Samozřejmě, že jen na trenažeru, ale na jakém! Fungl novém 3D, na kterém se začnou skuteční adepti učit už  letos v létě. Dodnes museli na takovém trénovat až v Mnichově.

Na virtuální návštěvě ruzyňské řídicí věže, ze které, špatně řečeno letoví dispečeři, správně řídící letového provozu, přejímají v jeden moment odpovědnost za tisíce lidských životů, jsem se vypravila na exkurzi ještě s další malou skupinkou novinářů. Provázel nás administrativní simulátor Jan Votruba a pseudopilot Matěj Quarda. Názvy jejich profesí znějí také spíše virtuálně než skutečně, že?

Terminál 3

Terminál 3 je komplex budov zahrnující nejen VIP odletovou runway, ale i administrativní budovy, školicí a učební centra pro budoucí pracovníky letiště. Letos v lednu zde byl slavnostně zahájen provoz 3D věžního simulátoru Letecké školy Řízení letového provozu. Je to zařízení, které kromě obvyklých obrazovek s radarovým přehledem vzdušného prostoru nabízí pohled z řídící věže v rozsahu 360 °. V praxi to znamená, že budoucí řídící letového provozu (dále jen řídící) se zde učí v úplně stejných podmínkách, jaké je čekají, až po dvou letech zasednou do skutečného provozu. Simulátor také dovede zobrazit scénu z pozice pilota, to aby navigátoři na vlastní oči viděli, jaké reakce budí jejich pokyny.

n

Když nás oba průvodci vedou do první místnosti, rozvinou se před námi řady obrazovek ukazující nasimulované situace příletů a odletů letadel, možných problémů, požadavků pilotů, hlášení, radarem zaznamenaný pohyb v různých letových výškách a tak dále.

Angličtina nestačí

Kdo se chce stát řídícím letového provozu, musí projít dvěma lety tvrdého výcviku, několika sadami psychotestů, zkouškou speciální letecké angličtiny a několika zátěžovými testy. Během kurzu se pak kromě odborných předmětů jako například letecké právo anavigace učí i speciální letecká angličtina. "Zvláštní je proto, aby se odlišila od normální angličtiny  a pilot poznal, že mluví skutečně s navigační věží, a ne s radistou amatérem. Například místo devět  „nain“ říkáme „nainr“ - je to i proto, aby si to pilot nespletl s číslicí pět „faif“. To se už v šumu navigace párkrát stalo. Číslovku tři zase nevyslovujeme  anglicky „srí“, ale „trí“ jako dřevo. Hodně se hláskuje, na to existují také ustálená spojení, a tak dále,“ poučuje mě psudopilot. Dozvídám se, že navigovat lze pouze v angličtině, výjimečně české piloty v češtině, ale ta se moc často nepoužívá. Pouze například pro záchranné vrtulníky, jejichž piloti nemají mezinárodní licenci.

Skoro jako doopravdy

Teď přecházíme přímo k 3D simulátoru. Je  vlastně podobné obrovské počítačové hře, která vás obklopuje ze všech stran.

mk

Ocitáte se ve věži, kolem sebe vidíte letiště jako na dlani. Letadla, dráhy, autobusy, různá vozítka, hasičskou stanici, stromy, oblaka - měnit se dá i počasí, aby vše bylo jako v reálu. Nasazujeme si sluchátka, ve kterých se ozývá: „Portugal 531 žádá o přistání.“ „Přistání povoleno na dráze A 211,“ rychle odpovídám podle nápovědy a vidím, jak se lesklý stroj začíná snášet z nebe a rolovat na určené dráze. V tom už slyším další požadavek od pilota, který se chystá odstartovat, ale potřebuje vytlačit ze svého místa do volnějšího prostoru. Velká dopravní letadla totiž neumějí couvat! Honem organizuji manévr - určit musím, jak a kam zatočit, letadlo se pohybuje podle přesných instrukcí. Je to proto, že nesmí nikde překážet ani na vteřinu.

v

Kolize

Ze dvou jiných míst teď přistávají dokonce dva stroje najednou. „Swiss 896 povoleno přistání na dráze A 265, Lufthansa 447 na dráhu B 789,“ hlásím a udělám osudovou chybu. Dráhy se křižují a letadla do sebe narazí . Jedno začne hořet. Voláme hasiče - na Ruzyni jsou tři základny rozmístěné tak, aby do 2 minut pokryly celou přistávací plochu. Sjíždět se začínají sanitky. První pomoc zajišťuje místní zdravotní stanice, sanitky se svolávají městské a rozvážejí raněné do pražských nemocnic. V reálu se stane, že přistává nebo startuje jedno letadlo za minutu. To je na navigátora obrovský tlak.

Ve věži jich slouží vždy několik, ale každý dělá něco jiného. Jeden naviguje piloty k přistávacímu nebo startovacímu manévru, druhý komunikuje telefonicky s pozemními službami nebo jinými letišti a další mají volno. Po hodině si svoje úkoly mění.  V případě nouze na palubě, jako je třeba hořící motor, utržený podvozek nebo kolize s ptákem se všechna ostatní letadla musí odklonit. Ty, co chtějí přistát, krouží nad letištěm a čekají na pokyny, nebo letí přistát třeba do Vídně. Starty jsou odloženy. Všechny dráhy totiž musí zůstat prázdné, protože nikdo neví, kam letadlo nouzově přistane.

Orli

Ptáci jsou pro letadla velké nebezpečí, Ruzyně si platí ptáčníka, který je v okolí plaší, a dokonce vypouští dravce, kteří je odlovují.

Základní bezpečnostní pravidlo, které musejí všichni řídící dodržovat, je minimální interval mezi jednotlivými starty.Dostanou-li se k sobě letadla blíž, hrozí, že se dostanou do  vztlakových vírů a spadnou.

Je odměna adekvátní?

Práce navigátora je maximálně zodpovědná, náročná na soustředění a správné a rychlé reakce. Nikdy nesmí zpanikařit, jeho mozek musí za každých okolností zůstat chladný, bystrý a pohotový. Psychické i technické nároky jsou tak vysoké, že z 20 uchazečů se svého vysněného povolání dočká třeba jen jeden. Odměna za práci je však vysoko nadstandardní. Nástupní plat mají řídící letového provozu 50 tisíc, kdo se vypracuje a stane se zkušeným navigátorem, vydělá si mnohem víc.

Odcházím a zamýšlím se nad tím, zda bych za takové peníze byla schopna mít odpovědnost za přinejmenším stovky lidských životů. Zjišťuji, že asi ne.

Co vy? Zkusili byste to?

Reklama