Milá redakce,

co jsme se vzali, pobíralo veškeré finance bydlení. Takže bazary a inzeráty byly snad i naše hobby.

Ale vezmu to od začátku. Na jiné auto než z bazaru jsme neměli. Každé vypadalo pěkně jen do chvíle, než bylo doma. Takže  levný nákup se dodatečně prodražil s přibývajícími náklady na opravy.

Když jsme kupovali poslední auto v bazaru, prodejce ho samozřejmě vychvaloval, jak se sluší a patří, a navíc jsme byli v časové tísni. Auto prý dlouho stálo. No, zapomněl dodat, že ve vodě.

Když i to dojezdilo, prolezli jsme kdejaký bazar, a jak jsem slyšela ódy prodávajících na to které auto, blesklo mi hlavou, když je to auto tak dobré, tak proč je tady.

Nakonec jsme se rozhodli pro nové na leasing na 6 let.

První počítač byl na inzerát. V té době za slušnou cenu, časem se ukázalo, že byl tak trochu zavirovaný, takže výdaje za vyčištění atd., doplnit o CD romku, novou klávesnici. No, sečteno a podtrženo, byl by za to slušný nový počítač.

Jediné, kam dodnes chodím, jsou sekáče. Dříve jsem tam levně koupila pár hadrů, ze kterých jsem ušila na děti vyloženě poslední módu. Teď už tam chodím pro tepláky nebo mikiny na tahání doma nebo opět nějak vylepším a holka se nosí jak pětka do krámu.

Ale můj dojem z nákupů z druhé ruky? Dnes už raději připlatím za nové nebo v případě vyšší částky si vezmu půjčku, než peníze házet do bezedné studny jménem opravy toho, co se dá někde "levně" koupit.

Mimochodem, PC, na kterém píši tento dopis, ještě splácíme.

Přeji hodně štěstí při nákupech a hezký den

Čita


Milá Čito,

nedostatek peněz člověka doslova nutí využít i nákupů z druhé ruky. U oblečení ze sekáčů však přece jen člověk hned ví, na čem je. Ale co auto nebo počítač. To je lepší vzít si nějakého odborníka s sebou, aby nakonec nezaplatil více peněz než za nové zboží.
Reklama