Reklama


Oldboy je korejský film z roku 2003 režiséra Chan–wook Parka. Může se zdát neaktuální psát o něm právě dnes, když premiéra byla skoro před rokem. Tento film však zanechal stopy v mém životě, o které se s vámi musím podělit. Kdo jej neviděl, ať běží do videopůjčoven.

Přiznám se, že jsem na korejský film Oldboy šla trochu se strachem, že se budu nudit. S asijskými filmy mám totiž prozatím takovou zkušenost, že je tam mnoho akčních scén s bojovým uměním a také mnoho nevysvětleného utrpení, které mě moc nebaví. Oldboy je taky takový. Přesto pijavica nenudí.


Film získal velkou cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 2004. Předsedou poroty byl Quentin Tarantino, kterému se film moc líbil a řekl o něm, že je „tarantinovštější“ než cokoliv, co on kdy natočil. Když jsem šla večer z kina, musela jsem s ním souhlasit.

Režisér filmu Chan-wook Park vsadil na prostorovou naraci, kde ani jeden záběr není zbytečný. A také na velké umění herců. Film vznikl podle stejnojmenného japonského komiksu od Minegishi Nobuaki a Tsuchiya Garona z roku 1997.

Děj filmu se odehrává v jihokorejském hlavním městě Soulu. Hlavní hrdina Da-su si žije klidným a spokojeným životem se svou manželkou a malou dcerkou. Již v první minutě se však začne odvíjet zápletka, která diváka v následujících sto dvaceti minutách nenechá vydechnout. Da-sua někdo unese a zavře na 15 let do soukromé hotelové kobky. Da-su nechápe, proč by mu to někdo mohl udělat. Ve vězení cvičí a naučí se bojovému umění podle televize. Je však také uspáván plynem a hypnotizován. Z televize se také dozví, že jeho ženu někdo zavraždil a on je z vraždy v nepřítomnosti obžalován. Po patnácti letech se objeví na střeše domu, přesně v místě, kde před patnácti lety zmizel. Vydá se do města, kde mu nějaký bezdomovec předá peněženku a mobilní telefon. V suši baru potkává dívku Mido, která ho vezme k sobě domů a za nějaký čas se do sebe zamilují. Da-su má jediný cíl – najít toho, kdo ho dal uvěznit, dozvědět se proč a zabít ho.

Začíná kolotoč událostí, které jsou humorné stejně jako nechutné, banální stejně jako absurdní a nepochopitelné. V některých chvílích si říkáte, že vás režisér zkouší, co všechno jako divák ještě vydržíte. Například kroutící se chapadlo visící z úst bezvládného Da-sua, který omdlel při požívání živé chobotnice, nebo více než minutová pasáž vytloukání zubů kladivem a pomalu normální už po tom všem přijdou divákovi závěrečné minuty, kdy si Da-su střihá vlastní jazyk. Velmi naturalistické je také režisérovo ztvárnění sexu Da-su s Mido, jehož smysl pochopíme až v závěru filmu. Po mnoha překážkách se Da-su dostane k muži, který ho dal uvěznit. Ten mu slíbí, že když se do pěti dnů dozví, proč to udělal, spáchá sebevraždu. Jestli ne, zabije Mido. Da–su se pravdu dozvídá postupně, po několika indiciích se vydává na svou střední školu, která má v názvu slovo oldboy – odtud název filmu. Až tam si vzpomene na dívku, kterou v den svého odjezdu do jiné školy v Soulu náhodou viděl rozbitým oknem milovat se ve škole s chlapcem.  Na tom by nebylo nic tak hrozného, kdyby ten chlapec nebyl její bratr. Ve vzpomínkách v něm Da-su poznává svého věznitele U-džina. V ten okamžik se dozví důvod svého uvěznění – jedna jediná věta. Když odjížděl, řekl o tom, co viděl, svému kamarádovi, který je shodou okolností v průběhu filmu U-džinem zabit, a prosil ho, ať to nikde neříká. Ten však slib nedodržel a dívka se v hanbě zabila. To ale není konec a Chan-wook Park se vybičuje k mistrné absurdnosti gradace děje, který by měl podle všech filmových zákonitostí dávno skončit až v samém závěru. Nebudu prozrazovat konec filmu, ale je stejně neuvěřitelný jako film samotný.


Oldboy je film o pomstě, o beznaději, ale i o moci, lásce a cti. Bývá zařazován do škatulky akční thriller nebo mystický thiller, ale já si myslím, že mu víc sluší být prostě jenom filmem. Cítíte, jak si režisér hraje s vašimi emocemi, ale ne takovým tím uslzeným způsobem, zatlačí vás prostě do židlí a vy ani nevíte, že se ve vás odehrává něco tak silného. Není to film, při kterém budete brečet, mnohem častěji se budete smát té absurditě, která z něj dýchá. Až film skončí, budete cítit svoje emoce vydrážděné na maximum a nebudete vlastně ani vědět proč. Každopádně věřte, že Oldboy je film, po kterém si musíte dát panáka.