Ránu si potři šnekem!

Ránu si potři šnekem!

Už jste někdy jedli šneky? Chutnali vám? Co víte o jejich zpracovávání a o tom, jak jsou pro naše tělo zdraví? Vsadím se, že to, co jsem pro vás zjistila ve firmě Helix v Dolním Podluží, která se jako jediná v republice zabývá zpracováváním šnečího masa, jste netušili…

Dostalo se mi vřelého přijetí, kávy a vskutku slušivého oblečku, ve kterém jsem sice vypadala jako prvotřídní retard, ale který je s ohledem na přísné předpisy nutný.

S panem Ing. Kotěšovcem jsme vedli pro mě vskutku neuvěřitelně podnětný rozhovor.

Věřím, že informacemi, kterými jsem já obohatila své povědomí o tomto druhu podnikání, v mnohém obohatím i vás.

Je dost pravděpodobné, že šneky, které si jako lahůdku zakoupíte například v restauraci ve Francii, jsou právě ti, kteří byli od A do Z zpracováváni tady u nás, konkrétně v Podluží.

Složitá je cesta z louky na náš stůl

Sezona výkupu trvá maximálně pět týdnů.

Tak jako se někde ještě vykupují heřmánek, jablka nebo třeba jiné plodiny, zabývají se mnohé firmy výkupem šneků. Tito se sbírají, dokud je ještě na jaře vegetace nízká a šneci jsou dobře vidět.

„U nás se této činnosti převážně věnují romské rodiny, tedy pouze ve chvíli, kdy cenu za kilo šneků, která je 12 Kč za kilo, příliš neválcuje cena železa, jehož sběr, jak víme kdekoli, je pochopitelně méně pracný.

Jinak je mnoho dodavatelů také z Rumunska, Maďarska (to jsou ti s tmavší ulitou), Bulharska a částečně i z Polska. Dodavatelů tedy máme mnoho a často už musíme dodávky odmítat s ohledem na naši kapacitu,“ říká pan Kotěšovec.

Po příjezdu spinkají

„Po té, co jsou šneci dovezeni, dáme je spát do teploty tři stupně nad nulou na zhruba tři měsíce. Šnek reaguje právě na tuhle teplotu tím, že se uvede  do hibernace.“

Den „D“ začíná pro šneky sprchou

Když nastane šnečkům den „D“, stále ve stavu spánku putují do koupele, kde jsou důkladně omyti. Na poslední cestu se šneci odebírají bezprostředně poté.

V těch to místech popisu technologie zpracování jsem se obávala, že se dozvím právě to, s čím jsem do Podluží ve strachu jela. Že totiž živé šneky zaměstnanci nahází do horké vody, kde značně nehumánně umírají následkem šoku, což může i trvat... Tady mi padl mýtus.

„Kdepak, tohle se už dávno nedělá. Plži jsou usmrceni v podstatě velice humánně,“ vysvětluje pan Kotěšovec.

Ne, nedělám si iluze, že s každým šnekem je duchovně rozmlouváno a pak je mu za zvuku tlumené relaxační hudby podána smrtící injekce.

„Po opláchnutí jsou šneci vlastně ještě spící umístěni na tento pás, kde je v setině vteřiny usmrtí pára horká 135 stupňů Celsia, čili nemají šanci si cokoli uvědomit,“ pokračuje můj průvodce.

Prima, to potěší.

Teprve pak jsou v těchto varných nádobách přibližně 25 minut vařeni. Potud se vše obejde s plnou mechanizací.

I ruce jsou stále třeba

Zde se teprve do procesu prakticky zapojují stále potřebné lidské ruce. Ženy u těchto linek berou jednoho vařeného šneka po druhém a kroutivým pohybem nástroje jej vyloupnou z ulity.

Ulity na jednu stranu a maso, které ženy zbaví nepotřebných částí, pěkně hází do připravených misek, ze kterých je sypou na pás.

Odtud jedou sem.

Tento počítač každý kousek masa zváží, váhu vyhodnotí a dá povel příslušné trysce, která pomocí proudu vzduchu vyfoukne maso přesně podle váhy do příslušné „škatulky“.

Co s ulitami?

Plně mechanizovaný proces je i u ulit a je to dobře vychytané. Několikrát vyprané ulity se rozdělují také podle velikosti na tomto zařízení.

Každá ďourka je tady jinak veliká, takže do příslušných zachytávacích nádob padá vždy jiná velikost.

Mnohý se vrátí do svého domečku

Samo o sobě je to zajímavé v tom, že na konci celého procesu, tedy ve chvíli, kdy se šnečí maso vrací do ulit zpátky, je přesně určeno, které maso patří které velikosti ulity, protože velikost masa předtím vyhodnotil počítač a velikost ulity zase tohle zařízení.

Prakticky lze říci, že se šnek poté, co svou ulitu opustil, aby byl pěkně připraven, může nakonec zase vrátit do svého původního domečku.

Vracení masíčka do ulit se opět děje ručně.

Není to snadná práce

Mnoho pracovníků firmy je zde zaměstnáno celoročně a mnozí jsou nabíráni právě pro sezonu zpracování jako brigádníci.

„Je to milý přivýdělek,“ ale jak říká pan Kotěšovec, „je třeba dávat pozor na vykuky, kteří nastoupí a záhy se hodí marod, aby pobrali za žádnou práci nějakou tu zlatku.“

Vydělat si tady poctivě lze vcelku slušné peníze. Není to práce nenáročná, je tu trošku smrad, ale za chvilku jsem si na něj zvykla snadno.

Možná jsem otrlá, nevadí mi ani v ZOO pavilon s hady.

Ještě máslíčko

Konečnou fází je zašpuntování ulity s masíčkem chutnou zátkou, vyrobenou z másla, soli, mouky a bylinek. Tato činnost je rovněž závislá na práci lidských rukou.

Konečný model vypadá takto:

Je hluboko zmražen buďto normálně v mrazáku, nebo pomocí tekutého dusíku. Druhá metoda je využívána zvláště pro maloodběratele.

Největšími odběrateli firmy Helix s. r. o. je stále Fracie, také Německo a pro tuzemský trh je to například firma Nowaco.

Ránu si potřete šnekem!

Na závěr jsem si nechala skutečnou zajímavost, která jistě překvapí i vás.

Vývar ze šneků, který zbude ve varných nádobách, se nevylévá ani náhodou!

Okamžitě se hluboko zmrazí, a hádejte proč!

Francie si bere tenhle cenný produkt pro farmaceutický průmysl.

Z ještě zmrazeného vývaru se odborně získává prášek, který je hlavní složkou léků pro děti po těžké nemoci, chemoterapii a podobně, pro svůj přímo blahodárný účinek na obnovu oslabeného imunitního systému při rekonvalescenci.

Zajímavé, že?

A jak na to přišli?

„Náhodou. Lidé, kteří ručně zpracovávali šneky, si totiž povšimli, že pokud se při  práci zranili, rána se jim právě po manipulaci se slizem obdivuhodně rychle hojila. Proto si pamatujte, když se zraníte, najděte si šneka a ránu si jím potřete. Zvířátko můžete nechat klidně žít. Prostě stačí potřít, a pokud nechcete svého dobrodince záhy pozřít, klidně ho nechte bežet,“ doplňuje pan Kotěšovec.

Klárku jsme lovili pod stolem

Darem jsem od milého vedení firmy dostala platíčko zmražených šneků i s jednoduchým návodem k přípravě.

I pozvala jsem redakci na šnečí hody.

Ne každý jedl šneky poprvé (já je měla v Paříži, takže jsem si dala s chutí).

Radek je dobře zná a také si pochutnal.

Linda si jen tak lízla, pak se otřásla a s díky v hodech nepokračovala.

Jakub si dal, neb jeho zaměření mu dovoluje sníst maso tvora, kterého je sám schopen za tím účelem zabít, a jak sdělil, se šnekem by problém neměl.

Simona si přidala a Klárku jsme neúspěšně ukecávali, ať alespoň ochutná, že je to dobré. Odmítala zarputile a aktivně a nakonec se před Kubou schovala i pod stůl, odkud se ji neúspěšně snažil notnou dobu vyšťourat.

Za sebe, je to moc dobré. Dali byste si?