Při naší cestě na Togianské ostrovy jsme jako první navštívili ostrov Kadidiri. Je to kousek od centrálního přístavu Wakai, kde kotví většina trajektů a rychlých lodí přijíždějících z Ampany, která leží na pevnině Sulawesi.

Kadidiri

Zdroj fotek: www.facebook.com/kadidiri/photos/

Před odjezdem na Kadidiri jsme hledali na internetu nějaký místní rezort, kde se ubytovat. Na Booking.com jsme objevili dva a po přečtení recenzí padlo rozhodnutí na Kadidiri Paradise. Fotky rezortu slibovaly krásnou pláž s dlouhým molem, průzračnou vodu, dřevěné útulné chatičky a možnost šnorchlování a potápění. Ve Wakai, kam jsme dojeli rychlou lodí, nás vyzvedl milý chlapík, který čekal v přístavu a svážel příchozí hosty.  

Během dvaceti minut jsme se ocitli v ráji… Byla jsem úplně očarovaná útulností a krásou tohoto místa. Po přistání jsme se ubytovali v malé chatičce na pláži. Stínily ji stromy, ostrov je pokrytý džunglí, tropickým lesem. Chatička měla koupelnu se záchodem, postel se sítí proti komárům a s křesílky „na zápraží“. Elektrický proud šel díky naftovým agregátům od 17.00 do půlnoci. Téměř žádný mobilní ani datový signál, jen někteří měli občas štěstí a velmi omezeně se jim povedlo se občas na chvíli připojit na jediném místě – pod palmou před jídelnou.

Kadidiri

V ceně ubytování byla plná penze, voda a káva přes celý den. Pokud měl někdo chuť na sortiment z místního rezortového bufetu, musel si to koupit – pivo, sladké limonády, sušenky… nebylo toho moc, ale uspokojilo to mlsné chutě. Jídlo probíhalo tak, že se v určitou dobu všichni sešli v jídelně, k velikým stolům všichni pospolu. Obsluha nanosila mísy s rýží, nudlemi, zeleninou a jedním druhem masa s omáčkou – prostě jednoduchý oběd bez výběru možností. Většinou se jedlo to, co rybáři ulovili nebo jaké maso dovezl chlapík z rezortu ráno z tržiště z wakai. Všechno bylo velmi dobré, i když šlo třeba jen o nudle se zeleninou, bylo to výtečně ochucené. Pro představu ubytování a jídlo na celý den včetně vody a kávy vyšlo na osobu na 800 Kč na den

Kadidiri.

Nejkrásnější byla ale pláž a molo. Moře bylo skoro bez vln (charakteristické pro tento záliv). I když byla bouřka, vlny byly velmi mírné. Voda nádherně teplá a úplně průzračná. Na konci mola byly schůdky rovnou do hloubky a pod hladinou korálová zahrada s množstvím rybek. Molo navíc při soumraku vypadalo romanticky, mohly jste si na něj sednout a pozorovat západ slunce. Nebo si vzít polštáře, na kterých se odpočívalo pod přístřeškem, lehnout si na molo a za tmy pozorovat hvězdy a mléčnou dráhu. Díky své poloze je tento ostrov dost vzdálený světelnému šumu, takže všechno vidíte krásně úplně jak na dlani… ani si pak nevybavíte, kdy jste se naposledy mohli podívat na tolik hvězd. Krása!

Kadidiri

Kadidiri

Malý ostrov Pulau Kadidiri, togianský ráj, je úžasným místem pro relax. Je tady jen tolik lidí, co bydlí v rezortu. Nejsou tu pláže přeplněné lehátky, lidmi, stánky… jste tady skoro sami. Během dvou dnů se rozkoukáte a zjistíte, že v okolí jsou zajímavá místa na výlety, jako je třeba jezero medúz, vesnice mořských cikánů, pláž Corina… pokud se ale potápíte, pak tyto výlety přesunete na druhou kolej… budou vás nejvíce zajímat potápěčské lokality.

Kadidiri

My jsme hledali místa jak na šnorchlování, tak jsme chtěli objevit ještě další ostrovy, dál v rozlehlém zálivu Tomini…

Kadidiri

Prvním výletem bylo ale jezero medúz. O tom bude příští článek.

Togianské souostroví se nachází v těsné blízkosti rovníku v centrální části ostrova Sulawesi (možná znáte jako Celebes). Najdete je v blízkosti přístavního města Ampana, uprostřed rozlehlého zálivu Tomini. Centrálním přístavem na ostrovech je městečko Wakai – zde funguje mobilní síť a internet.

Kadidiri

Zdroj fotek: www.facebook.com/kadidiri/photos/

Tyto ostrovy slibují deštné pralesy a nádherné živé korálové moře – ráj pro šnorchlisty a potápěče. V roce 2004 se staly se svými skoro třemi tisíci km2 jedním z nejnovějších a nejrozsáhlejších národních parků v Indonésii.

Ostrovy vzniky částečně vlivem sopečné erupce, aktivní sopku najdete na ostrově Una-Una. Sopka o sobě dává vědět - v uplynulých desetiletích předvedla několik menších i větších erupcí. Poslední  erupce zničila v roce 1983 většinu obydlí v okolí stejnojmenného ostrova Una-Una a vyhnala místní obyvatele na přilehlé ostrovy Batudaka a Togian. My jsme navštívili ostrovy: Kadidiri, Bolilanga, Malenge. O nich budou další články.

Jak se dostat na Togianské ostrovy? My jsme letěli s leteckou společností KLM (www.klm.cz). Přestupovali jsme v Amsterdamu, odkud jsme téměř hned pokračovali do balijského Denpasaru. Místní leteckou společností jsme následně letěli na ostrov Sulawesi, do Makasaru s přestupem do města Palu. Odsud autobusem do přístavu Ampana – zde je několik lodních společností, které jedou do přístavu Wakai na Togians.

Zdroj fotek: Klára Křížová

Další články o Togianských ostrovech

Reklama