Reklama

Moc zdravím do redakce, toto téma ve mně vyvolalo trošku víc emocí, tak jsem si řekla, že to taky zkusím poslat.

Omlouvám se případně za překlepy nebo pravopis, píšu se dvěma dětmi na klíně. Zdravím a přes trošku smutnější příspěvek přeji hezký den. R.

Taky mám jednu hodně smutnou předtuchu.

Před rokem a něco, jsem čekala mladšího syna, byla jsem v 8. měs. Rodiče mám v Brně, kam často jezdíme, ale bydlíme v Praze. Poslední návštěvu Brna jsem si naplánovala někdy na konec října s tím, že pak už jezdit nebudu, poslední měsíc těhu a min. dva první měsíce s novorozencem se mi nikam tak daleko harcovat nebude chtít.

Poslední den v Brně, jsem jak na potvoru začala trošku krvácet a nebylo mi moc dobře. Táta se ptal, zda s ním (jako skoro pokaždé, když jsme tam byli) pojedu za babičkou. Máma mě zrazovala a říká, že je mi zle a ať radši ležím než zas pojedu do toho blázince v Praze, ale já oponovala (nevím proč, vím jen, že mi bylo hodně blbě, ale ta touha tam jet byla prostě silnější), že stejně jsme tu na dlouho chvíli naposledy a že aspoň se s babi rozloučit a že když stejně pojedu přes 2 h do Prahy odpoledne, těch 20 min. k babi už mě v autě nezabije.

S babičkou jsem se rozloučila.

Hladila mi břicho a přála mi, ať se to narodí v pořádku, vysvětlila jsem jí, že pak přijedu až v únoru i s miminkem.

Bohužel to bylo rozloučení opravdu poslední, za týden volal táta, že babi umřela a za 14 jsem musela do Brna bohužel ještě jednou a to na pohřeb.

Bylo to hrozné, ale přes to všechno jsem ráda, že i když mně bylo tak zle jsem za tou babi jela, že jsem ji viděla a rozloučily jsme se, i když jinak než jsem původně předpokládala L, jediné co mě mrzí, že se nedočkala narození druhého pravnoučka, který se narodil přesně za měsíc od její smrti.

RKD

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


To je smutné, ale i takové předtuchy existují a nejsou vůbec výjimkou. Je dobře, že jsi tam nakonec jela, protože dnes by ses patrně špatně zbavovala pocitu viny, který v takových případech lidé často mívají. Přeji Ti pěkný den a hodně zdraví a štěstí. Míša.

Jsou vaše předtuchy také skutečné? Piště o svých zážitcích na redakce@zena-in.cz