Neshody a občasné hádky patří do každého vztahu, někdy dokonce zpestří jinak nudný partnerský život. Co máme ale dělat, když se s partnerem neshodujeme v nějaké zásadní věci? Kdo by měl ustoupit? Nebo je lepší se prostě rozejít?

Když jsem četla příspěvek od jedné naší čtenářky, napadlo mě přísloví: Protivy se přitahují. Něco na tom asi bude, protože neznám moc párů se stejnými povahami, ostatně třeba soužití dvou choleriků musí být náročné. Když jsou ale partneři rozdílní až moc nebo se jejich názory rozcházejí v zásadních věcech, taky to není jednoduché. Posuďte sami příběh dvaatřicetileté Lenky.

upset

Jsme s manželem Honzou osm let, před dvěma lety jsme se vzali. Děti zatím nemáme, i když já už bych si miminko moc přála. Obávám se ale, že manžel o něj zatím nestojí, vůbec se o tomhle tématu nechce bavit. Už několikrát naznačil, že dítě by nás omezovalo, že bychom nemohli chodit ven podle chuti, do kina a večer do restaurace s přáteli... Jenže mně by to nevadilo.

A to je právě náš největší problém - Honza je až moc společenský a pořád potřebuje někam chodit (někdy i čtyřikrát týdně), zatímco já bych byla strašně ráda v klidu doma, jen ve dvou, nebo i sama. Honza ale chce, abych všude chodila s ním, i když já některé jeho přátele moc nemusím a byla bych radši, kdyby se s nimi scházel sám. Už jsem došla tak daleko, že někdy předstírám migrénu a zůstanu doma...

Nechce se mnou o tom mluvit

Vím, že takhle to nejde dělat dlouho. A říkám si, že kdybych měla dítě, měla bych výmluvu a nemusela nikam chodit, nebo alespoň ne tak často. No, možná by mi časem začalo vadit, že manžel chodí všude sám, ale spíš doufám, že by se mu zalíbilo být tátou, přestal by tolik vyhledávat své přátele a známé a věnoval se miminku. Jsem naivní? Co mám ale dělat, když si o tom Honza se mnou nechce promluvit? Já se snažím docela často něco říct, ale není mi to nic platné. Přitom jinak spolu nemáme žádné vážnější neshody, máme se rádi a na všem se domluvíme. Jen v tomhle je Honza neústupný...

Co byste dělaly vy, milé čtenářky? Donutily byste manžela promluvit si o tom, nebo byste to řešily jinak?


A co by naší čtenářce poradila psycholožka PhDr. Olga Shivairová, Ph.D.?

„Pokud se žena chce dohodnout, znamená to, že je pro ni vztah priorita. To, že se muž nechce dohodnout, může mít různé příčiny. Navíc ve vztazích bývá častým problémem to, že žena problémy řešit chce, ale muž ne. Žena je od přírody komunikativnější, muž často nechává věci, až jak se samy vyřeší. Někdy např. dominantní muž problémy neřeší, protože by neunesl, kdyby se ukázalo, že nemá pravdu. Nebo je neřeší, protože už o vztah ztratil zájem...

Manželům bych poradila, aby si ujasnili priority. Pokud oběma na vztahu záleží, měli by se dohodnout a přistoupit na kompromis. Např. že jeden den v týdnu si muž bude chodit s kamarády (a ona zůstane doma) a někdy ženu vezme s sebou. Pokud pro oba nebo alespoň pro jednoho z nich není vztah prioritou (nebo jim na vztahu nezáleží), potom je lepší zvážit situaci a vztah ukončit. A pokud oba zjistí, že jim na vztahu záleží, mohou využít služeb manželského poradce nebo mediátora, který by jim pomohl se na problém podívat z nadhledu. Mohou taky zjistit, že jim záleží na tom druhém, ale ne na vztahu. Pak je důležité, aby tomu druhému umožnili dělat to, co ho činí šťastným.“

O jiných problémech v manželství si můžete přečíst tady:

Reklama