Raine Miller je uznávaná americká spisovatelka erotických románů. Je to jedna z nejprodávanějších autorek podle amerických New York Times. Proslavila se současnými i historickými milostnými romány. S milostným románem se seznámila už ve třinácti letech, kdy se začetla do knihy Barbary Cartland. Tomuto žánru je od té doby věrná. Barbara Cartland by se pravděpodobně podivila nad tím, co se dnes v knihách objevuje, ale vysoký, snědý a pohledný hrdina z módy nikdy nevyjde.

raineRaine Miller pracovala celých třiadvacet let jako učitelka na základní škole. Psaní knih ji dnes ale zaměstnává natolik, že se stalo jejím jediným povoláním. Ve volném čase zahradničí a věnuje se kutilství. Má dva syny a manžela, kteří jí pomáhají s návratem zpátky do reality, když se do svých příběhů ponoří příliš mnoho.

V České republice už v nakladatelství BARONET vyšlo sedm knih. Na konci července vychází v českém překladu nová kniha s názvem Múza. K této příležitosti jsme pro vás připravili rozhovor se samotnou autorkou Raine Miller.

Vaše kniha Múza byla 29. července představena českým čtenářům. Co mohou očekávat?
Múza je něco, co označuji jako milostnou rodinnou ságu. Celá historie začíná Grahamem a Imogenou. Čtenáři můžou čekat žhavý smyslný milostný román zasazený do roku 1812 místo 2012. Nechybí ani tajemství, hluboký zármutek a zlomená srdce, ale nakonec budou hrdinové žít šťastně až do smrti.

Graham a Imogena jsou v Múze dokonalý pár. Nechala jste se inspirovat nějakým párem, který znáte?
Ne, to vůbec ne. Já si jenom představovala, jací by měli být hrdina a hrdinka historického milostného románu, který bych si ráda přečetla.

Múza byla úplně první knihou, kterou jste napsala. Co vás přimělo k tomu ji teď publikovat jako prequel  k sérii Odkaz rodu Rothvale?
Knihu jsem vydala až teď, protože jsem napsala K nezaplacení a oba příběhy jsou vzájemně úzce provázané, proto jsem potřebovala Múzu dostat do takové podoby, aby mohla být publikována. Všechny malby, které jsou v Múze vytvořené, najdou v budoucnosti Gabriela a Ivan – hrdinové mých knih z moderní doby. Ivan Everley je současný Lord Rothvale a přímý potomek Grahama Everlyho z Múzy.

V České republice máte mnoho fanoušků, kteří netrpělivě čekají na vaši další novou knihu. Chtěla byste jim něco vzkázat?
Musím říct, že miluji všechny vzkazy od čtenářů z České republiky. Jsou tak nadšení z mých knih, že sama doufám, že tam jednou přijedu na autogramiádu. Další kniha, kterou se chystám vydat, bude Můj lord, která navazuje na titul K nezaplacení. Potom chystám něco zcela jiného, příběh o jezdci Formule 1 Dillonu Carringtonovi s názvem Blown. K zakončení roku vydám další díl Třešinky, My Captain.

Jste učitelkou na částečný úvazek. Inspiruje vás vaše práce?
Teď už neučím. Milovala jsem to celých dvacet tři let, ale teď už mám moc práce se psaním, jinou práci už bych nestíhala. Psaní mě zaměstnává na sto procent.

Přemýšlela jste někdy nad výukou tvůrčího psaní?
LOL! Vždyť jsem to dělala dvacet tři let... učila jsem psát prvňáčky.

Vím, že čtete Barbaru Cartland a Jane Austen, ale čtete také knihy od svých současnic, například od J. Kenner nebo od autorky Mayai Banks?
Moje oblíbená současnice je bezpochyby J. R. Ward, kvůli jejím urban fantasy upírům, a historické milostné romány Elizabeth Hoyt. Přečetla jsem všechno, co napsaly.

Píšete jak současné milostné romány, tak i ty historické. Jak se rozhodujete, který z nich napíšete?
Začala jsem výhradně s historickými romány. Svůj první současný milostný román, Nahá, jsem napsala proto, abych vyzkoušela ten žánr. Jsem tak ráda, že jsem to udělala! Kdybych nenapsala knížku Nahá, vsadím se, že byste o mně nikdy neslyšeli. Kromě jiných věcí asi nejzásadnější bylo, že už jsem měla za sebou tři kompletní historické romány, než jsem začala psát Nahou, takže pro mě bylo velice jednoduché proplést prvky historických románů do moderního prostředí.

Všimla jsem si, že básník John Keats je pro vás velkou inspirací. Prozradíte mi proč?
John Keats napsal jedny z nejúžasnějších próz a milostných dopisů všech dob, a přitom měl tak krátký život. Zemřel v pouhých pětadvaceti letech. Jeho slova mohu číst znovu a znovu a nikdy mě to neunaví. Vše, co napsal, je nádherné a důležité.

Názvy vašich knih jsou vždy velice krásné a romantické. Je těžké je vymýšlet?
Obvykle o nich nemusím dlouze přemýšlet. Slovo nebo fráze se mi samy od sebe usadí v hlavě a já prostě vím, že je to tak správně. Mám ráda, když se titulní fráze objeví v mé knize, potom to spolu ladí. Stejně jako když se nějaké scéna z knihy objeví na obálce.

Čtou vaše romance i muži?
Nedostávám zprávy od mužů, kteří mé knihy čtou. Někdy je potkávám na autogramiádách a vždy mě potěší, že se mé knihy líbí jak ženám, tak mužům. Manželky jsou obvykle ty, kdo mi říkají, že mě jejich muži rádi čtou.

Už jste navštívila Českou republiku?
Bohužel ne, ale ráda bych přijela. Viděla jsem fotky, a tak vím, že je to tam velice krásné.

Je něco netradičního, co děláte ve svém volném čase?
Nemyslím, že je to netradiční, ale baví mě vyrábět různé věci a také zahradničení, když mi vyjde nějaký volný čas. Vždycky mě to bavilo, i dávno před tím, než jsem se stala spisovatelkou.

Čtěte také:

Reklama