Moje ráno?

Po probuzení se posadím na posteli a srovnám vnady na správnou stranu hrudníku. Pro jistotu je ještě zafixuji podprsenkou...Při ranní špičce v provozu na toaletě se nebojím použít lsti ani hrubého násilí bez ohledu na věk, pohlaví nebo stupeň invalidity.

V koupelně urychleně zkontroluji otlačené obrazce na tvářích. Vzhledem k tomu, že se rok od roku ztrácejí pomaleji a pomaleji, vyhodnotím jejich symboliku a společenskou přijatelnost abych mohla vyjít na ulici. Pak většinou uslyším sakrovat manžela, že mu někdo z dětí opět zašantročil holící strojek. Jsem laskavost sama a tudíž samozřejmě nesobecky nabídnu svůj epilátor.

Do jeho monologu s nepublikovatelnými osloveními nezasahuji, díky němu si mě alespoň nevšímá a já mám dostatek času pomocí hromady lahviček, tužtiček a tubiček vytvořit na té nevlasaté části hlavy umělecké dílo. Když se zadaří, nepřipomíná to dílo Salvatora Dalího, ani noční můru Tima Burtona.

S oblečením problém nemám, manžel ano. Buď prohlásí, že nemá co na sebe, nebo že ten flek od omáčky není vůbec vidět, že pořád něco mám. Když mám štěstí, vypadnou všichni z domu společně a brzy a já si v klidu dám konečně kávu...TTT

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Ach, ráno sama doma, bez povinností, spěchu a práce - to to kafe asi chutná - mňam! Simona

7. Soutěž FBI

h

Honem, honem, ještě pište své příspěvky ke dnešnímu rannímu tématu. Adresa:

redakce@zena-in.cz

Reklama