Že jsem maminkou 15letého autistického chlapce, asi hodně z vás ví.
Nechci a nebudu se rozepisovat nad tím, co nás trápí... co by bylo potřeba změnit.
Chci se zmínit o něčem jiném.
Hodně lidí se ptá, jak pomoci.
Poradím vám... když někoho takového, jako je třeba náš Péťa potkáte... a je jedno, jestli bude na vozíčku nebo ment. postižený... usmějte se na něj... usmějte se i na jeho rodiče.
A věřte mi, že v tu chvíli uděláte hodně.
Potěší to u srdíčka více, než si jenom můžete myslet.
Děkuju a jsem s pozdravem
Vaše Tanzi
Za sebe slibuji, že se usmívat budu!!!
editorka Mira
Téma na pondělí:
Zdravotně postižení
Máte ve svém okolí zdravotně postiženého?
Jak vnímáte tyto lidi?
Existuje něco, co vám na nich vadí?
Jsou diskriminováni?
Znáte příklady jejich integrace do společnosti?
Podílíte se na pomoci zdravotně postiženým a jak?
Víte, jaké mají životní náklady a jestli jsou postačující?
Napište nám a my ty nejzajímavější příspěvky odměníme dárečky!
redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Vivian: já se ráda usmívám na lidi obecně - nevím tedy, proč bych se na postižené měla mračit
Tanzánie: krásnej článek
Vivian: Jo..já to napsala podle sebe, jak to cítím já.
Je možné, že někomu by to mohlo být nepříjemné.
Ale co jsem se zatím setkala s rodiči , kteří mají post.děti - tak máme stejný názor.
Rozhodně je mi příjemnější, když se někdo na nás usměje, než když odvrací oči a neví jak se tvářit.
Tanzánie: Tak já se na takový děti usmívám pořád
a oni si se mnou vždycky začnou povídat, kolikrát ani nevím co povídají....tak povídám taky něco..
Je pravda, že mi to nepřijde nijak zvláštní, páč jsem s jednou mongoloidní holčičkou vyrůstala a tak moc dobře vím, jak jsou takoví malí lidé vděční za jakýkoliv projev pozornosti...a pak jsou hrozně šťastní
Tanzánie: na tebe bych se usmála, protože tě znám
, ale na cizí handicapované lidi bych měla obavy se usmívat, aby si to třeba nevyložili jako soucit a nebylo jim to nepříjemné
. Mám za to, že nejlepší je nedávat jim najevo, že jsou nějak odlišní, prostě brát je jako všechny ostatní lidi...
Meander: nevím jestli je to o srdci či o duši, nebo vychování..a je to i jedno.
nevím proč bych tě měla odsuzovat...já se ptala-ty jsi odpověděla.
nic více.
Tanzánie: Protože nemám VELKÉ SRDCE a neumím se smát na někoho, z jehož tváře mi naskakuje husí kůže, jsem tedy opovrženíhodný člověk? Dobře tedy
Good luck
Meander: navíc já nechtěla vysvětlení..mě zajímalo jestli to alespon ty sama víš.
Takže stačilo ANO-NE
Ale už o tvoji odpověd nestojím.
Meander: nemusíš
Tanzánie: Proč bych to měla vysvětlovat?
Gedžitka: a já zase posílám tvým cácorkám moc a moc pusinek!
Tanzánie:
posílám taky moc moc úsměvů
Meander: dovedeš vysvětlit proč?
vkatka: Ty brďo, to bych nerozdejchala.
Ale je fakt, že já bych se na mongoloidního chlapečka asi neusmála
vkatka: tak to tedy rozhodně..!
Tanzánie:
posílám
Tanzánie:
....
...jasně....úsměv pomůže vždycky....
....a jak píše apina....
..
hezký
člově by si měl uvědomit, jak jednoduchý věci můžou potěšit