Pamatujete si ještě oblíbená hesla socialistického režimu: Březen, měsíc knihy, nebo na: Za dobré vysvědčení knihu?

To se dnes v době internetu a vyspělé sdělovací a komunikační techniky jeví jako čirá utopie. Obecně se říká – Češi už vůbec nečtou. Ale není to pravda.

 

Kdo z vás objevil i letos pod stromečkem mezi hromádkou neoblíbených „měkkých“ a naopak vyžadovaných „pevných“ dárků i ty skutečně tvrdé balíčky ukrývající potravu ducha?

 

Češi čtou pořád

Navzdory internetu či nadměrnému sledování televize čtou Češi stejně jako dřív. Podle výzkumu Národní knihovny a Ústavu pro českou literaturu Akademie věd čeští čtenáři dokonce – co do množství přečtených knih – vysoko převyšují průměr Evropské unie.

Zkrátka, pokud jde o čtení, řadíme se ke špičce Evropy.

 

Tzv. vášnivých čtenářů, kteří přečtou asi 50 středně obsáhlých knih ročně, je v české populaci nad 15 let přibližně 6 %, což je poměrně hodně. I ve srovnání s jinými zeměmi si stojíme velmi dobře. Lépe jsou na tom už jen skandinávské země.

 

Češi mají dlouhodobě dobrou čtenářskou průpravu. Už za první republiky hojně existovaly domácí knihovny. Ty pak během komunismu často sloužily jako náhradní zdroj informací a nezřídka i vzdělání.

Jejich zásluhou se dochovala fakta, která nešlo zjistit jinde, protože o spoustě věcí bylo zakázáno mluvit. A knihy naštěstí nešlo znárodnit.

Ale kořeny tohoto fenoménu jsou hlubší. Sahají až do 19. století. Češi a Moravané jsou národy zrozené z jazyka a knihy. Novodobá čeština se rodila díky spisovatelům, kněžím a učitelům.

Časy se mění...

S postupným vývojem se mění čtenářská kultura, sledujeme různá média. Ale rčení, že televize krade čas na čtení není přesné. Spíš se snažíme najít nejlepší způsob soužití s knihou, internetem, televizí...

V roce 2003 podrobila Evropská unie tehdy čekatelské země na přijetí výzkumu, ve kterém jsme se umístili na předních místech. To se týká především soukromých knihoven. V této oblasti jsme přeborníky.

Stejný trend pokračuje i nyní. Budujeme třígenerační knihovny. I to je pozůstatek z komunistické éry. Domácí knihovna vždy bývaly soukromým hájemstvím, do kterého nikdo cizí neměl přístup. V domácí knihovně jsme mívali „zašité“ Kundery, Škvorecké, Kosíky, Mňačky, Vaculíky...

 

V současnosti je na ústupu četba beletrie, naopak do popředí se jednoznačně dostává oddechová literatura (označovaná často jako „brak“), detektivky, portréty herců, sezónní novinářské knížky. 

Například n
ejlépe se prodává Harry Potter. Přesto odborníci tvrdí: „Zaplaťpánbůh za něj! Přitáhl děti ke čtení. A dnes už víme, že přes děti i mnohé rodiče, kteří čtenářský návyk ztratili. Nevadí, hlavně, ať lidé čtou. Důležité je vybudovat si na čtení návyk.“

 

Víte že...

Nejoblíbenější knihou v Česku se podle účastníků uvedeného průzkumu
    stal román Vejce a já od americké spisovatelky Betty MacDonaldové
Na druhém místě se umístil Haškův Švejk, na třetím Harry Potter.
    Babička Boženy Němcové skončila pátá, hned za Biblí
MacDonaldová je autorkou i sedmé nejoblíbenější knihy v České
    republice: Co život dal a vzal
 

 

Čtou víc ženy než muži?

Mezi muži a ženami je skutečně velký rozdíl. Všude ve světe čtou ženy více, ale v České republice je rozdíl ještě větší.

Ženy a muži tvoří dvě samostatné čtenářské kultury. Liší se nejen v počtu, ale i ve výběru knih.

Ženy jsou trpělivější, daleko méně přeskakují. Zůstávají věrné fabulované literatuře, muži čtou více věcnou literaturu.

Dalším poznatkem je zjištění, že se u nás čte stejně jak ve větších městech, tak i na venkově.

Hodně dáme i na nostalgii. Prodávají se velmi dobře například knížky o Habsburcích, ale i o nedávné historii. Historická řada knih, to je dnes pro nakladatele víceméně jistota.

Podobné je to i v okolních zemích – na Slovensku, v Polsku. V USA je dnes silné téma islám. Což souvisí s událostmi posledních let.

 

V Česku denně – včetně sobot, nedělí a svátků – vychází
   asi 50 knih

 

Češi mají větší domácí knihovny než Němci či Poláci

 

Více než dvě třetiny Čechů má doma nad 50 svazků,
   v Německu či Polsku je to jen polovina tamní populace


Každý stát má jinou čtenářskou kulturu

Co se týče západní civilizace, největšími čtenáři jsou Kanaďané. Mají dobře fungující síť a systém knihoven, knihy jsou dostupné všem. Kanaďané se navíc velmi silně identifikují s vlastní literaturou. Existuje ovšem velký rozdíl mezi anglofonní a frankofonní částí Kanady, ta druhá čtenářský průměr kazí.

Obecně se dá říct, že v severských zemích se čte více. Lidé na jihu žijí víc venku, na severu kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám dlí víc zavření doma, kde čtou.  

Zdroj: Jiří Trávníček, literární vědec

Reklama