.03.2010, 13:38:03
  20. [11] lleennaa [*]

    átéčko — #9 Sml30 tys měla aspoň ty prsa Sml30 já se uklidňovala tím, že při nejhorším bude malá sosat sunar. Jaký šok jsem pak měla asi dva dny po porodu, když jsem pod tou sexy nemocniční košilí našla krásný plný dvojky Sml52

    Nic netrvá věčně...Sml13

    superkarma: 0 01.03.2010, 13:37:25
  21. avatar
    [10] ToraToraTora [*]

    syrrit — #6 Ze samého sebemrskačství to určitě nebylo...ať bylo její břicho jakékoliv, určitě to za to stáloSml16

    1. na komentář reaguje syrrit — #12
    superkarma: 0 01.03.2010, 13:32:42
  22. avatar
    [9] átéčko [*]

    lleennaa — #8Sml6 Já jsem měla břicho menší, než prsa. A taky byly kecy.

    1. na komentář reaguje lleennaa — #11
    2. na komentář reaguje Božena a Jakub — #15
    superkarma: 0 01.03.2010, 13:29:19
  23. [8] lleennaa [*]

    evelyn — #7 řekla bych, že nic moc. Dovolím si říct, že jsem měla poloviční banďour...to bylo kolem toho keců Sml16

    1. na komentář reaguje átéčko — #9
    2. na komentář reaguje evelyn — #13
    3. na komentář reaguje Božena a Jakub — #15
    superkarma: 0 01.03.2010, 13:26:14
  24. avatar
    [7] evelyn [*]

    Sml2jak se takove bricho nosilo?

    1. na komentář reaguje lleennaa — #8
    2. na komentář reaguje Božena a Jakub — #15
    superkarma: 0 01.03.2010, 13:02:39
  25. avatar
    [6] syrrit [*]

    uááááá, to je ale hnusná fotka!  Zajímalo by mě co vede Boženu s Jakubem k tomu, že tohle  nechá zveřejnit.

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #10
    2. na komentář reaguje jastura — #20
    superkarma: 0 01.03.2010, 13:01:55
  26. avatar
    [5] sanvean [*]

    Já podle fotky myslela, že to budou minimálně dvojčata Sml2

    1. na komentář reaguje Božena a Jakub — #15
    superkarma: 0 01.03.2010, 13:01:26
  27. avatar
    [4] Renia [*]

    Větší břicho jsem v životě neviděla.

    Super fotka.Sml22

    1. na komentář reaguje Božena a Jakub — #15
    superkarma: 0 01.03.2010, 12:56:31
  28. [3] Božena a Jakub [*]

    Malý dovětek: syn vážil 4,20 kg a měřil 53 cm. Byl největší ze všech dětí v porodnici.

    superkarma: 0 01.03.2010, 12:45:45
  29. [2] Pálivka [*]

    Moc hezký příběh

    1. na komentář reaguje Božena a Jakub — #15
    superkarma: 0 01.03.2010, 12:44:39
  30. [1] lonkue [*]

    Vrele souhlasim. V 19 je clovek jeste decko!

    superkarma: 0 01.03.2010, 12:37:01

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme