Koušou, mrchy. Proč ale ne všechny stejně? Jestli jste někdy měla poněkud ukřivděný pocit, že se můžete uplácat a uškrábat, zatímco sousedky na dece si komáři ani nevšimnou, vězte, že na tom možná něco bude. Nejde ovšem o „sladkou krev“, jak se někdy říkává, ale spíš o složení potu. Naši přitažlivost pro bodavý hmyz může do jisté míry ovlivnit i strava: Někteří lidé tvrdí, že komárům „nechutná“ česnek, jiní nedají dopustit na droždí nebo alespoň B-komplex. Chcete-li, vyzkoušejte, česnek vám každopádně prospěje. Seriózním vědeckým dobrozdáním ovšem nemůžeme sloužit.

Většina z nás ale asi stejně zajde spíš do drogerie než do zeleniny. Spreje, mléka, gely, tyčinky… v současné době je na našem trhu kolem padesáti druhů repelentních přípravků, účinnou látku ale má většina z nich společnou. Jde o chemikálii jménem N,N-dietyltoluamid, zkráceně DETA. Není to žádný jed – DETA prostě komárům nesnesitelně páchne (není divu, nám taky). Zdravý člověk, který repelent správně používá, se nemá čeho bát.
„Ve světové literatuře je několik takových případů, kdy došlo ke zdravotním potížím po užití repelentu, popsáno. Vždy ale šlo o nesprávné zacházení s přípravkem,“ říká RNDr. František Rettich, CSc. ze Státního zdravotního ústavu, který se výzkumem repelentů zabývá už dvacet let. „Běžná populace je snáší dobře. Samozřejmě je třeba dát pozor na oči, repelent by se neměl dostat na rty ani na poškozená místa na kůži, např. odřeniny nebo spáleniny.“ Buďte opatrní, máte-li sklon ke tvorbě vyrážek či ekzémů; o ochraně proti hmyzu se raději poraďte s dermatologem. Hodně citlivá pokožka může na kontakt s odpuzovadlem reagovat zčervenáním.

Čím to ale je, že tyhle přípravky někdy fungují skvěle a jindy skoro vůbec? Účinnost repelentu závisí na mnoha okolnostech. Tou první a nejdůležitější  je množství účinné látky – může to být 6, ale také 30 % (tuto informaci najdete na obalu). Vyšší obsah DETA znamená lepší účinek, ale také vyšší riziko podráždění pokožky. Hodně záleží na denní době. Zatímco dopoledne jsou komáři celkem v klidu, mezi osmou a devátou večer začínají šílet. „Při skutečně silném výskytu komárů a v době jejich maximální aktivity funguje i velmi dobrý a v normálních podmínkách dlouhodobě účinný repelent třeba jen půl hodiny,“ krčí rameny dr. Rettich. „Ale to není chyba repelentu, jen síla přírody, která nutí komáří samičky nasát krev stůj co stůj.“

A nešlo by to i bez chemie? Bohužel, asi nešlo. Kuřáci sice svoje metody mají, je ale otázka, co je horší – nechat se poštípat, nebo zatloukat další a další „hřebíčky“?  V lidové tradici se mluví o černém bezu, listech ořešáku nebo výtažku z hřebíčku, žádný z těchto rostlinných odpuzovačů ale ani zdaleka nedosahuje účinnosti syntetických látek. „Vím o jediném repelentu na čistě rostlinném základě, který celkem funguje,“ vzpomíná dr. Rettich. „Prodává se v Anglii a účinnou látkou je v něm  eukalyptový olej.“ Když je hodně zle a nemáte jinou možnost, máte prý zkusit natřít se aspoň octem nebo citrónovou šťávou.

Proti klíšťatům fungují repelenty přibližně poloviční dobu, než proti komárům. Odeznění účinku si ale tak snadno nevšimnete, je proto třeba obnovovat ochrannou vrstvu nejpozději po dvou hodinách. Nejlepší je sprej, protože se dá nastříkat i na oblečení.
Na pokožku dětí do dvou let repelenty nepatří vůbec, děti do šesti let je mohou používat, ale raději jen s nižším obsahem účinné látky (do 10 %).
A pozor na čerstvě oholená místečka!

A co funguje u vás?
Spoléháte na spreje a tyčinky z drogerie, nebo máte svoje tajné odpuzovací recepty?
Máte hrůzu z klíšťat?
Jste celá poštípaná, jen vylezete z domu, nebo máte to štěstí, že na vás prostě nejdou?

Reklama