V brdských kopečcích se nejdříve usídlila Masarykova prvorepubliková armáda, která si v Brdech zřídila dělostřeleckou střelnici. Oblíbila si je i okupační německá armáda a velitelé už tehdy oceňovali především fakt, že Brdy se výborně hodí jako radarová základna. Od slov nebylo daleko k činům. Vybudovali ji na nejvyšším brdském vrcholu Praha, jen pár kilometrů od Míšova a Teslína. Po válce ji převzala a samozřejmě vylepšila zase naše armáda.

Rusům se tu líbilo
Z brdských lesů byla po okupaci Československa v roce 1968 celá bez sebe sovětská armáda, která si nedaleko Míšova vybudovala sklad jaderných hlavic. Z Brd jsou teď zase pro změnu okouzleni Američané, ta mírně zvlněná krajina uprostřed Čech je prý jak dělaná také pro jejich radar.

Hromada peněz
Korunu celé aféře dodala naše vláda, když přispěchala loni na podzim s penězi. Miliarda a pětadvacet milionů byla věnována na rozvoj Brdska. Což o to, kdo jen jednou těmi zapadlými vesnicemi projel, ví, jak to vypadá, když dávají lišky dobrou noc. Obcí, kterým peníze už alespoň částečně pomáhají, je přes dvacet a leží zhruba v okruhu deseti kilometrů od plánovaného místa americké protiraketové základny.

Karty jsou rozdány, zdá se
Vláda tvrdila, že peníze na svůj rozvoj brdské obce dostanou, i když americká radarová základna na oblíbené kótě 718 nebude. Ale tomu už věří málokdo.

Myslíte si, že americký radar k nám patří? Anebo je vám to jedno a celou aféru kolem jeho umístění v Brdech nesledujete? Třeba si taky říkáte: Vaše starosti na mou hlavu. Ale co když Kimovi rupne v bedně?

Reklama