Řecko, úžasná země s historií sahající k počátkům moderní civilizace. Podle Asociace českých cestovních kanceláří (AČCKA) loni Řecko navštívilo 296 000 Čechů, je to tedy námi čtvrtá nejvyhledávanější přímořská oblast. Čtenářka Šárka z Ostravy nám poslala zajímavé kritické postřehy ze své loňské cesty. Podívejte se Řekům pod kůži:

Řecko je překrásná země, plná turistických atrakcí všeho druhu. O tom všem vychází mnoho různých publikací, tak se o nich nehodlám dále šířit. Myslím, že pro našince je mnohem zajímavější život lidí v této zemi.
Často jsem se při své návštěvě Řecka stýkala s jedním polským Řekem (otec Polák, matka Řekyně). On sám asi před 30 lety odešel z Polska do Řecka, velmi rychle zapomněl na Polsko a jediné, o čem dokázal hovořit, bylo, že „bez nich by civilizace nebyla. Všechny objevy učinili Řekové a nikdo jiný.“

Řečtí muži
Řečtí muži jsou silně dominantní. Vážně berou jen koroptvičku, o kterou momentálně stojí, ostatní ženy jsou „póvl“ a „jsou vhodné jen k tomu, aby mužům sloužily a obskakovaly je.“
Každý „správný” Řek ráno vstane v 10 hodin, dá si kafíčko, cigaretku a bloumá – přemýšlí snad o nesmrtelnosti chrousta. Potom vstane a chodí od ničeho k ničemu, po nějaké době si sedne do auta a jede navštívit podobně zaměstnané kamarády, případně se jede podívat po obchodech.

Po návratu domů očekává (na minutu přesně, tedy ve 14 hodin) naservírovaný oběd, který sestává z polévky, masa s přílohou a hodně nahrubo nasekaného salátu s olivovým olejem. Bez octu, který je mimochodem v Řecku dost hnusný. Na talíři musí být naservírovaný i krájený chleba, ten se tady jí vlastně ke všemu.

Po obědě si jde lehnout, je totiž unavený jídlem a venku je přece tak horko. Vstane v 17 až 18 hodin a začne žít. Navečer totiž řečtí muži i ženy často vyráží do ulic. Všechny hospody, hospůdky, restaurace, hotely, obchody, bleší trhy s oblečením, obutím, šperky, suvenýry… jsou otevřeny a dlouho to v nich hučí. Kdy to končí, nevím, takový noční život není pro mě.

Domácí zvířata v Řecku
Kromě nadřazenosti mužského pohlaví mi vadil vztah Řeků ke zvířatům. Vlastně o dost víc než ty nevyvážené rodinné poměry, jsem totiž pejskařka.
Po celém Řecku, aspoň kde jsem já byla, je spousta toulavých psů, kteří jsou velmi přátelští a většinou i dobře vykrmení. Ovšem nevím, jestli se kvantita rovná kvalitě. Nikdo se tam o ně nestará, pobíhají volně všude kolem a za celou dobu jsem viděla jen jednoho vychovaného a dobře vypadajícího psa, bylo to v Aténě (Řekové totiž nechtějí, aby se jejich hlavnímu městu říkalo Atény, protože prý tato bohyně byla jen jedna, a tudíž není důvod používat množného čísla – no jo, Řekové. :-)). Tohoto psa vedl muž na vodítku, ale nevím, jestli to byl Řek nebo turista. Tipla bych si, že to druhé.
(Jednou za čas na některých místech Řekové dokonce psy jednoduše otráví. To prý proto, aby se nepřemnožili - pozn. red.)

Tento jejich laxní přístup se zřejmě vztahuje ke všem domácím zvířatům. Viděla jsem třeba koně, kterého jeho majitel ráno uvázal na louce a celý den ho tak nechal. Bylo mu jedno, že od 10 do 17 hodin praží slunce a kůň marně hledal stín. Neměl chudák k dispozici ani vodu, kterou mu jeho majitel dal až někdy v 18 hodin. Vysušený koník jí vypil dva kbelíky.

Řekové a příroda
Rovněž nestoudný je vztah Řeků k přírodě vůbec. Byla jsem v Řecku loni od konce června do konce července a Řekové v tuto dobu klidně ořezávali rozkvetlé stromy jenom proto, že větvemi zasahovaly do cesty. Větší auta by prý nemohla rychle projíždět. No, musím říct, že já jsem tam žádné větší auto za celý měsíc neviděla. Jen bláznivé řidiče, kteří po cestách, kvalitou podobných těm našim vesnickým, jezdili jako šílenci. Jednalo se o stromy rostoucí přímo v obytné zóně městečka.
Stejně tak nájemce domu, kde jsme bydleli, ořezal z větší části krásný vzrostlý strom, protože si dovolil mít větve nad kamenným chodníkem před vchodem do budovy.
Řekové hřeší na krásnou přírodou. Aspoň v oblasti pod Olympem, což je jedno z nejkrásnějších pohoří, jaké jsem kdy viděla. Stéká z něj řeka přímo do moře a v jejím okolí se všechno krásně zelená. Velmi si totiž udržují okolí svých domů (tuto práci dělají překvapivě hlavně ženy). Ale příroda kolem, která zřejmě nikomu nepatří, je v příšerném stavu. Nebýt těch bujných travin a křoví, bylo by vidět, jaký odpad tam majitelé opečovávaných budov a zahrad odkládají. Vše, co se už nehodí, zbytky aut, pneumatiky, plasty, kovy – to všechno tam najdete.

Mimochodem Romové
Nemohla jsem tomu uvěřit, ale Romové v Řecku opravdu pracují! Objíždějí několikrát denně malými dodávkami pobřeží a vyvolávají, s čím zrovna přijeli. Sváží staré ledničky, pračky apod. Jindy zase vezou zeleninu a ovoce, také vozí různé keramické nádoby, květináče, živé keře a květiny k ozdobě balkonů a vchodů. Nikde jsem je neviděla bezcílně se potulovat. I domorodci tvrdili, že se živí poctivě, tedy co jsem pochopila, tak alespoň ve srovnání s českými poměry.

A životní úroveň?
Zajímavé je, že v Řecku často žijí Polky, které tam jsou buď pracovně, nebo i provdané za Řeky. Není tedy tak velký problém domluvit se.
Od jedné takové polské Řekyně jsem se dozvěděla, že v blízkosti moře se všichni živí turistikou. Takže měsíc před sezonou a měsíc po sezoně uklízí objekty, kde jsou turisté ubytovaní, šperkují je a i v průběhu sezony se najde spousta práce. Čistí se třeba chodníky, sestavené z barevných kamenů. Jediné, čeho si nikdo nevšimne v průběhu sezony, je bohužel moře a pláž. Když jsem byla ve Španělsku, tam se večer každý den hrabaly pláže a sbíraly odpadky. Každé ráno, když turisté přišli, bylo moře i pláže krásné a uklizené. Ne tak v Řecku. S přibývajícími dny hlavní turistické sezony se pláž i moře zaplňovaly odpadky, které nikdo neuklízel, a jediné, co se z odpadků uklízelo, byly kontejnery. Ty ovšem vyváželi denně.
Vlastní objekty mají uklizené a neustále je zvelebují, ale ostatní, škoda mluvit.

Je pro Čechy v Řecku draho?
Ano i ne. Základní potraviny jsou dražší asi tak o 100 %, mléčné výrobky nevyjímaje, sladkosti o 30 až 50 %. Dokonce i zelenina a ovoce jsou dražší než u nás, údajně se zemědělské produkty dovážejí z Makedonie. Oblečení je na tom cenově přibližně jako u nás, ale zato značkové boty jsou výrazně levnější, asi o polovinu. A zlato bývá také o trochu levnější, obyčejné šperky (mimochodem moc pěkné) dokonce prodávají na váhu...

Chystáte se letos za hranice? Jela byste do Řecka? K moři nebo za historií? Máte podobné zkušenosti?

Reklama