Dobrý den v redakci,

díky za to, že jste, a díky vůbec za to, že existuje internet. Díky tomuto fenoménu konečně nemám zábrany komunikovat s lidmi tak jako v reálném životě.

Už od malička jsem byla spíš uzavřené dítě, raději jsem si četla, kolektivní hry mi moc neříkaly, a ani dnes ne, a uhihňané spolužačky s kruhy pod očima s pochybnými zkušenostmi z diskoték mne děsily.

Spousta čtenářek se tady naváží do ostatních jen proto, že sledují reality show. Svým způsobem je chápu, ale na druhou stranu taky ne. Je zřejmé, že hodně lidi soudí podle sebe a zapomínají, že na světě nežijí jen samí bouchači, ranaři a vždy asertivní lidi, schopni si prosadit cokoliv.

Chci říct, že by ostatní lidi měli vzít v úvahu fakt, že se to někomu prostě líbí, protože se v tom realizuje. Mně dává reality show, jakými jsou VyVolení, křídla, představuju si, jak bych se v různých situacích zachovala já, co bych řekla tomu či tomu - protože mně dělá i problém říci si v obchodě o paragon (mám pocit, že obtěžuji) nebo si říct, aby mi prodavačka dala jiný kousek, než se mi snaží vnutit, když to vypadá "nezdravě". Strašně moc bych chtěla být Regina, i když se její povahy zároveň děsím, s tou její upřímnosti, nebo jako Petr, který je takový přirozený vůdce.

Neodsuzujte to tedy, protože jsou lidi, kteří tím žijí, jako já.

 

Reklama