Reklama

České křesťanské církve vytáhly do boje proti zákonu o registrovaném partnerství homosexuálů. Zákon byl v prosinci schválen Poslaneckou sněmovnou, nyní se o něm bude jednat v Senátu. V Ekumenické radě je sdruženo 13 křesťanských církví, 10 z nich se obrací na senátory a prezidenta, aby zákon nepodpořili a vrátili zpět poslancům.

Církevní představitelé se obávají zmatku v hodnotách, především u dětí. Ohánějí se nízkou porodností v České republice, kterou by nová norma nezvýšila. Současná atmosféra v naší společnosti nepodporuje prý soudržnost rodiny. Proto by soužití homosexuálů nemělo být preferováno. Možná si církve vzaly příklad z papeže Benedikta XVI., který vyzval italské politiky, aby zabránili homosexuálním svazkům.

Katolická církev sice vyzývá k úctě a jemnocitu v chování k homosexuálům, je proti jejich diskriminaci. Jedním dechem však uvádí, že je bezdůvodné přiznávat jim přednostní práva. Stejnopohlavní partneři prý ohrožují stabilitu rodiny. Českobratrští evangelíci chápou vznik zákona, rozumí jeho poslání. Nicméně zdůrazňují nutnost zachování tradičního modelu rodiny, které je pro dítě nejlepším zázemím.

Mnohem ostřeji vystoupily menší církve. Apoštolská církev se ohání „demontáží“ morálních hodnot společnosti a následným masovým šířením homosexuality. Církev bratrská ještě přitvrdila. Pokud bude zákon schválen, dojde k povzbuzení pedofilů a dalších, jinak sexuálně orientovaných menšin. Adventisté sedmého dne berou homosexualitu jako znehodnocení a porušení lidských sklonů a vztahů, a je pro ně dokonce hříchem.

Církev bratrská navíc uvádí, že svým negativním postojem vůči zákonu vyjadřuje mínění většiny křesťanů v ČR. Ale mezi křesťany jsou i homosexuálové. Mají potlačovat svou vrozenou sexuální orientaci jen proto, že církev je jiného názoru? Asi by se měli zařadit do věřícího davu a žít doporučeným způsobem života, který káže církev. Být pokrytci. Pokud by se otevřeně hlásili ke své „jinakosti“, vyloučí se ze středu církve.

Musíme jen doufat, že mnoho věřících se neřídí církevními dogmaty a přijímá homosexuály mezi sebe jako rovnoprávné lidi. Neposuzuje je z pohledu sexuální orientace, ale jako křesťany, kteří mají svou víru jako všichni kolem. A chápou jejich přání žít se svým partnerem v otevřeném vztahu, bez skrývání a utajování.

Myslím, že by církev, především její představitelé měli spíš otevřít dialog s homosexuály. Najít odvahu postavit se přežitým dogmatům. Otevřeně změnit své hlásání homosexuality jako hříchu, neb to se v bibli nepíše. V bibli jsou odsouzeny perverzní sexuální praktiky. Jenže církev zatím homosexuály staví na roveň s lidmi s perverzními úchylkami a pedofily. V zemích, kde tyto zákony vešly v platnost, s registrovaným partnerstvím lidí jednoho pohlaví problém nemají. To spíše církev neví, jak se postavit k těmto lidem ve vlastních řadách, a uměle vytváří problém zvaný „homosexualita“ a schovává se za pojem „společnost“.