Reklama


15. 5. 2008 15:45
A máme tu ještě jedno video z dnešní oslavy - připili jsme a pak tak trochu ostýchavě se pustili do chlebíčků.


Koukněte.

Mimochodem, jak se objevím na chodbě s mobilem v ruce, nastává malý úprk k počítačům. :)

Že by se něčeho nebo někoho báli?

 

 

Radek

 ____________________________________________________________________

15.5.2008 15:32 Měli jsme tu návštěvu, kamarádka Radka sice přišla pracovně, ale přivezla  s sebou i malou Nicoletku.

Nakojila ji a pak nechala rozněžnit celou redakci. I poradu s ní absolvovala v náručí. A pak že to prý nejde. Podívejte se na naši návštěvnici. No není roztomiloučká? Ťu, ťu, ňu, ňu…

Radek

15. 5. 2008 13:35 V redakci se právě slaví... Šampaňské teče proudem (aha, tak prý už není), chlebíčky a dorty se do nás už ani nevejdou. Radost je totiž hned dvojnásobná - o rok starší (vypadají ovšem stále lépe) jsou Klárka a Věrka. Co vám ale budu povídat, podívejte se na video, které už tradičně natočil Radek - další bude za chvíli:

____________________________________________________________________
 

  

                                                                                                                           Pavel
____________________________________________________________________

 

15. 5. 2008 11:20 Že by byli čínští turisté drsnější než agresivní důchodci? Skupinka vyjukaných Číňanů vypadala na peronu pražského metra poměrně klidně až do chvíle, kdy vlak přijel a otevřely se dveře. Bez jakéhokoliv otálení se deset Asiatů začalo vehementně cpát najednou dovnitř, aniž by počkali na vystupující.

 

Nejdřív mě to zarazilo – takové chování znám možná od drsných důchodkyň, které se obávají, aby jim nikdo nezasedl místo. A v tu chvíli jsem si uvědomil, jak odlišné jsou poměry v našich kulturách. Zatímco zuřivá babka svým asertivním přístupem opravdu hájí jen místo k sezení, partička asijských turistů je navyklá se do dopravních prostředků cpát prostě proto, aby se dovnitř vůbec dostali.

 

V přelidněných velkoměstech nejen dnešní Číny počet cestujících čekajících na spoj zpravidla několikrát převyšuje možnosti očekávaného dopravního prostředku, a tak kdo se nacpe, ten jede…

                                                                                                                                        Michal


____________________________________________________________________


15. 5. 2008 8:34 Některým lidem (ženským?) projde snad úplně všechno. Tak třeba Míša: Nejenom, že v minulých dnech proveze do Jugošky bez jakýchkoli platných dokladů skoro celou školku (podrobnosti TADY), přesvědčí tamního rybáře, aby ji nechal na svém notebooku kdesi při pobřeží Jadranu napsat horoskopy pro Ženu-in (přiznávám, to proto byly bez diakritiky) a přesvědčí potápěče, aby ji vzal do hloubky, odkud bych se já jen těžko vracel – včerejší ranní zážitek mě uzemnil úplně:

Redakce sídlí v poměrně rušné ulici, která však byla včera úplně bez aut. Všude dočasné značky zákazu zastavení, to proto, že se čistily ulice. Nikde nestálo žádné auto, jen před vchodem do redakce starší opel, před ním troubící čisticí vůz s nasupeným řidičem, strážník a zmatený vietnamský obchodník, který na mě ze svého krámku volal, ať přivedu tu „malou pani od vas.“ Když jsem si přečetl list papíru za okénkem auta, došlo mi to. Neznám nikoho jiného, kdo by tam navzdory všem těm značkám napsal „Prosím netrestejte mě, jsem tu v pěti vteřinách.“ Plus telefonní číslo.

Dál už to znám jen z vyprávění, protože jsem se po telefonátu vypečené řidičce s vidinou trestného bodu do karty řidiče, tučné pokuty a veřejného zostuzení raději taktně vypařil. Míša nejenže proměnila zlobu všech zúčastněných v úsměv, vyvázla bez trestu, nakoupila u vietnamského obchodníka a samozřejmě přeparkovala  – ještě přesvědčila strážníky, aby jí zatelefonovali (rozdala všem zúčastněným vizitky), až bude ulice vyčištěná a bude se moci vrátit na své oblíbené místo.

Nojo, magie asi dělá hodně. Budu se muset něco přiučit. Nebo to máte vy ženy všechny takhle? Pak tiše závidím. :)


Ještě přikládám téměř momentku z jedné porady okolo tohoto blogu. (Zleva) Dana, Michal, Míša, Jakub a Klárka. Fotil Radek, já se zašíval s Maruškou o kus víc vlevo.

 

Pavel

____________________________________________________________________

15.5.2008 8:32 Milé čtenářky, od dnešního dne jsme spustili blog – tedy jakýsi deníček dění v redakci. Budeme psát vážně i nevážně, dozvíte se, co je u nás nového, co kdo z redaktorů právě prožívá, připravuje, v diskusi se nás můžete ptát na cokoli, když se nám bude chtít, odpovíme. :) Bude to místo pro postřehy, vtipné komentáře i příběhy ze života, které budou přibývat v průběhu celého dne.

Ale pozor – blogem chceme dělat radost vám i sobě, proto ho berte jako naši „domovskou“ stránku, kde se pořádně vyřádíme. A stejně jako vy byste doma nestrpěly protivné návštěvy, my je zde také nechceme. Takového hosta byste vyhodily, stejně budeme postupovat i my.

Takže – čtěte a chvalte nás... :) V opačném případě zkuste Ženu-out nebo Perly. :)