takovou asociaci vyvolalo dnešní téma ve čtenářce s nickem Květuše. Zavzpomínala na doby, kdy si malovala řasy líčidlem, které bylo tenkrát jediné na trhu. O řasenkách dnešího typu neměla vůbec tušení

Maluji se už opravdu jen výjimečně, když jdu kam do společnosti, ale kdybych si měla vybrat jeden jediný produkt dekorativní kosmetiky, asi by to byla řasenka.

Vzpomínám na doby, kdy jsme se s kamarádkami malovaly poprvé. Tenkrát se nám o řasenkách dnešního typu ani nesnilo. Byly to takové tuhé pasty, které se ředily vodou a nanášely kartáčkem, který vypadal jako miniaturní košťátko.

Řasy byly po tomhle vynálezu slepené a vypadaly jak pavoučí nohy. Ale to nám tenkrát nevadilo, naopak. Čím výraznější a bizarnější, tím lepší.

Vybavuji si, že jsme pomocí tohoto líčidla vykouzlily neskutečně dlouhé řasy. Nebo se mi to jenom zdá?

Že by byly ty dlouhé řasy výsadou mládí? No jo asi to tak už bude.

Příroda je k nám zralým ženám hrozně nespravedlivá, že?

Květuše

Milá Květuše, budiž nám útěchou, že čas utíká všem stejně. Také si tenhle socialistický produkt pamatuji

Text nebyl redakčně upraven

Reklama