Bulvár

Ráno je když...


Milé dámy,

má rána se dělí na tři druhy:
1) Vstávám do práce (sama)
2) Vstávám s dcerou
3) Víkendová rána

Víkendy jsou nezajímavé - prostě pohoda a klídek.

V době, kdy dcerka začala chodit do školky, se mi stalo, že jsem ji ráno vypravovala a ona měla na všechno dost času (jako ostatně vždy). Pořád dokola jsem opakovala věty typu: "Dojez tu snídani a jdi si vyčistit zuby", nebo "Oblíkej se už proboha!". Bylo deštivé podzimní ráno a já se snažila
stíhat. Odemkla jsem vrátka, otevřela je a naše štěstí do nich narazilo čelem. "Co to děláš?" - houkla jsem na ni a odtáhla ji od vrátek. Najednou koukám a dcerka má naraženou čepici přes obličej až na bradu. "Když mně plešelo na obličej" - řekla mi s výrazem údivu, jak to, že to nechápu. Byla
jsem na prášek. V práci jsem si chtěla postěžovat, ale všichni se vesele smáli. Z toho důvodu jsem začala budit dceru dřív. Pro jistotu.

Za pár let začalo naše vypravování se do školy. Střídali jsme se s manželem a jednoho krásného dne vypravoval dcerku on. Musím poznamenat, že povahově jsou velmi rozdílní. Manžel proloupne oči a je okamžitě svěží jako rybka. Dcerka je po mamince - i když si ráno čistím zuby, maluju obličej, dobíhám autobus, většinou v práci ještě napůl spím. Mockrát jsem vysvětlovala manželovi, že musí naše zlatíčko vzbudit o něco dřív, ale ne. Vzbudil ji vždycky "tak akorát" a pak byl vzteky bez sebe, že nestíhají.

Jednou opět nestíhali. Manžel postrkoval dceru do školy, sliboval, vyhrožoval (to víc) a ona? Naprosto v klídku šla svým tempem. Když došli do školy, naskytl se paní učitelce obrázek tatínka, který postrkuje do schodů dítě a nadává: "Hni se! Dělej, nebo tě zbiju!" Paní učitelce zamrzl úsměv a
o přestávce si volala naše dítko do kabinetu. "Kristýnko - tatínek tě bije?"

Kristýnka koukala a nechápala. Tak ji paní učitelka upozornila, co viděla a slyšela ráno. "Ale kdepak, paní učitelko," zněla odpověď. "Tatínek mě nebije - on se bojí, že by mi mohl něco udělat, protože má moc velkou sílu. Ale to máte těžký. Mně se ráno nechce vstávat. Pak se mi nechce snídat a jít
si čistit zuby. Pak sedím dlouho na záchodě a pak se mi nechce chodit rychle, když jdem do školy. Víte, vy mě mít doma, tak na mně taky řvete".

Paní učitelka ji poslala do třídy a s úsměvem nám líčila tento zážitek na třídní schůzce.
S dětma se člověk nenudí... ani ráno ne.

Danulinka

--------------------------------------------------------------------------------


Milá Danulinka,

síce deti nemám, ale viem si to živo predstaviť.

Mám sesternicu, ktorá má dve dcéry. Aby ich ráno zobudila, vymýšľa im malé kultúrne programy. Pamätám sa, že jedno leto sa pravidelne obliekala do masky deda Mráza a tak chodila svoje dcéry budiť. Viem, že je to dosť komické, no bolo to účinné

 :-) Problém bol jen v jedinom. Každé dieťa v škole začalo "otrvavovať" svojich rodičov, že aj oni chcú v lete Vianoce!

Prajem krásny a pohodový deň :-).

   
29.06.2006 - Společnost - autor: Natálie Rolková

Komentáře:

  1. avatar
    [1] Ryta [*]

    To mi připomíná moji sestru, takhle se vypravuje taky

    superkarma: 0 29.06.2006, 08:32:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme