V příspěvku čtenářky s nickem Ondrášek74 si můžete přečíst, jak vypadá dům, ve kterém bydlí a proč půjčuje peníze sousedům, ačkoli jich sama nemá jako důchodkyně dost...

Zajímavý příspěvek k dnešnímu tématu zaslala čtenářka s nickem Ondrášek74. Prosím případné diskutující, aby se vyhnuli v reakcích vulgarismům a jakýmkoli rasově podbarveným narážkám či urážkám. Poraďte, ale buďte ve svých příspěvcích konstruktivní!


Dobrý den všem čtenářkám,
tak dneska to bude o financích? Tak já Vám popíšu chování jedné nepoučitelné osoby, asi správně tušíte, že tou osobou budu já.
Bydlím v obecním bytě, v domě, kde je 11 rodin. Z toho je 5 rodin sociálně slabých, no jak bych to řekla slušně, jsou to Romové. V těchto 5 rodinách je celkem 10 dětí, 3 důchodci a 7 dospělých, kteří slovo práce neznají. Věří už asi tomu, že pro peníze se chodí na úřad a čím víc dětí, tím víc peněz. Nepamatuji si, že by někdo z nich někdy pracoval. Dále v domě bydlí 3 rodiny starobních důchodců, 2 rodiny relativně mladých lidí, kde pracují oba rodiče a já v invalidním důchodu. Tak teď máte představu o našem malém paneláku.
Začalo to asi před dvěma roky, co si ke mně jedna rodina přišla půjčit 60Kč s tím, že až budou mít, vrátí. Vrátili. Pak začali chodit pravidelně několikrát do měsíce. A já vždy půjčila. Věřte nebo ne, ale přidali se postupně další rodiny, až to nakonec skončilo na 5 rodinách. Už to ale nejsou částky v desetikorunách, už chtějí stokoruny a vracet se jim zrovna taky moc nechce, takže už mám velmi dlouhý seznam, kolik mi kdo dluží.
Už několikrát jsem si řekla, že nepůjčím, sama nemám nazbyt. Tak jsem to vydržela asi jeden měsíc a ve vesnici se několikanásobně zvýšila kriminalita. Romské děti začaly krást. Dokonce okradly i mé rodiče. Braly ze zahrad vše, co se dalo odvést do sběrny a zpeněžit, později se vloupaly i do několika rekreačních obydlí a kradly drahé věci, které končily v bazarech.
Jo řekne si, ta je ale blb... ale já jim radši začala ty peníze zase půjčovat, než aby děti kradly po vesnici a zničily si budoucnost tím, že budou už jako mladiství trestaní. Asi jsem si myslela, že spasím svět, a když ne celý, tak aspoň těch pár rodin.
Stejně se je ale vždy snažím odmítnout, ale oni jsou velmi trpěliví a chodí každý den. Nejvíc na city pak hrají tím, že pošlou děti předškolního věku s lístečkem, že nemají na jídlo pro děti, že nemají na doktora, na léky... a tak já zase půjčím, resp. dám. Nebo sem chodí jedna důchodkyně se sprejem na dýchání v ruce a vyloženě hraje divadlo, jak je jí špatně a že nemá na léky, na chleba a že jsou cukrovkáři a jíst musí, a pořád opakuje, jak byla asi před 3 lety 11 dní v komatu. Když se jí zeptám, co já s tím mám dělat, ať si zavolá doktora, tak si řekne o peníze. Přitom všichni z těch dospělých Romů a jejich adolescentů kouří. A že kouření dneska leze do peněz! Když si představím, kolik oni beru peněz na děti a různé příspěvky, důchody a příspěvky na péči, tak mají i násobky mého invalidního důchodu.
Musím napsat, že mně to vadí, dokážu je odmítat třeba 3 dny a pak už nevydržím a peníze jim zase dám, abych od nich měla klid. Jasně, že klid netrvá dlouho.
Hrozné je, že si už asi 3krát půjčila i rodina, kde pracují oba dospělí. Jednou byla ona na nemocenské a než jí přišla, neměli peníze, teď v listopadu byl nemocný zase on. A já se ptám, co je tady špatně? To lidi nemají žádnou rezervu, aby vydrželi měsíc, když jim vypadne jeden příjem?
Letos jsem se rozhodla, že už NE!!!! Ale hned 2.1. jsem dala poslední stovku, co jsem v peněžence měla poté, co už čtvrtý den za mnou chodila ta se sprejem. A to jsem přes půl měsíce v prosinci byla v nemocnici a dnes už to také není levná záležitost. Jsem nenapravitelná.
Takže já zdražení určitě pocítím, sama na sobě šetřím, kde můžu, spoustu peněz vydám za léky, lékaře a pobyty v nemocnici. Už jsem se dostala tak daleko, že se po tom, co jim peníze dám, cítím se tak strašně ze svého selhání a neschopnosti, že se za to trestám. Ubližuji si a říkám si, jak jsem neschopná. Nevím, kam až to bude muset dojít, abych konečně přestala charitativně podporovat Romy z domu, které jen s přidělenými penězi, kterých mají víc, než já neumí hospodařit, přestala se uskrovňovat se na jídle i oblečení a konečně si začala užívat svých peněz. Už jsem takto rozdala hodně peněz, které jsem dostala od milovaného dědečka, než umřel. Odstěhovat se jinam, nemám možnost.
Co myslíte milé čtenářky, pomůže nějaká cedule na dveře „peníze nedávám ani nepůjčuji“ nebo jak se mám přestat nechat vydírat a zneužívat od těchto lidí, když už to došlo tak daleko? Jsem z toho už bezradná a hodně zraněná.
Ondrašek74

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 5. ledna 2012: Novoroční výdaje a zdražování

  • Jak jste na tom po Vánocích s financemi?

Pište mi své příspěvky na téma finance a zdražování, zejména s ohledem na start nového roku. Jsem zvědavý, zda jste šetrné a hospodaříte s penězi rozumně, nebo zda máte s penězi problém, či je vůbec neřešíte? Vaše příspěvky nechť jsou dlouhé alespoň jako tento odstavec textu, tedy chcete-li mít šanci na jejich uveřejnění. Rovněž ať přistanou v naší e-mailové schránce (viz níže) nejpozději 5. 1. 2012 v 15.00 hodin, zvýšíte tím svou šanci na získání krásného dárku, totiž USB myši Microsoft Ready Mouse.

myš

Reklama