Lékaři a odborná veřejnost přiznávají nezanedbatelný vliv psychiky na ženský organismus ve snaze o početí. Zvyšuje se počet pacientek, jejichž tělo je pro případné otěhotnění po fyzické stránce v naprostém pořádku, ale žádoucí těhotenství se nedostavuje. Pocity beznaděje, úzkosti a deprese doléhají především na ženy, které dlouhodobě bezúspěšně podstupují léčbu (ne)plodnosti. I když je to u nás stále bohužel jakýmsi „tabu“, ženy pomalu začínají, kromě center asistované reprodukce, vyhledává i pomoc psychologa, lékařů zabývajících se psychosomatikou či volí nejrůznější alternativní způsoby léčby.

Možné psychické příčiny neplodnosti

Léčba poruch plodnosti, je v současné době na velmi vysoké úrovni. Ročně díky ní otěhotní cca 50% žen. Stále ale existují páry, kterým se, i při vhodné lékařské pomoci, počít nedaří. Příčinou neúspěchu může být i psychika. Ta ovlivňuje především ženy.

pregnancy

Pocity strachu a psychické nerovnováhy jsou různé. Mohou vycházet již z dětství a rodinného prostředí, vznikly na základě nepříjemných či těžkých životních událostí nebo pramení z nejistoty ženy samotné. Někdy mohou vzniknout obavy až při samotné léčbě, kdy žena ztrácí naději v pozitivní výsledek, začne se pokládat za něco méněcenného, ztratí blízkost nejen s partnerem, ale i se sebou samotnou. Ženy vyhledávají psychologickou pomoc většinou po 2 až 3 letech neúspěšné snahy o početí. Při samotné léčbě neplodnosti se může někdy jednat o běh na dlouhou trať, který může být pro ženu (i oba partnery) velmi vysilující a psychicky náročný. „Ve své praxi se nejčastěji setkávám s těmito tzv. bloky: nejistota ženy, zda zvládne mateřství; absence vzoru matky; pochybnosti, zda je daný partner tím vhodným; nemožnost vybudovat „hnízdo“ (vhodné zázemí pro dítě); strach o svou postavu – o to, jak ji mateřství změní; společenské konvence – tlak okolí, věk. Pokud pacientka vyhledá pomoc psychologa, většinou si neuvědomuje, co je hlubší příčinou jejích problémů. K těmto závěrům se dopracujeme až na základě terapie. Ženy se většinou uvolní, poznají lépe příčinu svého strachu a jsou tak připravené jej lépe pochopit a čelit mu. Je důležité, aby žena poznala své já, své priority, neupínala se pouze na těhotenství – našla svůj klid a rovnováhu. Pokud se tělo díky vyrovnanější psychice takto uvolní a uklidní, je větší šance na otěhotnění (ať už přirozeně či za pomoci vhodné léčby), uvádí psycholožka Markéta Rokytová.

Psychologie není psychiatrie – nebojte se vyhledat pomoc

Většina žen se obává vyhledat odbornou pomoc, přitom rozhodně není za co se stydět. Pro ženu i muže může být otázka neplodnosti velmi zásadní a těžkou situací. Ne každý má ve svém okolí někoho, kdo ho vyslechne, podpoří, dodá sílu a odvahu. Oba partneři bývají častokrát tímto společným tématem vyčerpáni, jsou přecitlivělí, neustále pod vzájemným tlakem. Někdy je opravdu lepší svěřit se se svými obavami a úzkostmi někomu jinému a nezatěžovat vztah ještě více. Pro pacienta by měla byt terapeutova ordinace bezpečným prostorem, kde může mluvit úplně o všem. Psycholog vás nesoudí, vyslechne, pomůže vám najít příčinu obav, směr a rovnováhu. Pomůže lépe zvládat případnou léčbu.

Funkce lékaře

Přístup lékaře je při léčbě (ne)plodnosti nesmírně důležitý. Přece jen se jedná o velmi citlivou záležitost a po psychické i fyzické stránce poměrně náročnou. Lékaři by měli brát pacientku jako komplexní bytost – nezabývat se pouze tělem, ale i psychikou, tím, co pacient prožívá. To je však v našich podmínkách spíše nereálné. „Jsem velmi ráda, že některé kliniky, jako například Centrum reprodukční medicíny Gest, nabízí v rámci léčby neplodnosti zdarma i pomoc psychologa. Psychika pacienta by měla být pro lékaře důležitá, měl by umět posoudit, kdy nabídnout pomoc tohoto rázu, a tím i zvýšit šanci na úspěch léčby. Jedná se zatím spíše o raritu, ale věřím, že služby psychologa či lékaře zabývajícího se psychosomatikou zavedou i další centra asistované reprodukce,“ dodává Rokytová.

Reklama