Když chlapa chytne třetí míza, nehne s ním ani buldozer. Někdy vyšumí jako víno, jindy se ho drží do pozdních let. A někdy se ho nepustí vůbec. Stejně jako v příběhu Lenky, jejíž otec se na stará kolena zbláznil do mladé sekretářky.

Přečtěte si příběh Lenky, jejíž rodiče se po třiačtyřiceti letech společného života rozvádí a ji to hrozně mrzí. Pomoci jim však nedokáže.

provaz

Moji rodiče jsou spolu 43 let, přesně tolik, kolik je mně. Narodila jsem se, když tátovi bylo dvacet pět a mamince dvacet dva let. Mám ještě o dva roky mladšího bratra Daniela, který však žije v zahraničí, a tak pokud rodiče něco potřebují zařídit, převážně to obstarávám já.
Zhruba poslední půlrok jsem si však všimla, že u nich není něco v pořádku. Táta nebyl věčně doma a maminka mi přišla taková smutná až zakřiknutá, což mi k ní moc nesedí, protože se vždycky ráda smála a byla veselá.
Až se mi před nedávnem svěřila.
Budeme se s tátou rozvádět.“
Vytřeštila jsem oči.
„Cože? Po tolika letech?“
Manželství mých rodičů jsem vždycky pokládala za bezproblémové, nepamatuji, ani coby dítě, že by se nějak hádali, a už vůbec si neumím představit, že by byli od sebe.

„Táta si našel jinou ženskou, vlastně už bydlí víc u ní než doma,“ popisuje mi dál situaci maminka.
„Chtěla jsem ti to říct, Leni, už dřív, ale nechtěla jsem vám kazit Vánoce.“
„Kdo to je? A proč?“
V hlavě se mi honí tisíce otázek a maminky je mi strašně líto.
„Nějaká nová sekretářka u nich v podniku. Nastoupila tam asi před rokem.“

Táta pracoval podstatnou část života v dopravním podniku. Po revoluci si ještě společně s kamarádem otevřeli malou přepravní firmu, která se jim velice slušně rozjela a k dnešku mají už celý vozový park a 30 zaměstnanců. Táta je společníkem této firmy a i přes svůj důchodový věk stále aktivně pracuje, včetně toho, že schvaluje výběr nových zaměstnanců. A tak si zřejmě schválil i onu novou sekretářku, která je, jak jsem se později dozvěděla, ještě o 15 let mladší než já.

Maminka mi také ještě prozradila, že táta prý dokonce uvažuje o tom, že si s ní ještě pořídí dítě, proto ten rozvod. Když mu maminka řekla: „No Ty se ještě cítíš,“ tak jí prý odpověděl, že to jen ona z něj dělá už starého a prý je to v dnešní době v jeho věku normální, tak proč by se zrovna on měl házet do starého železa. Je fakt, že maminka, ta už mu dítě asi nepovije…

Maminka zpočátku myslela, že je to jen nějaký tátův úlet, a i když prý něco tušila, věřila, že se táta vzpamatuje. To se ale nestalo, prý chce začít žít nový život, a že mu maminka stejně nikdy nerozuměla a v ničem, ani v podnikání, ho nikdy nepodpořila. To ale není pravda. Zatímco on pracoval od nevidím do nevidím, ona se starala o domácnost, o nás, k tomu chodila do práce, doma bylo uklizeno, navařeno, táta si nemohl v tomto ohledu vůbec na nic stěžovat.
A teď maminku odhodí jako starou hračku a jde si koupit novou.

Je mi to strašně líto a nedokážu se s blížícím se rozvodem rodičů vyrovnat. Po tolika společných letech! Táta mi nijak neublížil, oba rodiče mám stejně ráda, také moje děti svého dědečka zbožňují, ale neumím si představit, že budeme všichni jezdit na návštěvu ke každému zvlášť, že nebudou spolu, že mojí macechou bude nějaká mladší žena a možná budeme mít s bráchou ještě i sourozence.
Tomu, když jsem to volala, tak mi říkal, že se do toho nemám míchat, že je to jejich věc. On byl vždycky ve všem nad věcí, já se s tím ale smiřuju opravdu těžko.

Tátovi samozřejmě nic zlého nepřeju, ale roky jsou tady, sedmdesátka na krku a chci vidět, jestli bude mít nedejbože nějaké zdravotní problémy, jestli se o něj ta jeho nová láska postará tak, jako by to udělala naše starostlivá maminka.

Lenka

Přečtěte si také:

Reklama