Bulvár

Raději ve škole než doma

Krásný předvánoční den.

Na co nejraději vzpomínám?

Když se vrátím do dětství, tak se mi vybavují spíše nepříjemné vzpomínky. Nebo žádné. Naši ne, že by byli špatní rodiče, ale od mých 6 let se spolu jen hádali, nerozuměli si, a tak většinu času trávili jen řešením svých problémů, štvali se proti sobě, trávili týdny tím, že na sebe nepromluvili ani slovo, a já si dodnes vzpomínám na tu napjatou atmosféru u nás doma.

Když jsem chodila na gympl, tak si pamatuju, jak se mi vůbec nechtělo jezdit domů a schválně jsem seděla co nejdéle ve škole nebo jinde s kamarádkama a nedokázala jsem pochopit, jak se některé těšily a pospíchaly domů. Já se těšila jenom na moji babičku - toho nejlepšího a nejhodnějšího člověka mého dětství, která bohužel zemřela příliš brzy na to, aby mi zachovala na to krušné období alespon trošku snesitelnější vzpomínky.

Naši se konečně rozvedli, když mi bylo 20 let, mé sestře 14, byla v nejhorším věku a oni se na ni vykašlali. Já jsem se hned v 18 letech vdala, ale ona tam musela žít dál a troufám si říct, že ona své vzpomínky na dětsví raději hodně rychle zapomněla.

Moje první opravdové vzpomínky začínají teprve, až jsem se vdala. Když se mi narodily moje děti, moje první dovolené v životě, můj první pejsek, můj první pocit domova a zázemí, moje první problémy a starosti s dětmi, s manželem,  i v práci...

To špatné člověk nějak podvědomě rychle zapomene a zůstává převážně jen to pěkné.

Mé dětství je ve vzpomínkách hodně zamlžené, a kdybyste se mě zeptali, na co vzpomínám nejraději, tak prostě nevím...

Od té doby jsem si toho prošla už hodně, dobré i špatné, pocit štěstí i beznaděje, radosti i nekonečného smutku. Ale tohle všechno k životu asi patří a já si vážím všech těch nezapomenutelných chvilek, o které jsem byla v dětsví ochuzena. A s manželem se snažíme dělat všechno proto, aby naše děti měly na své dětsví spoustu krásných vzpomínek. Je to důležité. Vím to...

Spoustu krásných vzpomínek všem ženám-in přeje

Maši


Milá Maši,
to nejlepší, co jste si ze svých nepříjemných zážitků mohla odnést, je fakt, že se snažíte, aby Vaše děti nic podobného nezažily.

Ať Vám Vaše rodina přináší jen radost a přeji vám všem krásné vánoční svátky.

Vy nevzpomínáte? Nevěřím Vám! Nebo k tomu máte důvod? Jaká je Vaše první vzpomínka? Kolik Vám bylo? Vzpomínáte si na Vaše první... slovo, políbení, úspěch? Napište nám!

redakce@zena-in.cz 

   
20.12.2005 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Komentáře:

  1. avatar
    [7] danca79 [*]

    Masi - hodne stesti s tvou vlastni rodinou

    superkarma: 0 20.12.2005, 18:33:14
  2. avatar
    [6] narciska [*]

    Masi: jako bys mluvila o me rodine...

    superkarma: 0 20.12.2005, 16:48:11
  3. avatar
    [5] Žábina [*]

    Maši: děti snáší hádky hodně špatně, my když se s manželem třeba jen ze srandy dohadujeme, tak hned říká - nechte toho, bolí mě z vás hlava
    a jednou když jsme se opravdu chytli tak se zavřel v pokoji a brečel
    tak od té doby se snažím když už se musí někdy zvýšit hlas nedělat to před ním
    a tobě přeju radost ze svojí rodiny, je to to nejlepší, co tě mohlo potkat

    superkarma: 0 20.12.2005, 14:38:18
  4. avatar
    [4] Maši [*]

    gerda: Děkuji. Líp bych to nenapsala.

    superkarma: 0 20.12.2005, 14:16:35
  5. avatar
    [3] renike [*]

    gerda:

    superkarma: 0 20.12.2005, 13:55:58
  6. avatar
    [2] RenataP [*]

    gerda:
    Maši:

    superkarma: 0 20.12.2005, 12:10:10
  7. avatar
    [1] gerda [*]

    Kazit dětem dětství, to je - jakoby někdo zakalil čistou studánku. Přála bych všem maličkým, aby měli rozumné a citově zralé rodiče, kteří už mají v životě jasno. A těm, kterým hezké dětství dopřáno nebylo, přeju hodné děti, kterým by všecko i za sebe vynahradili.

    superkarma: 0 20.12.2005, 12:00:48

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme