Bulvár

Ráno vstanu a opařím tě čajem

Zimní pohádka, je pro mě zachumeleno, bílo, ticho....ale jen za okny. Já jsem člověk zimomřivý a na sníh nejraději koukám z poza okna s čajem v ruce.

Je to pár týdnů, kdy jsem si takhle večer po opravdu náročném dni udělala pořádně velký hrnek čaje. V nějakém zatmění mysli jsem ho položila tak blbě, jak to jen matka může udělat. Že je prcek v posteli jsem si myslela jen do chvíle, než se ve vteřině octl u konferenčního stolku. Vařící čaj udělal své. Tu chvíli nepřeji nikomu zažít. Naštěstí v takových situacích většinou zachovávám klid a zásady první pomoci tak vylovím z paměti hned. Ve vaně jsem ho poctivě chladila tak, že jsem byla chvíli nerozhodná, zda bude akutnější léčit popáleninu nebo podchlazení. Ještě v noci jsem věřila, že to zvládneme.

Nezvládli. Druhý den ho hospitalizovali na dlouhých osm dní v nemocnici. Obden podstupoval převazy v plné narkoze. Pod antibiotiky bojoval s následnou infekcí. Manžel se vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebyl schopen postarat o děti sám, a tak jsem nemohla zůstat v nemocnici s nejmenším. Ráno, když se nasnídali a odešli do školy a školky, šla jsem do nemocnice. Když malý po obědě usnul, odběhla jsem domů se najíst, uklidit a navařit a odpoledne zase zpátky. Večer, když usnul, šla jsem se vyspat. A tak každý den.

k

První dny jsem nebyla schopna myslet na nic jiného, než proč se to stalo, jak to vzít zpátky. Po probuzení se do mě dávala zimnice, která neustupovala celý den. Večer jsem neusínala, spíš upadala do bezvědomí. Děti jsme si předávali mezi dveřmi, nebo na parkovišti z auta do auta.

Naštěstí přišly jarní prázdniny. Mamka mi nabídla, že si děti vezme k sobě na celý týden. Naši bydlí na vesnici. Děti byly od rána do večera venku, sáňkovaly, pytlovaly, postavily iglů, sněhuláka. Nevysnily by si lepší prázdniny. Babička jim dělala, co jim na očích viděla. Když utahaly ji, přeběhly k prababičce, nebo přišel děda. A zatímco já vyděšená čekala ustýskané dětičky, bylo znát, že mé telefonáty spíš obtěžují:)

Nejmenší se ukázal jako pravý bojovník. Na sestřičky šibalsky pojukával, nepřízeň osudu zaháněl jídlem, takže i paní doktorka slevila z původních výhrůžek a hospitalizaci zkrátila na osm dní. I tak jsme si prošli očistcem.

n

Jo a ptáte se, kde je ta zimní pohádka? Děti si ji užily určitě. Celý týden chumelilo a chumelilo, až z toho bylo silničářům blivno. Když jsem si pro ně k našim jela už s nejmenším, ani nechtěly domů. Tak jsme zůstali na víkend. Řádily ve sněhu a v okamžiku, kdy se k nim malý přidal- řehtal se na celé kolo- tak nějak jsem cítila, že jsme zase OK. Zase jsem mohla vidět tu krásnou bílou tichou romantiku všude kolem, co leze za nehty. A že věřím, že nic se neděje bez příčiny a všechno má svůj smysl, posílilo mě to. Nakonec každé nakopnutí musí bolet, aby probudilo.

Zimní pohádka byla...s dobrým koncem.TTT

PS: posílám dvě fotky. Na jedné je krásně zachumelákovaná zahrada mého rodného domu a na druhé ten malej chudák, co má za matku idiotku. Ne, nebojte, nenaštval roj vos, je to jen otok po kapačkách...a jazyk takhle vyplazoval kdykoliv se po něm něco chtělo

Text nebyl redakčně upraven.


Tak to je pohádka opatřená i adrenalinem. Štěstí, že zazvonil zvonec a pohádky je konec.

A jaká je ta vaše zimní pohádka, milé čtenářky? Pošlete nám obrázek opatřený příběhem a pochlubte se, jak jste prožily zimu. Těšíme se na adrese:

redakce@zena-in.cz

   
22.02.2010 - Blog redakce - autor: Simona Škodáková

Komentáře:

  1. avatar
    [14] mio [*]

    enka1 — #13 uf, tos musela mít nervy nadranc..ještě že to nakonec dobře dopadlo.s tím rtg to je síla, ale ani mě to moc nepřekvapuje..bohužel..

    superkarma: 0 22.02.2010, 18:14:10
  2. avatar
    [13] enka1 [*]

    mio — #11 Boule jak druhá hlava, vymačkání asi 3 cm3 kr. sraženiny a představ si - o rentgen jsem si musela říct. naštěstí,žádný praskliny...Je to 16 let a ještě mám mráz v zádech..........

    1. na komentář reaguje mio — #14
    superkarma: 0 22.02.2010, 18:04:42
  3. [12] Pálivka [*]

    Hlavně že všechno pro malého dobře dopadlo, určitě jste si užila své.

    superkarma: 0 22.02.2010, 15:52:43
  4. avatar
    [11] mio [*]

    enka1 — #5 Chuďato..co se mu tím pádem stalo?

    Ale je to tak..dítě je prostě nezmar a nemůžeš mu stát 24 hodin za zadečkem..Hlídám ho jak se dá, ale často se jedná o sekundy..

    Mně se zas malej už 3x dusil takovým způsobem (2x jabkem, 1x kouskem krabičky z videokazetySml28), že jsem chtěla volat rychlou. Naštěstí poloha hlavou dolů a neustálé bušení do něj pomohlo..Jo a jednou si vlezl hlavou do takové skládací židličky a nešel vyndat..Tak a teď, než jsem dopsala tento příspěvek, si stihl strčit prstík do malého buldozeru a vyndával jej stylem rychlé amputace..Řev nad řev..No jsou to zlatíčka..

    1. na komentář reaguje enka1 — #13
    superkarma: 0 22.02.2010, 15:32:49
  5. avatar
    [10] enka1 [*]

    ToraToraTora — #9 maje — #8 Sml22

    superkarma: 0 22.02.2010, 13:25:56
  6. avatar
    [9] ToraToraTora [*]

    maje — #8 Pravdu díš,díky. Už tam má jenom takový o odstín tmavší flek, jizvy nezůstanouSml67

    1. na komentář reaguje enka1 — #10
    superkarma: 0 22.02.2010, 13:01:45
  7. avatar
    [8] maje [*]

    ToraToraTora — #7 můžeš u dítěte stát a během jedné vteřiny se to stane. to neuhlídáš. i kdybyste ho hlídali ve čtyřech lidech. hlavně že je v pohodě. to je nejdůležitější. drž se holka.

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #9
    2. na komentář reaguje enka1 — #10
    superkarma: 0 22.02.2010, 12:57:58
  8. avatar
    [7] ToraToraTora [*]

    maje — #3 Nejhorší je, že při třech dětech si myslíš, jak to máš v malíku a ve snu Tě ani nenapadne, že bys mohla udělat takovouhle diletantskou kravinu

    1. na komentář reaguje maje — #8
    superkarma: 0 22.02.2010, 12:28:57
  9. avatar
    [6] ToraToraTora [*]

    Opařil si celé bříško a pravé předloktí. 1.-2. stupeň, na bříšku většinou druhý stupeň. Naštěstí měl plínku celkem utaženou, takže se ho to jako muže nedotklo:)

    superkarma: 0 22.02.2010, 11:29:59
  10. avatar
    [5] enka1 [*]

    Uf, hlavně, že je už dobře.

    Ty pocity znám, nám spad malej z příkrých půdních schodů. Byli jsme poblíž tři dospělí a když jsme ho volali,nikoho nenapadlo dát oči nahoru,brrr...

    1. na komentář reaguje mio — #11
    superkarma: 0 22.02.2010, 10:14:30
  11. avatar
    [4] vodfon, kolie [*]

    Až mě z toho mrazí!Sml80

    superkarma: 0 22.02.2010, 09:34:09
  12. avatar
    [3] maje [*]

    teda torinko. tak tohle byla moje noční můra - opaření, pořezání, rozseknutí něčeho,... na druhou stranu - zaplať pánbůh, že to dopadlo tak dobře, jak to dopadlo. hlavně, aby se vám už všechno ošklavý vyhnulo. aspoň, že si tu zimu užily děti. drž se.

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #7
    superkarma: 0 22.02.2010, 09:12:57
  13. avatar
    [2] delfi.na [*]

    brrr ... ještě, že to dobře dopadlo. Jednou jsem byla s dětmi na táboření v přírodě. Při vaření na ohni, jsem šla scedit brambory, špatně šlápla, a abych nepolila děti, polila jsem raděj sebe. Takže moc dobře vím, co to je.

    Hlavní je, že prcek se už zase krásně směje. Sml16

    superkarma: 0 22.02.2010, 09:11:16
  14. avatar
    [1] mio [*]

    Teda..uf...ještě že to takhle dopadlo..Úplně mě zamrazilo..Toho, že se nějaké naše dítě opaří, se bojím jak čert kříže..Jenže vím, že i ta nejstarostlivější matka může na pidisekundu věnovat myšlenky něčemu jinému a neštěstí je na světě..I u nás se pár karambolů (které by se nestaly, kdybych líp předvídala) přihodilo, naštěstí se obešly bez doktorů.

    Přeji malému, ať je brzo fit a příští pohádky už mají jen šťastný konec, bez podobných dramatických začátků..

    superkarma: 0 22.02.2010, 09:03:45

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme