Reklama


Léto žel neoplývá jen samými pozitivy.

Zdá se vám, že je váš nos najednou neuvěřitelně citlivý a zachytí i pranepatrný pach ve vašem okolí? Není oč stát. V létě, kdy organizmus reaguje na zvýšenou teplotu vzduchu a na přehřátí nadměrným pocením, je snad lepší chodit po městě pěšky a tramvajím, metru a třeba i velkým obchoďákům se vyhnout obloukem.

Češi nepoužívají deodoranty

Je to ostuda, ale statistiky mluví jasně: deodoranty a antiperspiranty nejsou v České republice součástí každodenní hygieny.

Jak ukazují výsledky společného celoevropského průzkumu tří velkých kosmetických společností, průměrný Čech spotřebuje ročně třikrát menší množství deodorantů a antiperspirantů (přibližně 0,8–1,2 l) než například průměrný Angličan.

I když se k používání deodorantů a antiperspirantů hlásí 71 % českých žen a 49 % mužů, nepoužívají je jako běžnou součást každodenní hygieny.

Překvapivě jen o ¼ více víc intimních prostředků proti potu a pocení používají oproti Čechům Francouzi, Němci nás předčí dvojnásob. Všeobecně o sebe víc dbají obyvatelé západní Evropy. Více deodorantů a antiperspirantů než Češi používají ve východní a střední Evropě ještě například Poláci a Maďaři. Za námi jsou už jen Rumuni a Rusové.

Co je pocení?

Pocení je přirozený mechanizmus doplňující regulování tělesný teploty. Pocení, které není způsobeno horkem nebo tělesným pohybem, nebo které je hojnější, než je obvyklé, může být průvodním jevem nějaké choroby. I zdravý člověk se v létě samozřejmě potí víc – podle potřeby těla regulovat teplotu!

Příčiny

♦ Obezita – pocení hlavně ve dne
♦ Zvýšená funkce štítné žlázy (hypertyreóza, tyreotoxikóza), další
   příznaky: hmotnostní úbytek, třes, průjem, vyboulené oči, únava,
   bušení srdce
♦ Chronická infekce (tuberkulóza, brucelóza, AIDS) – pocení
   hlavně v noci, další příznaky: trvalý kašel, hubnutí
♦ Menopauza (přechod) – návaly horka a pocení – hlavně v noci:
   začíná nepravidelná menstruace
♦ Změny v hormonální rovnováze – nadměrné pocení během
   menstruace
♦ Užití alkoholu či acylpyrinu
♦ Horečka nad 38 °C – pocení při horečce je normální reakce
♦ Šaty či ložní prádlo ze syntetických materiálů způsobují
   zvýšené pocení
♦ Emocionální stres
♦ Vysoká koncentrace potních žláz na rukou a nohou
♦ Vývoj potních žláz během puberty působí zvýšené pocení
   zejména v podpaždí
♦  Lymfom – noční pocení, další příznaky: zvětšené mízní uzliny,
   svědění kůže, ztráta tělesné hmotnosti, bezdůvodná horečka

Se zápachem potu už jsme s létem jakž takž srozumění. Ale další nechutnou libůstkou provázející velké společenství lidí (a nejen v létě) bývají unikající větry. „Unikání“ větrů (plynatost) sice neohrožuje ničí život, ale dokáže ho důkladně znepříjemnit. Zvláště když k němu dochází příliš často.

Rozumné změny v jídelníčku a některé vhodné potravinové doplňky mohou poskytnout vítanou úlevu nejen vám, ale hlavně vašemu okolí.

Co to jsou větry?

Volně odcházející střevní plyn. U dospělého člověka k této přirozené tělní „chemické reakci“ dochází asi patnáctkrát denně. Ve střevech se totiž tvoří až 1,5 litru plynu. „Normální“ ovšem neznamená, že bez problémů. I průměrné množství plynu může znamenat pro některé lidi značné nepříjemnosti a u některých je frekvence odchodu větrů a jejich množství značně nad průměrem. Jediný klad u tohoto stavu je to, že není příznakem rakoviny nebo nějakého jiného závažnějšího onemocnění střev..

Plynatost  a její příčiny

K nadýmání (plynatosti) dochází, když se v zažívacím traktu tvoří příliš mnoho plynů, které pak konečníkem odcházejí ven. Nejobvyklejší příčinou jsou chemické reakce, ke kterým dochází po některých jídlech. K nejčastějším „pachatelům“ patří kapusta, zelí, růžičková kapusta, květák, brokolice, luštěniny a cibule.

Tyto potraviny obsahují komplex sacharidů, které jsou často jen nedokonale stráveny v žaludku a tenkém střevě. Když se dostanou do tlustého střeva, jsou rozštěpeny neškodnými bakteriemi, které zde žijí. Vedlejším produktem tohoto štěpení jsou určité plyny: oxid uhlíku, sirovodík a metan.

U některých lidí vyvolává nadýmání například i mléko. Plynatost vázaná na tuto zásobárnu bílkovin je často příznakem nesnášenlivosti laktózy (mléčného cukru).

Sirovodík a jiné sirné sloučeniny způsobují nepříjemný zápach některých větrů. Nadměrná plynatost může být příznakem onemocnění, které brání normálnímu zažívání – například celiakie.

Může být také způsobena stresem, který narušuje proces trávení tak, že do tlustého střeva přichází nedokonale strávená potrava. Rovněž vzduch spolykaný v době stresu může procházet střevy a zvyšovat plynatost zažívacího traktu.

Co jsou to opruzeniny?

Opruzeniny nás postihují nejčastěji v rozkroku, nebo na místech těla s trvalým třením. Jedno je jisté – v létě nám mohou zbytečně zkomplikovat dovolenou. A hlavně koupání – ještě ke všemu ve slaném moři, při kterém podrážděná nebo poškozená kůže pořádně pálí! Naprostá většina z nás se opruzeninám však dokáže vyhnout.

Někteří lékaři říkají těmto opruzeninám „džípová nemoc“. Ve vedrech totiž často trápí turisty, kteří sedí dlouho v autě nebo v autobuse. Ale také řidiče kamiónů a taxikáře. Bývají důsledkem přílišného pocení v těchto místech a třením kůže o kůži.

Pokud jim chceme předejít, měli bychom mít na sobě měkké a spíš volnější spodní prádlo z bavlny, které dobře saje pot.

Naopak, v atraktivně vyhlížejících kalhotkách, slipech nebo trenkách s umělými vlákny se obvykle potíme víc, než je zdravé. Zejména pokud si oblečeme těsné džíny, případně jiné přiléhavé oblečení. Lékaři proto doporučují na cesty v letním horku volné, třeba plátěné kalhoty nebo šaty. A také častější zastávky, na kterých se protáhneme a provětráme.

Samozřejmě – léto je eldorádem bujných kvasinek, plísní, roztočů a jiných breberek. Horké počasí přeje všemožným zánětům... Ale co, je krásně, na zanedbané zdravotní prohřešky budeme myslet až na podzim!!!

O smraďoších čtěte také ZDE!