Reklama

Dobrý den,

vím, že mé příspěvky nejsou nic moc, ale přesto píši. Z hraček mně zbyla pouze jediná, a tu budu mít až... Je to medvídek velikosti asi 33 cm, ale pro mě znamená velmi mnoho; očička slepovaný, jednu packu sešívanou (pokousal ho pes), celej odřenej, ale jeho výraz jsem u žádného plyšáka zatím nenašla, možná je to tím, co pro mě znamená.

Jednou před lety, když ho měl v parádě náš pes, mně maminka řekla, že ho spálíme, jak vypadal pokousanej... no prostě hrozně! Dostala jsem takový asi nervový záchvat, že se musel vyspravit a dát do pořádku. Za to, jak jsem na něj fixovaná, se i svým způsobem stydím, hlavně můj věk, ale nemohu si pomoct, on je moje nejoblíbenější hračka, vzpomínky, domov dětství... škoda, že nemám vhodný foťák, abych vám ho ukázala. Mimochodem říkám mu Brumla.

Možná bude to, co píši, připadat spoustě z vás zmatený a tak podobně, ale já chtěla jen vyjádřit, že mám svého plyšáka z dětství, mám ho ráda a není na tom snad nic divného.

Na shledanou

aiša


Děkujeme za pěkný a upřímný příspěvek :)

Ne každá z nás je mistryní slova a jazyka českého, ale o to přeci, milé ženy-in, vůbec nejde! :) Takže se nebojte a posílejte mi své příběhy o hračkách Vašeho dětství na redakce@zena-in.cz!