Reklama
Nejsem ani moc mladá, ani moc bohatá a manžel je hudební ignorant, tak se na moc koncertů nedostanu. Ale nevadí mi to, každý rok k nám zavítá - ted už český slavík - divokej Bill, bylo tomu tak i letos.
 
Vzali mě s sebou moji pubertální synové, ne kvůli bezmezné lásce, ale kvůli plné peněžence. Bylo to opravdu skvělé, cena kolem 300 se mi zdála fajn, příště dám klidně i víc. Byl to skvělý zážitek, po pár písních jsem už taky poskakovala v kotli s puberťákama a bylo mi to fuk, už dlouho jsem si takhle nezařádila a neodreagovala jsem se. A víte co? Za rok jdu zas!!!!

Autorka příspěvku se zapomněla podepsat a e-mailovovu adresu má patrně manželovu, takže její identita zůstává zatím zahalena tajemstvím. Co ale vím jistě je to, že mi mluví z duše. Můj manžel ze všeho nejvíc nenávidí ztrapňování na veřejnosti, takže blbnutí na koncertech si taktéž odbývám se skoro již dospělými dcerami. Naštěstí čím jsou dospělejší, tím jsou tolerantnější, takže dřívější sykot: Mami, jseš trapná!!!“ už nahradil jen shovívavý úsměv. Uvolnit se a poskakovat mi nedělá sebemenší problém :-)

Vloni nás ale tatínek všechny překvapil. Byli jsme spolu na stužkovacím plese (klasika - přetopená, zakouřená Lucerna) a když po půlnoci propukl bigbít a studenti odhodili kravaty a střevíčky a začali bujaře trsat, vrhl se náš pan inženýr nadšeně mezi ně. Fotky, jak řádí na Kabáty ( Když se u nás chlapi poperou, tak jenom nožem, anebo sekerou!") patří ke klenotům rodinného alba :-)