Zdravím a přeji krásný den.

Porody mám za sebou tři, syn a dvě dcery. První porod-synka, trval 9 hodin ve dvouminutových intervalech, nebralo to konce. Šílený bolesti křížový k tomu se přidaly, ale díky doktorce, která mi lehla nad břicho a tlačila mimino ven, to bylo děsný, ale účinný, byl venku, úleva veliká, no vždyť to všechny znáte.

Druhý porod - první dcera - ráno jsem vstala a praskla mi voda, tak hurá do porodnice. Tchyně bláznila, honem, honem, druhý porod jde strašně rychle, jj ani náhodou. V porodnici mě prohlédli, ale neměli mě kam uložit, tak jsem seděla na chodbě na lavici. Díky známé, která shodou okolností také přijela rodit, průběh stejný, žádný bolesti, jsme prokecaly celé odpoledne spolu a čekaly, kdy dojde na nás.

Konečně po 17. hodině se nás někdo ujal a dcera byla před 18. hodinou venku, bolesti jenom malý, doslova za housku s máslem.

Třetí porod - druhá dcera - po 10 letech, takže mě v porodnici brali jako prvorodičku. Přijela jsem do porodnice, voda odtekla, bolesti žádný. Dali mi na tzv. hekárnu, bylo krátce po půlnoci. Já si pěkně usnula a ráno v 8. hodin mě budí doktor a říká: ,, Tak přijela jste, maminko, rodit, nebo se vyspat?"

Dal mi provokačku, do hodiny byla dcerka venku, sice s bolestmi, ale bylo to rychlý.

Když mě propouštěli, povídá doktorka: "No, maminko, je vám 33 let, krásně rodíte, tak ještě jednou se doufám setkáme. "Ani náhodou," jsem jí odvětila a u toho také zůstalo.

Přeji všem nastávajícím maminkám rychlý a bezbolestný porody. Zdraví Věrulinka

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.


Věrulinka je zkušená rodička a chápu, že třikrát jí to stačilo. Ono toho starání s výchovou je až až. Simona

Ještě poslední hodinku máte, milé čtenářky, na zaslání svého příběhu na téma těhotenství a porod. Těšíme se na adrese:

redakce@zena-in.cz

 

Reklama