Vztahy

Ptejte se, ať se o sobě dozvíte více!

 

Paní Ivana byla chaotické povahy.

Její život se řídil intuicí a nad mnoha věcmi se příliš nezamýšlela. Jednala impulsivně, občas v rychlé mluvě vynechávala slova a měla problém se soustředěním.

 

Vdala se jako mladá za svou studentskou lásku, která, jak si můžete domyslet, brzy skončila.

Po letech se vdala podruhé, za staršího muže, který byl dobrým otcem jejího syna. Byl to také vlastník trochu zchátralého domu, kam se Ivana se synem nastěhovali. Řeknete si možná, že její nový manžel byl pro ni terno. To možná ano, ale práce, kterou vyžadovat zchátralý domek, byla nekonečná.

 

Ivana se na ni vrhla s velikou vervou a velela všem stavebním pracem.

 

Domek se zahradou také zahrnoval velkou garáž, která však byla místem, kam se rád a často uchyloval její muž. Z garáže si udělal jakousi dílnu, ve které si stále něco kutil, ale ve které nebylo k hnutí. Schraňoval zde vše, co by se jednou mohlo hodit.

 

Pro Ivanu byla garáž trnem v oku.

Raději tam vůbec nechodila, ale jen ten pocit, že je tam skladiště různých nepotřebných věcí a špíny, ji přiváděl k šílenství.

 

Jednoho dne se zničeho nic rozhodla.

Zavolala pro kontejnér na odpad a veškerý nepotřebný „materiál“, který se mohl někdy hodit, během jednoho dne nechala odvést – vyhodit.

Byl to krásný pocit. Garáž skýtala mnoho prostoru, i když v ní stále bylo spoustu nářadí, různých strojů a stavebního materiálu. Vyhodila jen nepotřebné. I tak se to na kontejner vešlo jen tak tak.

 

Její manžel byl však v šoku.

Po příchodu domů nejdříve jen nesouvisle koktal a poté přestal mluvit úplně. S hrůzou si prohlédl zbylé věci v garáži a šel spát na gauč do obýváku.

 

Příští den v Ivanině domácnosti došlo k následujícímu rozhovoru.

 

Manžel: „Myslím, že jsem ti několikrát říkal, abys nechala garáž být. Moc se na tebe zlobím, vůbec nevím, jak se s tím srovnám.“

Ivana: „Vím, že jsi to říkal. Ale kdo se měl na to koukat, takových nepotřebných věcí…“

Manžel: „Nepotřebné nebyly. Mezi věcmi, které jsi vyhodila, byly i věci potřebné.“

Ivana: „Které prosím tě, myslíš? Že jsem ti tam udělala pořádek, to jsem považovala za nutné. Řekni mi tedy prosím přesně, co jsem udělala špatně.“

Manžel: „Vadí mi, že jsme to spolu neprobrali. Udělala jsi to zase impulsivně a to je to, co mi vadí.“

Ivana: „Vadí ti tedy, že jsme o tom předem detailně nemluvili. Řekni mi ale prosím, co je špatného na tom, že jsem nechala odvést staré krámy.“

Manžel: „Nebyly to všechno staré krámy! K některým věcem jsem měl vztah. Byly v garáži ještě po mém dědečkovi!“

Ivana: „Vadí ti tedy, že jsem vyhodila věci po dědečkovi a že jsem se tě nezeptala. Co ti ještě vadí na mém jednání?“

Manžel: „Jsi moc impulsivní. Byl bych moc rád a nakonec by nám všem jistě prospělo, kdyby ses snažila nejednat bez rozmyslu. Je mi to moc nepříjemné a bojím se, co zase uděláš.“

Ivana: „Dobrá, budu se o to snažit. Udělala jsem chybu, promiň. Nechceš mi říct ještě něco, co si myslíš, že dělám špatně?“

Manžel: „Zpomal trochu. Vím, že se staráš o celý dům a děláš to dobře. Někdy ale tvoje rychlé jednání způsobuje pohromy. Zkus se někdy zastavit a věci více promýšlet. Možná to pro tebe bude dobré“

 

 

Dnešní asertivní právo zní: Máte právo dělat nelogická rozhodnutí.

Za jejich dopad ponesete důsledky také jen vy, není tedy třeba se příliš obávat činů. Někdy to vede k převelké nerozhodnosti až k nečinnosti. Vězte tedy, že impulsivnost v jednání, má někdy i své místo.

 

Asertivní dovednost, která byla použita v dnešním rozhovoru, se nazývá Negativní dotazování.

Je v první řadě dobrou zbraní na kritiky, ale hlavně je skvělým prostředkem, kterak se o sobě něco dozvědět. Tomu, kdo nás kritizuje či projevuje nespokojenost s naším jednáním, s klidem kýveme a vyptáváme se ho dále a přesněji, co má svou kritikou přesně na mysli. Pokud je náš partner v rozhovoru rozumný člověk, který nás dobře zná, máme velkou šanci dozvědět se spoustu přínosného. Pak už jen zbývá překousnout naše chyby, které jsou vyřčeny nahlas, a pokusit se na nich pracovat. Může se nám dokonce podařit pozměnit svou osobnost k naší větší spokojenosti a kvalitnějšímu životu. K tomu všemu nám mohou přispět taje asertivity neboli sebeprosazení.

 

Jakou měrou a zda vůbec se může člověku podařit změnit svou osobnost, jsme se zeptali Mgr. Ireny Švábové z Prahy 9:

 

"Osobnostní vybavení člověka jako takové zásadně změnit nelze.

Osobnost každého z nás je velmi složitý, řekla bych, „útvar“ skládající se z mnoha vrozených složek, získaných vlivem výchovy, socializace atp. Jde tedy o soubor schopností, vlastností, charakteru atd.

Kdybychom dokázali zásadně měnit osobnosti lidí, asi bychom neměli takové problémy s různými jedinci s poruchami osobnosti, (tzv. psychopatickými osobnostmi).

 

I přesto však můžeme korigovat, do jaké míry bude toto osobnostní vybavení ovlivňovat naše chování a jednání. V případě běžných potíží v komunikaci s druhými nebo vlastními „neřestmi“ není až tak nemožné toto ovlivnit. Proto je velmi dobré být otevřený event. kritice druhých na naše chování a prostřednictvím nich si uvědomovat, jak na druhé působíme a co děláme špatně.

 

Pak již „jen“ stačí se zamyslet, co je hlavní příčinou tohoto chování, a pokusit se na tom nějak zapracovat, aby tato příčina, co nejméně vstupovala do našeho chování. Někdy i jen prosté uvědomění si „co za tím je“ může být řešením potíží."

 

 

Zajímá vás asertivita? Klikněte na další díly našeho seriálu ZDE

         
   
03.01.2005 - Láska a vztahy - autor: Jindřiška Kleknerová

Komentáře:

  1. avatar
    [36] JollyGirl.J [*]

    Jo,ještě k té posedlosti pořádkem. Dokonce to mají psychiatři zařazeno jako nemoc.Takže pohroma pro chlapa.

    superkarma: 0 04.01.2005, 07:41:08
  2. avatar
    [35] JollyGirl.J [*]

    Můj syn říká "my inteligenti zvládáme chaos".Takže co je v očích jednoho nehorázný nepořádek, v očích druhého to je pro něj přehledný provozní binec. Mám sestru,která byla až tak pořádná,že neustále kvůli kdekajé blbině řvala.Upadl drobek,bral se vysavač.Dnes ji děti dá se říct nenávidí a manželství se jí rozpadlo. Každý člověk potřebuje mít trochu soukromí a svůj koutek. Pokud jsou ženské posedlé pořádkem,nikdy z toho nic dobrého nekouká.

    superkarma: 0 04.01.2005, 07:39:34
  3. avatar
    [34] Suzanne [*]

    mam-ča: 31: mezi tvým příběhem a článkem cítím fakticky i morálně obrovský rozdíl. Faktem zůstává, že v obou případech je něco špatně. V článku je problém s komunikací, v tvém příběhu se slušným chováním a lidskostí.
    Já bordel většího rozsahu prostě netoleruju. Moje věc.

    superkarma: 0 03.01.2005, 17:48:58
  4. avatar
    [33] zonan [*]

    Já se zase řídím heslem: "Nedělej druhému to, co nechceš, aby dělal on tobě." Nevím, jak by se Ivaně líbilo, kdyby byly vyhozeny její věci. Asi by si to taky mohla prožít.

    superkarma: 0 03.01.2005, 17:42:52
  5. avatar
    [31] mam-ča [*]

    Léthé: No Tys to zase rozštípla ! Slůvka o hovězím dobytku se mi sice zdají poněkud ostrá, leč výstižná.
    Podobně jako spousta ostatních si myslím, že každý má právo na "svůj malý bordel" někde mimo společně užívané prostory, do kterého nikomu nic není.
    Našemu dědovi vyházel vnuk "bordel" (veškeré zařízení) ze třech pokojů, protože se k němu hodlal nastěhovat se svou dívkou. Dědu z toho ranila mrtvice, a když bylo třeba se o něj najednou starat, nejmilejší vnouček se raději zase odstěhoval.
    Co pro jednoho je "bordel", pro druhého můžou být vzpomínky na minulá léta, a je proto třeba i se starými věcmi zacházet s citem, a vyhazovat až po předchozí domluvě.
    Né, že "děda řek, že nám ty tři pokoje nechá, tak je vyklízím..." ...a najednou housle, fotky, knihy - všechno letělo do kontejneru.

    superkarma: 0 03.01.2005, 17:22:49
  6. [30] Rikina [*]

    Viděla bych to tak, že odsud sem je to moje, tady mám svůj nepořádek a oblíbené předměty, a na to mi nesahej. Támhle je to tvoje, tam máš svůj bordel, a tam zase nesahám já. A kdyby mi někdo vyhodil sbírku pohlednic, jakože nepotřebný věci, tak rozhodně nebudu asertivní. Proto bych nikomu nevyhodila jeho sbírku čehokoliv. Lidi spolu ale musí mluvit dřív, než něco organizujou, dohodnout se na pravidlech, proboha, přece se k někomu nenastěhuju dřív, než mám jasno o vzájemném soužití... všechna asertivita je v čudu, když je už garáž vyklizená, tím se nic nevyřeší. Komunikovat předtím, než nastane důvod, aby mě někdo kritizoval, a ne se ptát s křížkem po funuse, co jsem udělala špatně.

    superkarma: 0 03.01.2005, 16:20:43
  7. avatar
    [28] femme [*]

    to mě zase vlezl mangel do kuchyně a všechno mi tam "uklidil" tak, že teď nemůžu nic najít a to já přímo nesnáším když jsem mu za to "poděkovala", tak se ještě nafouk, blb jeden

    superkarma: 0 03.01.2005, 15:42:38
  8. avatar
    [27] Evča [*]

    Sandy: ty by jsi mohla psát ten článek na pokračování s hororovými prvky , je fakt, že i já viděla konec jinak než jen rozhovor

    superkarma: 0 03.01.2005, 14:04:05
  9. avatar
    [25] Danuna [*]

    Léthé:souhlasim.My garaz sice nemame ale mame komoru a sklep kde je plno veci na a jine veci ale to je manzelovo kralovstvi a ja mam taky koutek s kytickama a vecickama,ktere mam rada a citim se u nich dobre.Nic si nevycitame.I kdyz v komore vladne chaos ale uz jsem si zvykla.Mam poradneho manzela ale kdyz u sousedu vidim ponozky a kalhoty a ruzne odevy po celem byte rozhazena co ja bych po svem muzickovi vlastne chtela.Krom komory a taky to neni tak strasny je poradny.Zaplatbuh.

    superkarma: 0 03.01.2005, 13:56:21
  10. avatar
    [24] Léthé [*]

    Suzanne: Mít v garáži bordel, notabene v garáži, která je současně jako dílnička , ještě není podivínství. A to co jednomu může připadat jako spousta užitečných věcí, druhý v tom vidí haraburdí. Pan XY jistě není takový magor, aby si zadělával na problém požáru, to spíš paní Ivana je kráva.
    My si doma zachováváme jistá tabu, kdy máme každý kousek místa, kam ten druhý neleze. On v těch místech má v očích ženy(mě)nehorázný bordel. Ale nikdy bych mu do jeho soukromý nelezla. A nemoct mít nějaké takové, jen moje místečko, tak bych se v takovém vztahu asi necítila dobře .

    superkarma: 0 03.01.2005, 13:49:12
  11. avatar
    [23] Evča [*]

    petruška 2: tak to i já kliďas bych kdyby mi z toho měly lést nějaký potvůrky

    superkarma: 0 03.01.2005, 13:39:07
  12. avatar
    [21] Evča [*]

    mam-ča: taky bych radši relaxovala ,nechte ty chlapi taky žít

    superkarma: 0 03.01.2005, 12:45:52
  13. avatar
    [20] mam-ča [*]

    petruška 2: Nevím jak kde, ale u nás se účtuje kontejner/1 den/2500 až 3500,-Kč (dle velikosti)
    Takže těch "pár dnů" na rozmyšlenou by Tě vyšlo stejně jako zahraniční dovolená.
    Tak to bych si radši jela ošplouchat nohy k móři, zrelaxovala bych nervivou soustavu, a nějaký bordel v garáži by mi pak přestal vadit.

    superkarma: 0 03.01.2005, 12:10:28
  14. avatar
    [18] Olina [*]

    Irena1: přesně tak, v bytě mě to vytáčí, ale ve sklepě je mi to fuk
    A vyhodit něco, co není moje, to bych si fakt netroufla, i když bych to považovala za zbytečnej krám.

    superkarma: 0 03.01.2005, 11:15:42
  15. avatar
    [17] Suzanne [*]

    Já bych podivína, kterej rád a často dlí v zabordelené garáži, kde se ani nedá nic dělat, nechtěla. Proto ho nemám

    superkarma: 0 03.01.2005, 09:50:52
  16. avatar
    [15] Aja [*]

    Ivana mě fakt udivuje...Ani ji nijak nechápu...

    superkarma: 0 03.01.2005, 09:37:04
  17. avatar
    [14] JanaVi [*]

    Já se zlobím na , že špatně skloňuje slovo spousta a koukám, že to není jen její problém - " i když v ní stále bylo spoustu nářadí ".
    Jinak k tématu - nikdy bych si nedovolila zasahovat do jeho pracovního nepořádku.

    superkarma: 0 03.01.2005, 09:20:58
  18. avatar
    [13] mam-ča [*]

    Hannah01: Viď ? Tyhle chorobně pořádné osoby by se měly izolovat. Kdo ví, proč od ní zdrhnul ten první manžel...

    superkarma: 0 03.01.2005, 09:10:27
  19. avatar
    [12] Hannah01 [*]

    Jako by jí nestačilo, že uklízí celý barák. má bordelkoutek v pracovně, je to jeho věc, návštěvy tam nechodí, tak co.

    superkarma: 0 03.01.2005, 09:06:50
  20. avatar
    [11] mam-ča [*]

    Tak tohle já udělat manželovi, tak na nějaký asertivní rozhovor už nebudu mít čas, neboť mě právě zaškrcenou zakopává na zahradě u kompostu.
    A udělat to někdo mně, že by mi bez varování vyházel moje "poklady", tak z něj přinejmenším udělám bezdomovce.
    Ta dáma se do toho domu nastěhovala, byla vlídně přijata i se synkem, zkulturnila manželovo hnízdo v obyvatelný příbytek, tak mu tu poslední baštu rodného nepořádku měla nechat.
    Být manželem, tak jí vyházím její oblíbené předměty, šminky, pletení a jánevímcoještě.
    Ale to by pak bylo jako "Válka Rousseoých"

    superkarma: 0 03.01.2005, 09:03:36
  21. avatar
    [10] evusche [*]

    Co má co lézt do garáže, kde stejně nic nedělá?? To, jestli má můj chlap v dílně uklizeno nebo bordel, je jen jeho věc. V životě by mě nenapdlo hrabat a nedej Bože něco vyhazovat z dílny, kam se jdu na něho občas juknout...no to je děs

    superkarma: 0 03.01.2005, 09:01:51
  22. avatar
    [8] Suzanne [*]

    Irena1: Když pominu možnosti pro krysy a požáry, které taková "garáž" skýtá, takovýhle bordelismus bývá znakem stáří a nepružnosti, což by mě osobně rozčilovalo. A ta dáma to jistě neudělala bez jakéhokoli předchozího náznaku. Chápu ji.

    superkarma: 0 03.01.2005, 08:45:13
  23. avatar
    [7] zeva [*]

    Nesouhlasím s tvrzením, že si za své nelogické rozhodnutí ponesu následky jenom já. Snad jen za předpokladu, že budu sama na ouštěném ostrově a mé nelogické rozhodnutí nebude mít negativní dopad na nikoho jiného. V běžném životě nemožné.

    superkarma: 0 03.01.2005, 08:28:42
  24. avatar
    [6] Irena1 [*]

    mít haraburdí v bytě, tak se taky rozčiluju...ale v garáži? Proč ne - mužské území, tam ať se třeba zblázní (tedy pokud tam nemusím zajíždět s autem)... Taky bych vrčela, kdyby mi vyházel třeba rozdělané pletení.

    superkarma: 0 03.01.2005, 08:25:44
  25. avatar
    [5] Markýza [*]

    ještěrka.ehp: Léthé: asi nemám asertivního partnera - tohle mu udělat, tak mě zabije.

    superkarma: 0 03.01.2005, 08:06:35
  26. avatar
    [4] Suzanne [*]

    Tak to mně by garáž s haraburdím vadila velmi. To nepodporuju.

    superkarma: 0 03.01.2005, 08:01:06
  27. avatar
    [3] ještěrka.ehp [*]

    Léthé: Moje řeč A jen tak mimochodem, tahle věta: "Tomu, kdo nás kritizuje či projevuje nespokojenost s naším jednáním, s klidem kýveme a vyptáváme se ho dále a přesněji, co má svou kritikou přesně na mysli." Mám takový pocit, že pokud partner není vrcholně asertivní, tak mě po tomhle jednání určitě minimálně přizabije

    superkarma: 0 03.01.2005, 07:54:29
  28. avatar
    [2] Léthé [*]

    Asertivita sem, asertivita tam, paní Ivana si koledovala o přes hubu . Co vůbec lezla do té garáže, kde její dědoušek si tak hezky žil? Být tím starším mužem, asi bych jí balila její fidlátka. Mě někdo vypakovat moje haraburdí a vlézt do mého zakázaného uzemí, vrčela bych mnohem víc asertivně a hlavně velice nas*aně

    superkarma: 0 03.01.2005, 01:38:13
  29. avatar
    [1] Vivian [*]

    super, až na maličkost - neřekla bych, že následky svých rozhodnutí nesu vždycky jen já. Kolikrát naše rozhodnutí ovlivní i jiné lidi...

    superkarma: 0 03.01.2005, 00:14:24

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme