již dávno jsem ve věku, kdy bych neměla mít problémy s akné, a přesto je stále mám, píše mimo jiné ve svém příspěvku naše čtenářka s nickem eli.emanuela. Možná jste na tom stejně a poradíte

Netuším, po kom jsem zdědila pleť, ale moje maminka to bohužel nebyla. V pubertě mi nejprve vyrašila „krupice“ - malé hrbolky na čele. A pak se to rozjelo. Naštěstí jsem nebyla nejtěžším typem, kdy jsou boláky opravdu obrovské a zůstávají po nich i jizvičky, ale i tak jsem vypadala hrozně. Akné mě samozřejmě trápilo, přeci jen v pubertě se dívka chce líbit, což s flekatým obličejem nějak neladí. Zkoušela jsem kdejaké krémy, mýdla a vodičky, ale k ničemu to nevedlo.

Utěšovala jsem se aspoň tím, že to časem přejde. Omyl - nepřešlo.Nevím, zda na tom mělo nějaký vliv i dvojí celkem brzké těhotenství a kojení, které díky hormonální bouři pleti rozhodně neprospělo. Faktem ale je, že již dávno jsem ve věku, kdy bych neměla mít problémy s akné, a přesto je stále mám.

Vyzkoušela jsem opravdu ledacos. Čistících vod a podobných pomůcek nepočítaně, ale jako by má pleť vůči tomu byla imunní. Sem tam se našlo něco, po čem pupínky mizely, ale pak si jakoby pleť zvykla a žádoucí výsledek se nedostavil. Snažila jsem se jeden čas jíst opravdu zdravě a vyhýbat se potencionálním problematickým potravinám. Taky marně.

Jediné, co jsem vypozorovala, jsou dvě věci. Když jsem na aspoň týden pryč z města, v čisté přírodě, pleti to prospívá a pupínky ustupují. Žel, přestěhovat se nemohu, i když bych ráda z města do přírody. Druhou věcí je, že pleť se mi vždy „zblázní“ před menstruací, asi kvůli hormonální bouři. A než se pupínky ztratí, je tu nová menstruace a nová várka červených potvor.

Někdy si říkám, že budu vypadat jako puberťák snad až do přechodu. :) Zatím zkouším různé vodičky a boj nevzdávám. I když se neumím malovat, s korektorem jsem velká kamarádka a je to jediné kosmetické zkrášlovadlo, bez kterého se neumím obejít. Až dokojím, chci se zase poradit s dermatoložkou.

Doufám, že nad pupínky nakonec vyhraji. Aknózní pleť spolu s tím, že vypadám na méně let, než mi ve skutečnosti je, ze mě dělají v očích druhých mládě. Někdy mi to lichotí, například když mě oslovují slečno a myslí si, že ty děti, které s sebou mám, jen hlídám. Ale někdy se mnou začnou mluvit, jako bych byla ještě puberťačka, která o životě nic neví. I proto bych ráda nad pupínky vyhrála, abych nepůsobila tak dětsky a lidé se mnou od začátku jednali jako s rovnocenným partnerem.

Zatím mne utěšuje to, že můj muž mé pupínky neřeší. V jeho očích jsem stále krásná, i s pupínky. :)

Nejkrásnější na obličeji totiž není nic jiného než úsměv. Pupínky nepupínky. :)

S přáním pěkného dne eli.emanuela

Milá eli.emanuelo, co vyzkoušet hormonální antikoncepci? Ta většině žen/dívek s podobným problémem pomohla

text nebyl redakčně upraven

Reklama