Nastávající maminky se mohou ocitnout na rizikovém těhotenství z celé řady příčin. Kdo o tom může rozhodnout a jaká pravidla pro ně v dočasné pracovní neschopnosti platí? Na to nám odpověděla Jana Buraňová, vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Kdo rozhoduje o tom, zda nastávající maminka půjde na rizikové těhotenství? Je to čistě na rozhodnutí lékaře, nebo i pro něj existují nějaké mantinely?
Zda je těhotenství rizikové nebo fyziologické rozhoduje ošetřující lékař v odbornosti gynekologie a porodnictví. Fyziologické těhotenství není nemocí, a tedy ani důvodem pro zneschopnění těhotné ženy. Z toho vyplývá, že ne každé těhotenství je rizikové, a ne u každého těhotenství je důvod k vystavení dočasné pracovní neschopnosti.

těhotenství

Je tedy v kompetenci ošetřujícího lékaře, aby rozhodl o tom, zda vypíše svému pacientovi tzv. neschopenku (přesněji Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti) z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, který pacienta omezuje ve výdělečné činnosti (brání mu ve výkonu práce). V případě těhotných žen je kompetentním lékařem gynekolog, který rozhodne i ve vztahu k její výdělečné činnosti (zaměstnání), zda tzv. „půjde na rizikové těhotenství“.

Rizikové těhotenství je stav, kdy pro primární nebo sekundární onemocnění je ošetřujícím gynekologem doporučen šetřící a léčebný režim ženě, která je těhotná. Existuje doporučení české gynekologicko-porodnické společnosti, kde se rozlišují tři stupně rizik (nízké-střední-vysoké) s doporučeným postupem pro gynekology. Obecně jsou dvě skupiny důvodů k označení gravidity za rizikovou.

  • První je dáno nějakým primárním chronickým onemocněním, které může ovlivňovat graviditu. Může to být například vysoký krevní tlak, cukrovka, epilepsie a podobně.
  • Druhým důvodem je, že se v průběhu gravidity objeví nové zdravotní skutečnosti, které mohou ohrozit průběh gravidity, to je zdraví matky nebo stav plodu. Mezi ně patří například vícečetné těhotenství, nefyziologické umístění placenty a podobně.

Pokud je žena na rizikovém těhotenství, jaké jsou její povinnosti?
Pro ženu v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství platí stejné povinnosti, jako pro ostatní. Je-li gravidita ženy označena za rizikovou, tak by měla dodržovat rozšířená režimová opatření doporučená ošetřujícími lékaři, zejména gynekologem. Je-li rizikově těhotná žena zároveň dočasně práce neschopnou, tak je navíc její povinností dodržovat režim práce neschopného pojištěnce, který jí stanoví její ošetřující lékař v souladu se zákonem o nemocenském pojištění a s jejím zdravotním stavem.

Jak je to například s vycházkami? Jaká je jejich maximální délka?
Zákon o nemocenském pojištění stanovuje, že vycházky může ošetřující lékař povolit maximálně v celkovém rozsahu 6 hodin denně (v jednom nebo více intervalech) v době od 7 do 19 hodin. V případě, že pro závažné zdravotní důvody chce ošetřující gynekolog pro svou pacientku povolit vycházky mimo tuto stanovenou dobu, má možnost pro svou pacientku požádat o předchozí písemný souhlas okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). O žádosti rozhoduje posudkový lékař OSSZ.

A co pokud žena některou ze svých povinností v pracovní neschopnosti poruší?
Je-li žena pro rizikové těhotenství v dočasné pracovní neschopnosti, tak má rovněž dodržovat povinnosti plynoucí ze zákona o nemocenském pojištění jako každý jiný práceneschopný. Prokáže-li se porušení režimu dočasně práceneschopného, může být udělen postih. Ten spočívá v krácení či odejmutí vypláceného nemocenského.

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Co je dobré vědět?

  • Nemocný se má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a která je zaznamenána v tzv. neschopence.
  • Je důležité pamatovat na to, aby byt byl označen jmenovkou nebo jiným jednoznačným způsobem a opatřen zvonkem.
  • Každý dočasně práceneschopný pojištěnec by měl vědět, že může být zkontrolován kdykoliv během doby, kdy je „na neschopence“, a to i opakovaně.
  • Existuje-li důvodné podezření, může být kontrola provedena i např. v pozdních hodinách.
  • Zaměstnavatel může provést kontrolu v průběhu počátečních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti včetně prvních tří dnů, za kterou se náhrada mzdy nevyplácí.
  • O provedení kontroly může zaměstnavatel také požádat OSSZ. Pracovníci OSSZ mají možnost zkontrolovat nemocného kdykoliv během doby, kdy je na tzv. neschopence, a ten jim musí kontrolu umožnit.

Více informací naleznete ZDE.

Čtěte také:

Reklama