.

Recept na úspěch? „Nesnažím se být dobrá ve všem,“ říká top manažerka Soňa Schwarzová

Bulvár

Recept na úspěch? „Nesnažím se být dobrá ve všem,“ říká top manažerka Soňa Schwarzová

Soňa Schwarzová by mohla být prototypem úspěšné ženy. Je vrcholovou manažerkou, milující maminkou čtyř dětí, žije ve spokojeném manželství a rozhodně nezanedbává ani své koníčky. Podělila se s námi mimo jiné o recept, jak to všechno zvládnout, jak bojovat proti vyhoření i na co by ženy v dnešní době neměly zapomínat.

Kolik hodin trávíte v práci?
Pokud započítám i dojíždění, protože bydlíme mimo Prahu, tak je to 10 až 11 hodin denně. V pátek ale pracuji z domova. To je den, kdy můžu později vstát, vyzvednout děti ze školy, uvařit večeři. Tento den se většinou pracovně věnuji více koncepční práci, studiu materiálů, telefonátům, na které nebyl přes týden čas. Pátky jsou pro mě nesmírně důležité a velmi si cením toho, že mohu takto fungovat. Je to díky lidem v mém týmu, kteří jsou samostatní a na které se mohu spolehnout, že fungují stejně dobře (nebo i lépe), když tam nejsem. A taky mi tento režim umožňuje můj nadřízený – sám táta dvou dětí.

Co všechno spadá do náplně práce Soni Schwarzové?
Má na starost všechno, co nějak souvisí s lidmi – jejich nábor, zaškolení, rozvoj, odměňování, řízení výkonu, pracovně-právní oblast, mzdy, podporu manažerů. Zodpovídá také za technický úsek, kde řeší fyzickou bezpečnost, facility management, vybavení prostor, jejich úklid, vozový park apod. Kromě role v HR (lidské zdroje pozn. red.) je také členkou nejvyššího vedení a má tak možnost spolurozhodovat o veškerém dění ve společnosti a účastnit se klíčových projektů.  A to pro jak pro Českou, tak pro Slovenskou republiku.

Vím, že vy vychováváte 4 děti. Jak to může žena, která má skvělou kariéru, stíhat? Máte nějaký recept na to, jak ji propojit s osobním životem, aby ani jedno nestrádalo?
No mám vlastně doma „jenom“ tři, ta největší už je samostatná. Ale zato máme 1,5 roku malou princeznu. Myslím, že nějaký zaručený „recept“ na to, jak skloubit pracovní a osobní život, není. Je to individuální. Pro mě se ukázalo být nesmírně důležité nelpět na zbytečných detailech, obklopit se v práci velmi schopnými lidmi a těm umožnit seberealizaci. Chytří lidé potřebují především důvěru a prostor, sami si pak najdou cestu. A já díky jejich spolehlivosti zas mohu být nejen manažerkou, ale také matkou a manželkou a dokonce se mi podařilo i vystudovat vysokou školu… Zásadní je ale volba partnera. Zdaleka ne každý muž chce žít se ženou, která se chce realizovat, a je připravený se na chodu rodiny podílet i jinak než finančně. Já takového manžela mám. Nedávno jsme slavili 13. výročí svatby, a když jsem se ho ptala, jakých těch 13 let se mnou bylo, odpověděl, že náročných, ale že jinak by ho to nebavilo.

sonaschwarzovaCo je tedy nejdůležitější, aby si ženy, které touží po kariéře i rodině, uvědomily?
Nerada bych dávala ženám rady do života, každá si musí najít svoji cestu a kariéra ještě není zárukou spokojenosti. Po letech, kdy jsem se snažila být dobrá ve všem, jsem si uvědomila, že to nejde, takže už se o to nesnažím. Chci být užitečná a zároveň spokojená. Snažím se plně věnovat tomu, co právě dělám. Když jsem zanořená do nějakého projektu v práci, tak neutíkám domů v pět. A když jsem večer s manželem, nebo s dětmi o víkendu, nepíšu e-maily. Dělám buď jedno, anebo druhé, ale každé naplno.

Život není jen o práci a rodině. Stíháte vůbec nějaké koníčky? Z čeho čerpáte energii, abyste druhý den byla zase schopná fungovat?
Ano, to jsem si velmi silně uvědomila, když se mi narodil první syn. Propadla jsem panice, že jsem buď matka, nebo manažerka, ale nikdy ne já sama pro sebe. Trpěla jsem výčitkami, že sedím u kadeřníka místo toho, abych, když už nejsem v práci, byla s dítětem…

Teď už takové pocity vůbec nemám. Mám svůj prostor, svůj čas, což je nesmírně důležité pro moji vlastní psychohygienu, protože práce v HR je velmi náročná. Pravidelně cvičím pilates, většinou přes oběd, ráda v autě poslouchám audioknihy. Největším koníčkem je pro mě ale práce na zahradě. Tam vidím reálné výsledky svého úsilí! A také ráda pro svou rodinu vařím a myslím, že dobře.

Prý milujete vše francouzské. Kde se ve vás tato vášeň vzala?
Já jsem se k francouzské kultuře dostala, jak se říká, jako slepý k houslím. První den na gymnáziu nám bylo oznámeno, že se kromě ruštiny budeme učit ještě francouzsky. A bylo to. Až mnohem později jsem pochopila, jak zásadně tento fakt ovlivnil celý můj život. V maturitním ročníku jsem zažila sametovou revoluci a po přijetí na studium francouzštiny na univerzitě v Olomouci jsem se rozhodla tam nenastoupit a místo toho odjet jako au-pair do Paříže. No co kdybych tam potkala Alaina Delona? V té době nebylo jisté, jestli se hranice zase nezavřou, tak jsem to prostě nechtěla promeškat. No a od té doby jsem s Francií a vším francouzským hodně spojená. Po návratu jsem studovala, pracovala pro francouzské firmy, až jsem nakonec nastoupila do Komerční banky, kde jsem – beze sporu právě i díky mé znalosti jazyka – začala s takzvaným budováním kariéry. Pak jsem znovu pracovala v Paříži, už v Société Générale. Do Francie se mnou tehdy odjel i manžel, takže naše děti jsou „made in France“.

rodina

To byla tedy vaše cesta mezi vrcholové manažerky. Byla trnitá, nebo svou roli sehrálo ono pověstné „být na správném místě ve správný čas“?
Já nikdy nesnila o tom, být manažerkou. Ani jsem neplánovala, že budu pracovat v HR. Začínala jsem v obchodě, prodávala reklamu a halogenové lampy. Do HR jsem se dostala v podstatě náhodou, když se v Praze otvíral hotel Four Seasons. Tam hledali člověka, který zajistí nábor celého hotelového personálu před jeho otevřením. V té době jsem pracovala jako headhunter pro jednu francouzskou firmu (jak jinak), to byla moje jediná zkušenost s náborem. Hotelové prostředí mě ale fascinovalo, tak jsem se přihlásila do konkurzu a ten vyhrála. Byl to další „osudový“ krok v mém životě. Mimochodem jsem tam potkala i svého muže, respektive jsem ho „nabrala“.

Nepovažuji se za nijak zvlášť cílevědomou manažerku. Když se ale pro něco nadchnu, něco mě baví, tak to dělám dobře. A v mém životě jsem měla to štěstí, že si toho vždycky někdo všiml a nabídl mi další příležitost, možnost naučit se nové věci. A s tím přišel kariérní postup. Jistě tomu pomohlo i to, že jsem se vždy vracela brzy z mateřské a neztratila tak kontakt s děním ve firmě.

Co vás vedlo právě do finančního sektoru, konkrétně do pojišťovny?
Do pojišťovny jsem přišla z banky, takže to byl celkem přirozený vývoj. Já jsem si dokonce zpočátku myslela, že to bude skoro stejné, ale tak to není. Každá firma je unikátní. Obecně panuje názor, že kdo chce pracovat ve finančnictví, musí mít ekonomické vzdělání. To já nemám, i když za ta léta jsem se toho pochopitelně musela mnoho z této oblasti naučit. HR má tu výhodu, že práce s lidmi je potřebná všude, je to vlastně velmi univerzální obor, jehož zákonitosti platí obecně. Do pojišťovny jsem šla proto, že jsem dostala možnost věci měnit a ovlivňovat – to je něco, co pro svou spokojenost nutně potřebuji. A ve finančním sektoru, který je tradičně spíše konzervativní, to byla poměrně výjimečná nabídka.

volno

Co vám v práci udělá největší radost, takže se usmíváte, když odpoledne odcházíte domů?
Já se nejvíce raduji, když vidím, jak se daří lidem kolem mě. Zní to jako klišé, ale pro mě je to zdroj energie – když mohu svým přispěním, podporou nebo zpětnou vazbou nechat vyniknout talent, který má každý v sobě, ale který někdy není hned patrný. Když vidím, jak se z čerstvé absolventky vysoké školy během pár let vyloupne klíčový člověk v mém týmu, který je respektován celým zbytkem firmy – to je skutečná radost!

Kromě toho všeho se věnujete ještě podpoře mladých manažerek prostřednictvím programů Minerva 21 a Equilibrium. Proč jste se do toho pustila a v čem spočívá vaše pomoc?
Ano, kromě mentorování v rámci skupiny NN se snažím předávat své zkušenosti ženám i z jiných prostředí, které o to projeví zájem. Beru to jako samozřejmou službu komunitě, ve které žiji. Myslím, že umím lidi nadchnout, strhnout, namotivovat, a to se snažím dělat i v rámci mentoringu. Občas se navíc stane, jako mně nedávno s mojí mentee Ivou Bauerovou, že vlastně ztratíte přehled, kdo je mentor a kdo mentee. Je to obohacující zkušenost pro obě strany a já se na tom hodně učím jak sama o sobě, tak o ostatních.

Měla jste někdy pracovní krizi, cítila vyhoření? Jak proti tomu bojovat?
Jistě. A několikrát. Mně se osvědčilo o tom mluvit s lidmi, kteří jsou ochotní naslouchat. Je důležité budovat vztahy, mít přátele, se kterými chcete a dokážete sdílet i to těžké a neveselé. Můj hlavní psychoanalytik je můj manžel. Musím se občas hlídat, abych ho moc nezahltila. Každopádně mě umí vrátit nohama na zem, pomoct mi uvědomit si podstatu věci a znovu nalézt rovnováhu. Naštěstí jsem trochu nezmar a – i když si myslím, že už nemůžu – zase ráno vstanu a jdu do toho. Vždycky si najdu smysl v tom, co dělám, a krizi se mi zatím pokaždé podařilo překonat.

manzel

Je něco, čeho ve svém životě litujete, nebo co byste teď udělala jinak?
Nemám čeho litovat, cítím se naprosto naplněná. Bylo mi dopřáno daleko víc, než jsem si kdy uměla představit. A život je pro mě pořád na začátku!

V posledních letech mají ženy větší zájem o zkrácené úvazky. Setkáváte se s tímto požadavkem i v NN? A vycházíte těmto přáním vstříc?
Ano, je to stále častější praxe. My jsme navíc holandská firma a v této kultuře je to běžné. Umožňujeme to nejen ženám, každý člověk má své různé životní role, které musí plnit. Já si myslím, že je to správná volba. Ale důležité je mít širší paletu možností, aby si každý zaměstnanec mohl vybrat, co jeho situaci nejvíce vyhovuje. A zaměstnanci mohou režim měnit – úvazky snižovat a zvyšovat.

Mají u vás ženy, potažmo matky, nějaké další výhody?
Rozhodně. A nejen ženy. Zaměstnanci mají pružnou pracovní dobu – takže nemusejí být v práci každý den 8 hodin, ale řídí si svůj režim flexibilně (až na některé útvary, kde to provoz neumožňuje). A mohou také pracovat z domova. Také máme týden dovolené navíc, dny volna na osobní rozvoj, dny na zotavenou, volno pro tatínky po narození dítěte, volno pro doprovod prvňáčka do školy. K našim firemním hodnotám patří „WE CARE“ tedy něco jako „pečujeme o vás“, a toho se držíme i ve strategii firemních benefitů.

NN pojišťovna také razí heslo: „Život se má žít. Nevzdávejte se věcí, které máte rádi.“. Co si pod ním představujete vy sama? A jak se jím řídíte?
Já se snažím všechno, co dělám, dělat naplno. To, že jsem máma, a mám zodpovědnost za vedení lidí ve firmě, mi nebrání v tom, užívat si třeba s kamarádkami dovolenou v Mexiku, kam tradičně vyrážíme. O moji rodinu je postaráno, protože mám jako hlavní živitelka rodiny dobrou životní pojistku. Nemusím se tedy bát, co by s mými nejbližšími bylo, kdyby se mi náhodou něco stalo.

miminko

To máte pravdu, komu se někdy přihodilo něco zlého, určitě docenil, že byl pojištěn. Máte aktuálně v nabídce něco, co ocení zvláště ženy, které mají rodinu?
Balíček novinek, které NN Životní pojišťovna uvedla na trh letos v květnu, je určen právě rodinám s dětmi. Kromě připojištění závislosti dítěte na péči jiné osoby a připojištění vybraných onemocnění dětí, které pokrývá 114 diagnóz, bych ráda vyzdvihla zejména naše nové asistenční služby. Ty za necelých šedesát korun měsíčně nabízejí celou řadu praktických služeb, které mohou v případě nemoci dítěte nebo rodiče opravdu pomoct, zejména nemáte-li po ruce ochotnou babičku nebo chůvu. Zahrnují například neomezené zdravotní konzultace po telefonu, dopravu na/z vyšetření u lékaře, dovoz léků, jídla či nákupu, ale také hlídání dětí nebo úklid domácnosti apod. 

Máte pocit, že vrcholný management je stále světem mužů?
V některých sektorech ano, napadají mě třeba velké banky, kde je to stále pánský klub. V NN to tak rozhodně není. Můžeme se pochlubit velkou kulturní i genderovou diverzitou a musím říct, že je to nesmírně zábavné a obohacující – různé perspektivy, zkušenosti, postoje. Někdy jsou naši mužští kolegové až zaskočení, jak může žena danou situaci vnímat diametrálně odlišně. Učíme se vzájemné toleranci, trpělivosti a empatii.  Pánské kluby ani netuší, o co přicházejí!

sschwrzKdo je Soňa Schwarzová?

výkonná ředitelka pro lidské zdroje NN ČR/SR, členka představenstva

Soňa je v NN zodpovědná za oblast řízení lidských zdrojů a technický útvar. Do společnosti NN nastoupila v říjnu 2011 po svém téměř desetiletém působení v Komerční bance, kde na poli HR vystřídala několik manažerských pozic, její poslední rolí byla zástupkyně personálního ředitele. Soňa zahájila svou profesní kariéru jako konzultantka v oblasti executive search. K jejím pracovním zkušenostem patří také působení ve společnosti Four Seasons – účastnila se otevření jejího pražského hotelu. K jejím mimopracovním aktivitám dlouhodobě patří podpora méně zkušených manažerek, které mentoruje v rámci programů Minerva 21 a Equilibrium. Soňa vystudovala personální řízení a andragogiku na Univerzitě Jana Amose Komenského. Tomuto oboru se, vedle studia filologie, věnovala také na Karlově Univerzitě.

   
25.07.2017 - Rozhovory - autor: Julie Hájková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme