Známá zpěvačka divadla SeMaFor Naďa Urbánková si prošla rakovinou. Objevila ji v roce 2009, když slavila sedmdesáté narozeniny. „Po téměř ročním léčení jsme společně s týmem skvělých lékařů a sestřiček „tu mrchu nenasytnou“ vyhnali!“vzpomíná umělkyně.

Naďa Urbánková

Vzpomínáte na okatou zpěvačku, kterou proslavilo nejen divadlo SeMaFor, ale hlavně její „brýlové úlety“? Naďa Urbánková ve své době nebyla jen jednou z nejpopulárnějších umělkyň, ale určovala i (společně s Miluškou Voborníkovou a Helenkou Vondráčkovou) trendy v oblékání. Minišaty a obrovské brýle - to byla Naďa v mládí.

Nazpívala nejeden hit, ale my si tu připomeneme ten (dle mého názoru) nejznámější. Napsal ho pro ni Jiří Grossman...

Sláva je věc pomíjivá, ale nesmrtelné dílo za člověkem zůstává. A tak i Naďa Urbánková sešla z očí lidí a dnes už ji v médiích vídáme jen pozřídku. Její písně se však linou z rádií a nosičů dál.

Osud k nám bývá někdy krutý, a tak se i stalo v případě Nadi Urbánkové, které nadělil k sedmdesátým narozeninám (před necelými třemi lety) rakovinu. Jak to celé bylo, to už vám bude vyprávět paní Urbánková sama...

Příběh Nadi Urbánkové

Naďa UrbánkováRozhodla jsem se, že si nechám v sedmdesáti udělat generálku, a tak se na rakovinu přišlo. Dopředu jsem to nikomu neřekla, ale hned jsem to volala svému léčiteli Václavovi. Řekl mi, ať se nebojím, že to všechno dobře dopadne. A ať důvěřuji lékařům.

Důležité je neházet flintu do žita. A taky poslechnout doktora. Nepropadat panice a bejt naladěný na tuhle myšlenku: „I já to zvládnu, chci to zvládnout a nepochybuji o tom, že tu mrchu ze sebe dostanu pryč.“ Nerezignovala jsem, když jsem se tu zprávu dozvěděla, ani ve chvíli, kdy mi řekli, že budu muset jít na ablaci a že když se po dlouhé době, kterou strávím na sále, probudím, nebudu mít prsa! Zvláštní je, že mi to vůbec nevadilo. Pro mě je podstatné, že je to pryč. Nikde není psáno, že se někde něco neusídlilo a nebude to žít dál. Ale to teď neřeším. Mám se dobře, mám práci, přátele, mám bezvadnou dceru, mám kde bydlet a co jíst...

Dosud jsem se nikdy nemusela po celý rok potýkat s něčím, co je tak nepříjemné. Podstoupila jsem ablaci, chemoterapii, radioterapii, lymfomasáže a lymfodrenáže. Po téměř ročním léčení jsme společně s týmem skvělých lékařů a sestřiček z Prahy a Jihlavy „tu mrchu nenasytnou“ vyhnali!!!

Vždycky teď už ale budu muset brát podpůrné prášky a každé tři měsíce chodím na kontroly.

Co je podle Nadi Urbánkové při tak vážné nemoci nejdůležitější?
Přítomnost lásky a někdo, kdo vás láskyplně opatruje. Tohle bylo to nejpodstatnější, co jsem si zapamatovala do profese sestřičky. Sestra prostě nesmí být lhostejná. Nikdy. Vřelost a přístup k pacientovi dělají zázraky.

POŠLI PŘÍBĚH - CENA NADI URBÁNKOVÉ

Sdružení Rakovina věc veřejná založilo projekt „Pošli příběh - Cena Nadi Urbánkové“, na kterém spolupracuje s magazínem Žena-in.cz. Projekt je určen všem lidem, kteří přišli jakýmkoli způsobem do kontaktu s rakovinou.

Součástí tohoto projektu se tedy můžete stát i vy, mile čtenářky! Jak? Formou vlastního příběhu popište své zkušenosti, obavy i naděje, které jste přímo vy či někdo z vám blízký v souvislosti s onemocněním prožili. Neposílejte je ale do naší redakce, navštivte stránky projektu a napište svůj příběh do připraveného formuláře.

S nejzajímavějšími příběhy se budete setkávat také na stránkách magazínu Žena-in.cz.

Reklama