Domácnost

Pýcha(vka) z lesa i z pole

Pýchavka obrovská

Nečekaně teplé zářijové počasí, provázené tu a tam přeháňkami a častými mlhami, slibuje houbařské žně. Hříbky, lišky, poddubáky a babky, holubinky či václavky. Klasickému obrazu našich sběračských úlovků se ale vymyká pýchavka, houba velmi chutná, podobná vejci, někdy dokonce připomínající kopací merunu.

Pýchavky patří mezi jedny z nejoblíbenějších hub. Nejspíš se o to zasloužily vynikající pýchavkové řízky nebo proto, že jsou téměř nezaměnitelné s jedovatými druhy hub.

Pýchavka obrovská (Langermannia gigantea)

Nejznámější je samozřejmě ta „řízková“, nesoucí název pýchavka obrovská, někdy se můžeme setkat i s pojmenováním „vatovec“. Obrovská bílá plodnice této majestátné pýchavky opravdu připomíná velký chomáč vaty.

Má podobu koule či oválu a plodnice může měřit v průměru až 100 cm s váhou až 2,5 kg. Většinou však bývají menší s průměrem okolo 15–30 cm.

Na povrchu je bílá, postupně tmavne na okrový odstín a objevují se nepravidelné prasklinky, kterými pak vypadávají výtrusy. Vnější slupka je křehká, snadno se láme a je tenká asi 2 mm. Dužina je pružná, měkká, vatovitá a příjemně houbovitě voní. Dužina, která je promáčená, nažloutlá či hnědá, už do kuchyně nepatří.

Pýchavka ideálně roste po vydatných deštích na loukách, pastvinách, zahradách, v nížinách i na horách, v podstatě kdekoliv. Pokud je někde delší dobu nesečená tráva a místo je chráněné před spalujícím žárem letního slunce, pak se zvyšuje šance, že právě tam najdete pýchavku obrovskou. Má ráda půdu bohatou na dusík.

"Přezrálá" pýchavka obecná

Houbu lze nalézt od května do října, málokdy roste osamoceně. Nejčastěji roste v tzv. „čarodějných kruzích“, což jsou pod zemí vedoucí vlásečnice podhoubí, nejčastěji v místech temně zelené dobře prohnojené trávy.

Pýchavku obrovskou téměř nelze zaměnit. Jsou jí podobné jen dva další druhy, a to pýchavka kožovitá a pýchavka dlabaná, obě tyto houby jsou v mládí jedlé. Dorůstají však mnohem menších rozměrů, v průměru 15 cm, a horní část se později otevírá a rozpadá. Naopak pýchavka obrovská se udrží v celistvém tvaru po celou dobu svého života, tedy i po uzrání a úplném vyschnutí a zhnědnutí.

Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum)

Pýchavka obecná, její menší sestra, roste kromě luk a na mezích také v lese, občas i na zetlelých pařezech, v parcích a sadech, dokonce i mezi dlážděním.  Vyskytuje se od června do listopadu, jak jednotlivě, tak v kruzích.

Roste hlavně po deštivém období a její výskyt je téměř neomezený. Je někdy neprávem opomíjená, přesto je to báječná jedlá houba. Upravuje se samostatně, ale můžeme ji přidávat do polévek, omáček, lze ji i nakládat.

Je menší, má kyjovitý až hruškovitý tvar, tvarem je 3–8 cm široká a 2–6 cm vysoká. Mladé plodnice jsou bělavé, později tmavnou až do olivové barvy. Horní část je poseta tuhými kuželovitými bradavkami, které se snadno odlamují. Po jejich vylomení ve slupce zůstane důlek.

Její vůně je stejně jako u její „obrovské“ příbuzné příjemně houbovitá. Někdo ji při čištění olupuje, je to ale zbytečné a časově náročné. Jako přídavek do směsi lesních hub se opravdu hodí.

Spodní část této pýchavky, tedy její „noha“, bývala dříve využívána usušená na prášek jako zásyp na rány. Je totiž naprosto sterilní.

Pýchavka obecná

Záměna s jinými druhy je u této malé pýchavky téměř vyloučená. Žádná jiná totiž nemá na povrchu tak lehce opadávající kuželovité ostny.

Kromě těchto dvou nejznámějších druhů pýchavek ještě existuje mnoho dalších druhů. Za zmínku stojí:

Pýchavka závojová – vzácná pýchavka o velikosti pýchavky obecné, místo ostnů ji však zdobí bělavé vatovité útržky podobně jako muchomůrky. Roste velmi vzácně v teplých oblastech a je pro svůj charakteristický vzhled nezaměnitelná s jinými druhy.

Pýchavka palicovitá – až 15 cm vysoká pýchavka podobná pýchavce obecné, je též pokryta kuželovitými opadavými ostny.  Je jen o něco větší a při dozrání se neotvírá pouze otvorem ve vrchní části, ale rozpadne se jí celý vršek. Je též jedlá a výborná.

A že nevíte, co s pýchavkou v kuchyni kromě klasického řízku? Nabízíme několik tipů:

  • Pýchavkový mozeček Nadrobno pokrájenou cibulku osmažíme na másle či oleji, přidáme houby, pepř a sůl. Dusíme doměkka. Zalijeme vejcem a necháme ztuhnout. S brambory nebo pečivem je to delikatesa.
  • Smažené pýchavky Pokud používáme friťák, pak lze oloupané pýchavky pokrájené na plátky osmahnout v oleji. Vystačíme si i s vyšší vrstvou oleje v klasické pánvi. Poté je osolíme a podáváme se zelným salátem.
  • Smažené v pivním těstíčku Z mouky, škrobové moučky, vejce a piva vypracujeme hladké těsto. Asi 2cm široké pláty pýchavky osolíme, opepříme a lehce poprášíme moukou. Obalíme v pivním těstě a osmažíme dozlatova. Podáváme s brambory a zeleninovým salátem.
  • Ve směsi s lesními houbami Pýchavky a lesní houby osmahneme na cibulce a dusíme s bobkovým listem a snítkou rozmarýnu. Osolíme, opepříme, a když jsou houby měkké, vlijeme kelímek kysané smetany. Omáčku chvilku povaříme a přidáváme k masu nebo podáváme jen tak k těstovinám.
   
16.09.2009 - Zahrada a květiny - autor: Marie Šrámková

Komentáře:

  1. [14] denisa23 [*]

    Pýchavku jsem ještě nejedla.

    superkarma: 0 19.12.2009, 17:56:05
  2. avatar
    [13] Myškomedvídek [*]

    řízečky jsou vynikajícíSml22Sml22Sml22

    superkarma: 0 13.12.2009, 20:06:00
  3. [12] ILONESA [*]

    I když na houby chodím moc ráda,na pýchavku jsem dosud nenarazila. Pamatuji si ji pouze jako dítě,když ji soused pravidelně nosíval domů. Věřím,že může být vynikající Sml16.

    superkarma: 0 12.12.2009, 10:42:42
  4. [11] libuno [*]

    Nesmírně dobré řízky. Jen se zamýšlím, jak vznikl název - asi od slova pyšný. Neboť od slova píchat - to je bodat, to je asi jiná houba. Není-liž pravda?

    superkarma: 0 11.12.2009, 01:50:46
  5. avatar
    [10] Mopsička [*]

    Sml58 při tom jsem si vzpomněla na jeden vtip ... A kde vás píchá??? na chatě, pane doktore Sml52Sml30Sml30Sml30

    superkarma: 0 23.10.2009, 23:52:58
  6. [9] FAXÍK [*]

    řízky z pýchavky jsou super mňamka !! Sml67

    superkarma: 0 05.10.2009, 17:33:14
  7. avatar
    [8] succubus [*]

    Florencie — #7 ...počasí slibuje houbařské žně. Tak snad teprve přijdou.Sml16

    superkarma: 0 16.09.2009, 20:35:43
  8. avatar
    [7] Florencie [*]

    Houbařské žně? A kde? U nás je zem suchá na troud Sml15 Jinak pýchavku jsem nikdy nejedla.

    1. na komentář reaguje succubus — #8
    superkarma: 0 16.09.2009, 19:55:42
  9. avatar
    [6] succubus [*]

    Pestřec je uvnitř světle hnědý i v mládí a ještě víc tmavne k stáru a pak je jedovatý, pýchavka je bílá a tmavne...

    superkarma: 0 16.09.2009, 15:01:00
  10. [5] Pavla_b [*]

    Není náhodou na druhé fotce  rozkrojený pestřec, který je jedovatý?

    superkarma: 0 16.09.2009, 11:36:20
  11. avatar
    [4] Bazuzu [*]

    Že nejde zamněnit? Vzpomínám si, že jsme také s tátou sbírali tuším že "pestřce". Ty byly jedlé jen mladé. A pýchavkám strašně podobné...

    superkarma: 0 16.09.2009, 11:28:42
  12. avatar
    [3] Věrulinka [*]

    Sml15 nikdy jsem jí nenašla Sml15, škoda.

    superkarma: 0 16.09.2009, 06:36:28
  13. avatar
    [2] Bazuzu [*]

    Znám mozeček, ale ještě tam přidávám strouhaný sýr. Vynikající, ale trochu těžké.

    superkarma: 0 16.09.2009, 02:17:27
  14. avatar
    [1] Myškomedvídek [*]

    ZNÁM JEN ŘÍZKY Z PÝCHAVKY JSOU VYNIKAJÍCÍSml22Sml22Sml22

    superkarma: 0 16.09.2009, 00:39:59

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme