Vztahy

Puberťák v reálu

Tak jsem se dnes odpoledne přivlekla domů z práce, a jediný, kdo mě přivítal hned ve dveřích, byla naše kočka. Bylo mi jasné, že i ona předstírá nadšení a radost z mého příchodu jen proto, že má hlad, ale iluze byla dokonalá. S plnými taškami a kočkou omotanou kolem nohou jsem se přebrodila předsíní přes bundy, tašky, boty, kolo, dvě cizí děti u počítače, a co nevidím: obě mé vlastní děti se válí po pohovkách, žaluzie od rána zatažené, a zírají na televizi.

„Fernando José tě miluje Rosalindo, má dcero!" „Ach ne, nemiluje, miluje Fedru, čeká s ní dítě a ona umírá, ách, béé, búú...." Má patnáctiletá dcera blaženě sledovala 815. díl oblíbeného seriálu z třiceticentimetrové vzdálenosti, a nebýt překážejícího skla obrazovky, asi by si do televize vlezla. Syn si na gauči četl fantasy, poslouchal zvuky seriálu a nohou válel po stolku prázdnou plastikovou láhev od minerálky. „Agostini tě miluje, Rosalindo. ale Fernando José je tvůj manžel, musíš se rozhodnout!" „Ty idiote, přestaň válet tu flašku, nebo tě zmlátím, mamíí, ať toho nechá!" „Miluji oba, ach, a Erika, má holčička, nikdy nebude chudinka žít se svými rodiči, ale nemohu zklamat Agostina,áách." „Mňaúúúú!!" „Nech tu kočku na pokoji ty pitomče, je moje, mamíí!"

Zabouchla jsem za sebou dveře a lačně otevřela lednici. Kočka se postavila na zadní a jala se brousit drápy o mé nové džíny. Bohužel jsem pod nimi měla i nohy... Když jsem po dvaceti minutách obrněná trpělivostí z půl kila čokoládového müsli znovu vešla do obýváku, běžela zrovna reklama a děti jakžtakž vnímaly své okolí.
Přisedla jsem si a vstřícně se snažila jim věnovat, aby netrpěly frustrací z rodičovského nezájmu. „Tak co Míšo, z čeho jste dneska psali tu písemku z dějepisu?" „Ále, jak do Čech přislintali Cyril s Metodějem."
„Hm, ano. A o čem byl vlastně ten díl Rosalindy, co jste se na něj teď dívali?" „No, všichni tam pořád řvali. Ale všichni vlastně ne: Erika, David, ten velikej - jo, Agostini, pak Beto, no a ta kráva... Valerie..." „Buďte zticha, já se chci dívat!"
Chvilku jsem přemítala, zda vyhodit televizi z okna, sebrat dceři brýle či zavolat do rozvodných závodů, aby nám odpojili přívod elektřiny, protože pouhé vypnutí bedny nás nezachrání.

Pak jsem s povzdechem vstala, vyhodila cizí děti od počítače a sedla si tam sama. Musím napsat do našeho oblíbeného sobotního pořadu Brečíme s ředitelem. :-)))))))

 

   
24.04.2003 - Láska a vztahy - autor: Jana Tenkrátová

Komentáře:

  1. avatar
    [30] Kytka [*]

    Super článek - opravdu ze života, prožívám něco podobného se svými syny dnes a denně už hezkých pár let. Mám 4 - 23,21(ti už jsou jakžtakž dospělí, ale zase mají jiné libůstky),+ dvojčata necelých 18 a s těmi to tedy mlátí fest . Seriály u nás nefrčí, ale jinak to sedí - doma binec a kluci, pokud jsou doma tak u počítače, naprosto mimo realitu, ve svém virtuálním světě nebo mají na plné pecky puštěnou muziku(naštěstí regge, které můžu také). Jediné co je zajímá je, jestli jsem přivezla dostatek jídla a pití, případně jestli můžou dostat kapesné už v pondělí místo v až v pátek. Ve svém pokoji mají příšerný binec, hory oblečení hlavně po zemi, mezitím spousty plastových lahví, v tom se spokojeně vyvaluje náš pes. Tuhle jsem vypěnila a začala dělat pořádek - napočítala jsem tam 15 prázdných plastových flašek Snažíme se manželem vydržet, mohlo by být i hůř. Do školy chodí, drogy snad neberou, na noční akce vyráží jen občas a předem to nahlásí, moc opilé jsem je taky ještě neviděla . Jo a když se dobře vyspí tak dokážou být hrozně milí a vtipní

    superkarma: 0 24.04.2008, 13:54:08
  2. avatar
    [29] monca13 [*]

    cizí děti - jen proto, že jsou v pubertě?

    superkarma: 0 08.09.2006, 16:51:48
  3. avatar
    [23] Lída [*]

    Meryl: JK: Pentlička: Děvčata,mluvíte mi z duše.Mám doma dvě slečny (14 a 16)a taky si tu jejich pubertu užívám.Ale nedala bych je ani za nic.

    superkarma: 0 24.04.2003, 20:25:11
  4. avatar
    [18] Pentlička [*]

    Tentokrát se musím pochlubit, že ač mám 2 puberťáky - dceru 17 let a syna 15 let, tohle u nás nehrozí. Nikdo tyhle hloupé seriály nesleduje. Když byli malí zbožňovali Želvy nindža, což bylo taky děsné, ale teď nic. Dcera se dívá pouze na filmy o koních a syn na filmy o hvězdách a o II. světové válce. Ale hádky jsou u nás taky a to o počítač. To se někdy nestačím divit jaká zvěř u nás žije ( krávy, kozy, husy a slepice ) eventuálně chovanci ústavů pro duševně choré ( idioti, debilové, kreténi a imbecilové ).

    superkarma: 0 24.04.2003, 13:38:20
  5. avatar
    [16] mirrea [*]


    To já mám jednu kamarádku a ta má dcery tři odcházím od ní vždy s úlevným pocitem, já mám jen jednu (a dva syny, ale to je zase o něčem jiném) Mně stačí, když dceru puberťačku navštíví kamarádka

    superkarma: 0 24.04.2003, 12:45:44
  6. avatar
    [15] JK [*]

    Meryl: Já to vidím dnes a denně ( je 13 a je 10). A někdy jsem ohromně tolerantní a chápavá a někdy strašně despotická a nechápavá . Myslím, že to značně cloumá všemi námi třemi. Když si myslím, že jsou to lenoši a povaleči, tak jsou unavení, a ani je nenechám chvilku oddychnout. Když si myslím, že jsou nepořádní a mohli by alepoň kousek pokoje poklidit, aby se dalo projít od okna ke dveřím a jejich kamarádi k nám mohli chodit bez obav, že se ztratí mezi tou kupou věcí a budou si mít kam sednout, je to ztráta času (mami, to snad vadí jen tobě, u nich v pokoji to vypadá ještě hůř ). Když si myslím, že je hubatá, ona se seberealizuje ("snad můžu říct aspoň svůj názor") . I já se občas snažím projevit vlastní názor, ale zatím jsem neakceptovala to, že v určitých chvílích je to zcela zbytečné. (samozřejmě moje chyba). Ale pak přijdou i takové chvilky, kdy zcela vyčerpaná po úplně zbytečném boji s mými děťátky, se snažím uklidnit ve svém křesílku a někdo z nich přijde, přitulí se a řekne: Miluju tě, ty jsi ta nejlepší máma.

    superkarma: 0 24.04.2003, 12:45:24
  7. avatar
    [14] Janinas [*]

    Článek se mi moc líbila a hodně mi připomínal můj návrat z práce. Mám 2 děti - dceři je 15 let a synovi 12 let. Někdy mám u dcery pocit, že nám ji v porodnici vyměnili. Když byla malá, byla tak poslušná, hodná a se vším mi pomáhala. Teď jsem ráda, když se mnou občas komunikuje a vím, co dělá ve škole a když jde ven . Občas bych chtěla vrátit čas a mít zase malé roztomilé děvčátko. Jen doufám, že tu pubertu přežijeme!

    superkarma: 0 24.04.2003, 12:45:12
  8. avatar
    [13] sharonka [*]

    Já už si taky užívám - dcera 8 let, syn 14, to vše v jednom dětském pokoji .Až před několika dny, když jsem byla poprvé řešit průšvih našeho "malého chlapečka" ve škole, jsem si uvědomila, že to nejhorší mám asi teprve před sebou . Snad to všichni ve zdraví přežijem a já se jednou pěkně vyřádím na vnoučátkách a pořádně jim je rozmazlím .

    superkarma: 0 24.04.2003, 12:24:57
  9. avatar
    [4] mamina [*]

    Normálně brečím smíchy ...s "důvěrou" hledím do dnů příštích
    Skvělé

    superkarma: 0 24.04.2003, 08:48:41
  10. avatar
    [2] Kájina [*]

    superkarma: 0 24.04.2003, 08:32:58

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme